Monsieur Chocolat

Silně prozaický a dějový příběh,ve kterém vše jde silně na ruku a zvraty jsou trošku prvoplánovité. Vše jde vpřed a žádné zbytečné odbočky. Takový ten příběh, co by se měl zalíbit všem a ničím zvlášť nevynikat. Koukalo se hezky, ale že by mi to přineslo nějaký nadstandardní požitek či nějakou přidanou hodnotu. ne. 7,5/10 (25.09.2017)

Na dnešní poměry to skoro vypadá, jak kdyby Francouzi rasisticky natočili příběh pana Čokolády - prvního černého klauna na území Francie. V dialozích je to samej negr a už ten název Pan Čokoláda hraničí s tím, zdali by se film měl promítat v tak rasistické zemi, jak je, dle Skotů, právě Česká Republika. Za sebe ale můžu říct, že Omar Sy je výborný herec a svým charismatem si podmanil celý příběh. Dokonce si myslím, že je i jeden z nejlepších, kteří ve Francii aktuálně vládnou. Některé scény byly opravdu ukázkové a emocionálně nádherné. Vypravěčsky je to pak taková správná klasika, kterou potřebujete, když si chcete odpočinout a zároveň se podivit nad nějakým příběhem podle pravdy. (27.04.2021)

Ja som akosi klaunom nikdy neprišiel na chuť a ich vystúpenia mi vždy prišli skôr trápne ako zábavné, a to odjakživa, aj keď som bol ešte malé decko. Ale po námetovej stránke ma tento film celkom zaujal, rovnako aj Omar Sy, ktorý ma bavil ako v Intouchables tak aj v roli Sambu. Tak som sa na to pozrel, no celkovo mám z toho viacmenej priemerné dojmy. To cirkusové blbnutie ma teda vôbec nebavilo, ale to pozadie celého Chocalatovho vývoja bolo určite pozoruhodné. Od dna sa spolu s Footitom katapultoval do sveta slávy a noblesy, no ako to už býva, sláva opäť zaúradovala a skromného umelca zviedla na zle chodníčky priamo do náručia hazardu a dlhov. Do toho ešte prichádza nárast ega a sebaúcty, a razom je recept na morálny aj profesionálny pád dokonaný. (27.12.2016)

Takhle nějak by asi měl vypadat dobrý životopisný film. Velkou zásluhu na konečném výsledku má zcela jistě i charismatický Omar Sy coby představitel titulní role. Zaslouží si obdiv za to, s jakou lehkostí dokázal projevit tu širokou škálu emocí, jež ztvárnění prvního černošského klauna vyžadovalo. Rafael Padilla se sice těšil velké přízni Pařížanů, ale poměrně rychle se mu sláva založená na vlastním ponížení začala zajídat a ve snaze z toho všeho vybřednout nakonec poznal, jak nelítostný může okolní svět být. Nejhorší a nejsmutnější na tom všem je, že jde o pravdivý příběh. (85%) (22.05.2021)

Cirkus je hořký, bohudík. Mně se sice nechce věřit, že život pod šapitó býval kdysi doopravdy takhle smutně veselý, ale z pohledu filmového diváka jen dobře, protože příběh pak vyplavuje emoce. Smích zahání smutek, smutek probouzí touhu se smát, a tak pořád dokola, až je vám z toho na konci úzko i hezky zároveň. Říkáte si "k cirkusu nikdy", ale pak vylezete z kina do podzimního psího počasí a nejradši byste zalezli do vyhřáté maringotky. (18.11.2016)