Trabantem tam a zase zpátky

Zda jsem zvolil správnou strategii při sledování Trabantové série, když jsem jako první zhlédl snímek o poslední cestě z Indie až do České republiky, netuším. Upřímně ani mně samotnému se tahle strategie nezamlouvá, jelikož preferuji chronologické sledování v závislosti na času distribuce. Ale pro jednou jsem se spontánně (a tak trochu v cestovatelském duchu) rozhodl, že na Přibáňův snímek "Tam a zase zpátky" zajdu do kina a tak se stalo. V prvních minutách byl proto zřejmý deficit z minulých dílů, jelikož jsem se se členy posádky teprve seznamoval a zvykal si na jejich, pro zbytek diváckého osazenstva známého, počínání s překážkami na cestě. Rychle jsem se ale do postav vcítil, čemuž podle mě velmi pomohla nostalgická vzpomínka na mou návštěvu Indie. Leč bych preferoval rovnoměrnější rozdělení jednotlivých částí cesty ve filmu (Indie zabírala drtivou většinu a trasa Uzbekistán-Slovensko sotva 5 minut), hodil jsem tenhle zmar za hlavu. Postupem času jsem se totiž do snímku ponořil víc a víc a poslední půlhodinku jsem už jen nadšeně hltal. Narozdíl od pravidelných diváků Přibáňových dokumentů se mé prvotní nadšení z šíleného pokusu objet trabantem celý svět dostavilo právě v tomto díle a díky neznalosti předchozích dílů přehlížím nedostatky, kterých si už znalý divák při porovnání s předchozími cestami asi snadno všímá. Pro mě ale zvítězila síla přítomného okamžiku a bezmezně nadšeného pocitu z nespoutaného cestování a dalekého překročení komfortní zóny všech účinkujících. Za toto nadšení jim děkuji a už se těším na retrospektivní sledování zbylých trabantových dobrodružství. (14.06.2019)

Menší rozpaky, ať už jakékoliv. Bez kuchaře. I tak ale. Tento film vlastně dokáže ukázat spousty věcí. To, že pro mne asi seriál vždy bude liší zážitek, protože mi zde chyběl aspekt příprav v Česku, tuna byrokracie okolo a podobné hrůzy na začátku. Film vás nekompromisně šoupne do Indie, kde strávíte spousty chvil. Až neuvěřitelně moc. Ze skoro dvou hodinového filmu tam strávíte skoro půlku. Na jednu stranu docela ale důležitou a oprávněnou. Protože jestli něco dokážou Trabanti, tak je to znázornění toho jak skvěle to v oné krajině vypadá. A to se s dronem a skvělými kamerovými záběry povedlo až dech beroucím způsobem. Děj umí být mnohdy i příjemně napínavý a vy vlastně jste rádi, že prožíváte další dobrodružství s Trabanty. K tomu asi není moc, co říci. Kdo ví, tak ví. Půjde do kina a užije si to. A pak ho čeká seriál, který celou onu srandu popíše ještě v tom nejlepším možném stylu. Ani nemluvím o stylové potitulkové scéně ve stylu Marvel. (03.05.2019)

Tyhle kluky to prostě baví a je to strašně mooc znát. A to je dobře:-)) Super atmoška krásné záběry a skvělá parta lidí. Stopáž mi v kině přišla jak slabá půl hoďka. Tak snad bude taky seriál. Krom stopáže mě ještě mrzel pozdní příjezd poláka Radka. Protože toho bodrého poláka jsem viděl na živo a to je samorost jak má být. Jen tak dál chlapi. Holub, Hanzelka, Zikmund z Vás musejí mít velkou radost!!!! (14.05.2019)

Nejodvážnější žlutá odysea se zase posunula nejen zeměpisně, ale i technicky a mnohem odlehčenějším stylem, než tomu bylo v dílech předchozích, nám prostřednictvím jejich posledního trabantího výletu servíruje téměř dvouhodinový pohled na nejkrásnější scenérie Himalájí, stejně jako na neohrabanost indického národa a tamní ignoraci jakéhokoli systému. Vytknout musím jen oněch 114 minut, sáhodlouhé scény o problematice na cestě jsou jistě zajímavé, ale na konci se začne strašně chvátat. Ano, cestu skrze Hedvábnou stezku jsme již viděli před deseti lety, ale v tomto dokumentu to působí jako kdyby filmařům došlo, že už to přepískli a zalomili to v tom nejlepším. Pocit, že jsme se z hranic Pákistánu najednou ocitli v Bánské Bystrici, na mě nepůsobil nikterak dobře. [viděno v Cinestar Plzeň 15.4.2019] (16.04.2019)

O minulé výpravě bylo zajímavé napětí mezi mužským furiantstvím a ženskou praktičností. Teď je to jen pánská jízda. Hodně se jede a spravuje, balí, fotky z domorodci, občas prší. Samé krávy na cestě, vojáci v Kašmíru. Tedy vše očekávané. Krásné záběry jsou z nových dronů. Nejdřív se představují členové posádek. Druh humoru je interní a chlapský. Občas sebeoslavné projevy. Osvěžení přijde v monstrozním Himaláji. Přejet ho Trabantem i když s pomoci místních smekám. Ještě když jsou ucpané silnice. Policejních kontrol je nadúroda. (15.04.2020)