Drahokam

// Málokdy je název filmu tak výstižný pro film samotný, jako v případě Uncut Gems. I tady se totiž někde uvnitř škaredého šutru skrývá luxusní podívaná, jenže otravně všudypřítomná a zbytečně hlasitá elektronická hudba a konstantně se přeřvávající postavy mi tak trošku bránily v tom, abych ji našel. Řemeslná stránka mě tentokrát fakt nenadchla, nicméně na 135minutový intenzivní film o neurotickém židovském klenotníkovi z Diamond District v New Yorku jsem tím prošel až překvapivě snadno a posledních dvacet minut bylo vyloženě parádních. Sandler mi sice neměl co dokazovat, kdyby si ale podobné role nastavil jako svůj standard, rozhodně bych se nezlobil. 7/10 (15.02.2020)

Našlapaný energeťák o honbě za prachama taky s cílem vyváznout ze špatné situace (zadlužení). Film je originální především elektronickým soundtrackem jakoby od Vangelise, na extázi se snažícího napodobit Atticuse Rosse. V delším úvodě, kde zní hudba stejně hlasitě jako dialogy, je doslova rušivá. Působí jako chybná zvuková stopa, až máte nutkání chytit ovladač a něco napravit. Neotřelý způsob, jak diváka razantně zaujmout a vtahnout. Následně, s citlivějším použitím, se ze soundtracku stane významný prvek osobitého filmového zážitku. A ten dělá taky prostředí a jeho postavy. Filmoví hrdinové režisérské dvojky nejsou žádní andílci, mají všechny charakterové zápory (podvádění manželky i obchodních partnerů, bezohledná chamtivost). Přesto tomu zdejšímu držíme palce, protože ve světě lichvy a veksláctví ve kterém funguje, by nemohl fungovat jinak. Bezservítkové zobrazení tohoto světa, navíc v židovské komunitě, dělá film unikátním a jeho tvůrce odvážnými. (02.02.2020)

Podobně jako Dobrý časy je Drahokam pořád zahleděný do vlastní okázalosti, ale tentokrát slouží formální hrátky lepšímu zapojení diváka do nekončící změti nadávek, pochybných rozhodnutí a pronásledování, jež hlavní postavu charakterizuje a utváří. Silně subjektivní vyprávění, které takřka neodbočuje od hysterického Howarda, vytváří ruku v ruce s jeho pochybným charakterem silně nepředvídatelný řetězec událostí, v němž se každý záblesk naděje opakovaně neguje dalším blbým rozhodnutím, což velmi promyšleně kulminuje v černohumorném, ale nesmírně syrovém a dynamickém závěru. Adam Sandler perfektní a hlavně perfektně obsazený, tyhle nucené labilní pózy zvládá jako málokdo. Hudba zpočátku iritující, po čase splývajíci s neortodoxními vedením pozornosti. Znovu bych si to jen tak nepustil, ale pro jednou to strhne skoro dokonale. 85% (03.02.2020)

Souhlasím s kolegou Chrustynem. Na film se mě hrozně špatně zvykalo. Bylo to hlasité, zpočátku divná hudba, ale nemůžu tomu upřít skvělý Sandlerův výkon. Minimálně dvě scény jsou absolutně bombasticky napínavé. Nejvíce samozřejmě závěr. Občas jsem se v tom kulometu slov ztrácel a musel se opírat o fakt, že Sandler hraje postavu, která je šíleně závislá na různém šmelinářství. Určitě originální kousek, který vrátil Adama na pozici občas skvěle hrajícího komika. 65% (14.10.2021)

Tak asi nejintenzivnější film letos. Naposledy bylo takto jiné Na špatné straně. Konec je jízda. Nechápu absenci na globech a oscarech, scenaristicky, rezijně, zvukově to exceluje. I jsem si vzpomněl na Sandlerovo hektické a krásné Punch drunk love, kde Brion podobně podmaňoval scénu nadpozemskou hudbou. Drahokam je nadějí, že síla filmu (v době, kdy ho válcuje seriál a miniserie) ještě nezmizela. (01.02.2020)