Smrtonosná pasca

Alan Rickman a Bruce Willis stvořili dvě rozdílné postavy, z nichž se obě staly legendou. Zatímco první jmenovaný utvořil soustavu nejdrsnějšího elegána na poli záporném, ten druhý vytvořil etalon akčního hrdiny, který není jen bezduchým strojem na zabíjení, ale zažívá bolestné útrapy, mluví o svých problémech, sprostě nadává a samozřejmě bezchybně zabíjí teroristy, přičemž u toho všeho stíhá nezapomenutelně hláškovat. Yupee-ki-yay, motherfucker. (02.06.2007)

Bezpochyby je tahle akční pecka zaslouženě v top200 v CSFD. John McClane, bez bot, ale lepší než chycen bez kalhot ;-) naprosto kultovní hlášky a způsob jakým likviduje protivníky jednoho po druhém. Naproti charismatický padouch. Bez váháni 10/10* Každý koho zajímají aspoň trošku filmy by měl tento skvost vidět. ,,mery chrismas madafaka* (08.03.2008)

"TY HAJZLE! JÁ TĚ ZABIJU, I KDYBYCH TĚ MĚL ROZKOUSAT A SEŽRAT!" Bílé tílko vs drahý smoking, dialogy vedené se sebou samým vs chladnokrevné příkazy s německým přízvukem. Newyorský polda John McClane, který přiletěl do L.A. strávit Štědrý večer dohadováním se s odcizující se manželkou vs uhlazený evropský zločinec na úrovni Hans Gruber a jeho grupa profíků, kteří si chtějí pod vánoční stromeček nadělit 600 mega ze sejfu firmy, pro kterou Johnova manželka pracuje. Zasraná westernová přesilovka, kde Pan obyčejný Američan musí ochránit japonské peníze před německými sviněmi a bude nato zoufale sám, protože neschopné a bezohledné bezpečnostní složky a média, která se zapojí v půlce filmu, situaci jen zhoršují. Johna to bude stát hodně prolézání výtahovými a větracími šachtami, krve vyceděné z rozřezaných chodidel po sprintu naboso přes střepy a taky jeden bungee jumping z explodující střechy mrakodrapu na požární hadici... Willis a Rickman září a McTiernan zručně buduje atmosféru i monumentální akční drama a otáčí kormidlo akčního žánru od masakrálních osmdesátkových vybíjených s neprůstřelnými přefouknutými svalovci, kteří nepotřebují dobíjet zbraně, do realističtějších a sebeironičtějších vod. Akční milník, po kterém zní Óda na radost už navždy jinak. Lituju každého, kdo si v třináctiposchoďovém paneláku nehrál s kamarády na to, že je to Nakatomi Plaza. (21.01.2007)

Soundtrack Michael Kamen: 1. The Nakatomi Plaza [1:48] ,2. Gruber's Arrival [3:40] ,3. John's Escape/You Want Money? [5:52] ,4. The Tower [1:49] ,5. The Roof [3:37] ,6. The Fight [1:07] ,7. He Won't Be Joining Us [3:53] ,8. And If He Alters It? [2:40] ,9. Going After John Again [4:31] ,10. Have a Few Laughs [3:30] ,11. Welcome to the Party [0:58] ,12. TV Station/His Bag is Missing [3:52] ,13. Assault on the Tower [8:17] ,14. John is Found Out [5:01] ,15. Attention Police [3:38] ,16. Bill Clay [2:02] ,17. I Had an Accident [2:37] ,18. Ode to Joy [3:36] ,19. The Battle [10:15] ,20. Gruber's Departure [2:00] ,21. Let It Snow! Let It Snow! Let It Snow! [1:57], (14.05.2011)

John McClane, newyorskej polda, co si chtěl jen s rodinou užít poklidné Vánoce v prosluněné Kalifornii. Situace je ale po krátké expozici taková, že John nemá boty, nemá ženskou a netuší, co se kolem něj kurva děje. Namísto krájení krocana se v japonském mrakodrapu schovává před bandou německých teroristů (zjevně tedy sledujeme produkt globalizovaného Hollywoodu) a vypadá to, že k rozsvícenému vánočnímu stromku (se spoustou krvavých ozdob) bude mít nakonec nejblíž mrakodrap, ve kterém uvízl a který je pro něj jedním z hlavních nepřátel (nejste-li fakír, prokleté, všudypřítomné sklo, jinak emblematický vizuální prvek filmu, není pro bosé nohy žádná slast). John bude mít sakra co dělat, aby se ze štvané kořisti změnil v lovce, dostal všechny parchanty s evropským akcentem a předvedl své manželce, kdo je tady samec číslo jedna. Byly to zlatý časy prvních postmoderních akčních hrdinů, kdy se zdálo být tak snadné točit mnohovrstevnaté akční thrillery, které nás i po letech dostávají do kolen nenucenou sebereflexivitou (upozorňování na westernové schéma odkazy na kavalerii a kovboje), vypravěčskou zručností (paralelní akce, mikronarativy, opakování, důsledné rozvíjení motivů od prvních minut) a převrácením genderových stereotypů (foot fetish se protentokrát týká mužské postavy). McTiernan už tak dobrej akčňák nenatočil a Willis znovu neprodělal tak nápaditou proměnu ze zavrhovaného nýmanda v superhrdinu, který je silnější, potentnější a vtipnější než všichni ostatní borci na scéně. Prostě nepřekonaná legenda žánru, dodnes bavící masy a zvláštní druh zvaný „filmovědec“ podněcující k inspirativním analýzám. 90% Zajímavé komentáře: ScreamJay, pshimi, JohnnyD, Vitason, milicjant (05.06.2005)