Henry: Portrét masového vraha

Syrově civilní pohled na jednu profesní etapu sériového vraha. Musí často cestovat a měnit způsoby vraždění. Je chladný, brutální a minulostí poznamenaný člověk. Ovšem má překvapivě i zbytky "některých" morální hodnot, které se rozhodl udržovat. Bohužel jeho cesta k (sexuální) rozkoši a uspokojení nevede skrze jeho spodní prádlo, ale krev a smrt ostatních. Pro pochopení vám stačí velmi dobře natočených a zahraných (Michael Rooker vládne chladným pohledem) 83 minut pohledu do jeho světa, života a mysli. Nebudete potřebovat ani jeden voice-over, žádné vysvětlování, stačí poslouchat a vnímat. Ať videovražda nebo spojení obrazu mrtvol a zvuků z jejich umírání jsou brilantní okamžiky. Fotografie ze života jednoho špatného muže pospojované za sebou a dávající dojem filmového portrétu. Upřímného, skutečného a bolestivého. PS: Henry není jeden vrah, ale všichni vrahové, nejde tu o jméno, ale o princip... PPS: neposlouchejte řeči, jak je to drsné, protože to tak hrozně drsné není, ale pouze silné:) (26.02.2010)

Na mě tradičně moc osmdesátkové, ale dalo se to překousnout. Co mě spíš iritovalo byla absence jakékoli snahy o vysvětlení proč byl Henry, čím byl. Nějaké rozepře v rodině jsou sice načrtnuty, ale ne tak, aby se z toho dalo vyvodit nějaké rozumné vysvětlení. Nekritizuji absenci jakýchkoli orgánů jako policie, domácí apod., protože předpokládám, že to měl být umělecký záměr. Vlastně celý film si u mě šel pro dvě hvězdy, čemuž hlavně napomáhala naprosto nechutná postava Otise a na tři to vytáhl až celkem drsný konec. (01.05.2010)

„VŽDYCKY JE TO JINÝ A VŽDYCKY JE TO STEJNÝ. BUĎ TY, NEBO ONI...“ /// Obrázky mrtvejch žen. A Henry, jak je loví. Docela obyčejně. Je totiž snadný bejt masovým vrahem, protože matroše je všude hafo... Ale jinak nuda. Po 50ti minutách přichází trocha toho explicitního násilí... Fajn. Je to film pro uchyláky, takže bylo na čase. Ale jinak – ten film je prostě starej. Tohle uchylný choutky dneska dostatečně neukojí. Dneska se totiž vypráví jinak. Třeba tak, že uchyláci stavěj domy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych někoho zabít. 2.) Svět vidím jako velký jatka. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.01.2019)

Civilní kamera, civilní herci, jednoduchá hudba a především implicitní vraždy dělají tento film velice atmosferickou a speciální záležitostí. Film dokazuje, že hektolitry krve a brutální vraždy nejsou potřeba k tomu, aby vám bylo z špatně. Vyjímečně skutečný film inspirovaný jedním skutečným člověkem. (26.11.2005)

No, teda nic moc. Myslím, že Henry: Portrait of a Serial Killer není tak důkladně a kvalitně zpracovaným profilem jednoho z nejznámějších amerických sériových vrahů, jak zcela jistě mohl být. Postava Henryho není nijak extra zajímavá a je prezentována pouze jako "jakýsi" chlap, který si prostě jen tak vraždí, jak se mu zachce. Vlastně se o něm nic moc nedozvíme a vraždy, kterých se dopouští, nám v tomto filmu v podstatě nejsou vůbec ukázany, až na jednu. Vidíme pouze oběti, až po činu na nich spáchaném. To už mi zajímavější příšel vztah Ottise a jeho "sestry", která je ve skutečnosti neteří. Pokud Henryho i Ottisovo IQ dosahovalo nízkých hodnot, nelze se vlastně divit, že zde byli ztvárněni jako jednoduché postavy. Na rozdíl od manipulativních a vysoce inteligentních vrahů, jako třeba Ted Bundy, nebo Jeffrey Dahmer, kteří se zaměřovali výhradně na určitou skupinu svých obětí, se tak Henry a Ottis v tomto ohledu trochu vymykají "standardu" sériových vrahů. Prostě brali, co jim přišlo pod ruku. I když jejich příšerné rodinné zázemí zase naopak do tohoto formátu zapadá. Jejich činy nám jsou ukazovány jako zcela normální, běžná věc a ani oni sami se nad tím nijak nepozastavují. A o nějakých projevených emocích či svědomí při jejich páchání nemůže být ani řeč. Myslím, i tak, že se snímek mohl vydařit lépe. I charaktery ne zrovna chytrých chlapů, se dají nějakým způsobem zpracovat a dát jim nějakou tu hloubku. Když to srovnám třeba s Tedem Bundym, kterého výborně ztvárnil Michael Reilly Burke, Dahmerem, kde jsem prvně poznala Jeremyho Rennera, nebo i tím Edem Geinem, jehož si střihl Kane Hodder, tak Henry výrazně strádá jak ve zpracování příběhu, tak i postavách. A pod pojmem "kontroverzní", "šokující", nebo tvrzením "nejautentičtější portrét psychopata" si tedy představuju něco jiného. (10.04.2016)