Smrtonosná pasca

John McClane je bezpochyby jedna z legend akčního žánru, a co víc, svůj stupeň kvality si drží i 25 let od natočení. Jako malý se mi film pochopitelně velice líbil a poprvé jsem na něj koukal až do noci. Nyní jsem využil příležitosti uvedení do kin již pátého dílu a považoval jsem za povinnost zhlédnout předchozí quadrologii. Bruce Willise většina lidí v této době vnímá spíše jako druhořadého zestárlého hrdinu, ovšem za mlada válel podle mě víc než třeba Rambo. Mcclanea dělá samozřejmě výjimečným jeho lidskost a "smrtelnost". Tím je myšleno, že nekráčí ode zdi ke zdi a střílí desítky nebohých loutek. Nene, Smrtonosná past dokázala něco víc, minimálně první díl. Navíc musím vyzdvihnout i v dnešní době velmi efektní výbuchy jednotlivých částí mrakodrapu, to byla prostě paráda PS : Jednou provždy! Není to vánoční film! ...90% (21.03.2013)

Smrtonosná past je ultimátní akční pecka. Viděl jsem jí jako hodně malej a tenkrát jsem si říkal, jakej je ten Bruce borec. Jenže pak jsem tuhle pecku neviděl nějakejch patnáct let a zapomněl jsem na docela dost scén. Říkal jsem si, že tak to nemůžu nechat a tak jsem se k filmu opět vrátil. Tenkrát jsem ty emoce nemohl jevit naplno, ale teď vím, že do Johna McClanea jsem se vysloveně zamiloval. (02.02.2013)

"Na světě je 9 milionů teroristů a já zabiju zrovna toho, kterej má menší nohu než moje sestra." S pistolí v ruce, sarkasmem v ústech a dotěrností v genech se John McClane rozhodl překazit rafinovaný obchod poctivým teroristickým obchodníkům. Tak vítej, Johne, a veselé vánoce. Rád tě kdykoli znovu uvidím - třeba na letišti, v ulicích New Yorku, v kybernetickém neznámu nebo třeba v Černobylu. Všude nám bude fajn. (24.07.2011)

Ani po mnoha letech mě nepřestane udivovat sofistikovanost této nesmrtelné klasiky. Osmdesátkové akce s nadliskými hrdiny, přepálenými zápletkami a nereálnou akcí jsou daleko, daleko za skvostem jménem Die Hard. Divák jakoby očima hlavní postavy poznává složitost situace pěkně postupně, pevně drží krok s jeho uvažováním a logikou, dostává se mu pod kůži... Díky režisérskému smyslu pro detail, velice vhodnému hudebnímu doprovodu a samozřejmě charismatickému Willisovi se jakoby sami ocitáme přímo v akci. Film se nemusí hnát za hromadami mrtvých, plížení se v chodbách a postupné potahování teroristů za ocásek, byť jejich plán je také pekelně promyšlený, dokáže předčit napětí a intenzitu kdejaké přestřelky. 9/10 (09.07.2008)

Soundtrack Michael Kamen: 1. The Nakatomi Plaza [1:48] ,2. Gruber's Arrival [3:40] ,3. John's Escape/You Want Money? [5:52] ,4. The Tower [1:49] ,5. The Roof [3:37] ,6. The Fight [1:07] ,7. He Won't Be Joining Us [3:53] ,8. And If He Alters It? [2:40] ,9. Going After John Again [4:31] ,10. Have a Few Laughs [3:30] ,11. Welcome to the Party [0:58] ,12. TV Station/His Bag is Missing [3:52] ,13. Assault on the Tower [8:17] ,14. John is Found Out [5:01] ,15. Attention Police [3:38] ,16. Bill Clay [2:02] ,17. I Had an Accident [2:37] ,18. Ode to Joy [3:36] ,19. The Battle [10:15] ,20. Gruber's Departure [2:00] ,21. Let It Snow! Let It Snow! Let It Snow! [1:57], (14.05.2011)