Drahokam

Neo-noirový Woody Allen na koksu se synťákovým podkresem. Uřvané, přepjaté, hypnotické, umumlané, odpudivé, upatlané, slizké a echt (ale jakože fakticky echt) intenzivní. Nelze to doporučit kdekomu. Dobrý časy byly proti Drahokamu přístupný divácký snímek. Safdiové tentokrát záměrně provokují. Buďto je budete z duše nenávidět či obdivovat, ale stěží si řeknete "hmm, solidní tuctovka, na kterou si zítra nevzpomenu". Vzpomenete. Je pouze otázka, zda si u té vzpomínky znechuceně odplivnete či uznale pokýváte hlavou. (13.04.2020)

Absolutně nekompromisní a originální, tím pádem pro běžného diváka asi trochu nepřístupné, ale pokud se naladíte na vlnu Safdiů, budete odměněni skutečně nebývalým zážitkem. Místy jsem myslela, že mi z té úzkostlivé atmosféry praskne žilka v oku. Sandler podává životní a dá se říct až kultovní výkon. Howard si tady projde opravdu peklem. Konec je šokující, ale padne tam jako žádný jiný. Další kiks Oscarů, bohužel. (02.02.2020)

Nekompromisní, freneticky sestříhaná dialogová kanonáda, soustřeďující se na úzký časový úsek života hlavního hrdiny. Podobný koncept a podobně zběsilé a neurvalé jako Phone Booth Joela Schumachera. Podstatný rozdíl je v tom, že Budka v závěru přece jen přepne do "smysluplného" vyústění a dotkne se onoho emocionálního oblouku uvědomění si životních chyb a špatného jednání. Hlavní hrdina v Uncut Gems nic takového nemá a je tedy potřeba sledovat jiné parametry. Například vtahující soundtrack, Sandlera pro něj v tak netypické roli židovského překupníka, Julii Fox (snad dostane další role) a spletitý, těkavý, ale výborně promyšlený příběh. Malý, kontroverzní film pro fajnšmekry, co ocení nestandartní přistup tvůrců. (14.03.2020)

Podobně jako Dobrý časy je Drahokam pořád zahleděný do vlastní okázalosti, ale tentokrát slouží formální hrátky lepšímu zapojení diváka do nekončící změti nadávek, pochybných rozhodnutí a pronásledování, jež hlavní postavu charakterizuje a utváří. Silně subjektivní vyprávění, které takřka neodbočuje od hysterického Howarda, vytváří ruku v ruce s jeho pochybným charakterem silně nepředvídatelný řetězec událostí, v němž se každý záblesk naděje opakovaně neguje dalším blbým rozhodnutím, což velmi promyšleně kulminuje v černohumorném, ale nesmírně syrovém a dynamickém závěru. Adam Sandler perfektní a hlavně perfektně obsazený, tyhle nucené labilní pózy zvládá jako málokdo. Hudba zpočátku iritující, po čase splývajíci s neortodoxními vedením pozornosti. Znovu bych si to jen tak nepustil, ale pro jednou to strhne skoro dokonale. 85% (03.02.2020)

Cimprlína na zvuky. Za hudbu bych koňmo hnala Lopatina bosého pěšky až za Leninabád, adekvátní společnost by mu dělali bratři nezávisláci Safdieovi, přičemž do sluchátek bych jim celou cestu dokolečka peckovala zvukovou stopu z této krávoviny. Uvřískané, hnusné, rádoby alpacinovské či turturrovské, ale kdepaáak. Sandlera můžu, ve Volání o pomoc byl skvělý, tady jej obdivuji pouze za to, že kravál během natáčení vydržel. (06.02.2020)