Moskva na Hudsone

Námět měl na víc. Film je příliš černobíle napsaný. Sovětský svaz je k životu zcela nevhodný, Amerika má sice spousty nedostatků, ale žije se v ní šťastně a spokojeně. Nuže poplatnost době je evidentní, ale díky kouzlu mladého Robina Williamse člověk mnohé odpustí. No a ještě by to chtělo výraznějšího režiséra, nejradějí neaneričana a pokud možno i bez vztahu k socialismu-třeba někoho z Afriky :-) (01.11.2010)

Docela dost milej film, i když pochybuju, že emigrovat ze SSSR byla až taková taškařice, a že by Amerika 80. let byla až tak pohostinná vůči imigrantům. Ale chápu nadsázku… Ještě chvíli před koncem to vypadalo, že se tentokrát obejdeme bez většího poselstvi i vyraznejsiho happy endu, posledních 5 minut vlezlyho patosu to ale poněkud pokazilo a to se odrazi i na hodnoceni. Celkove ale film, co potesi a urcite se na nej da divat, mozna i opakovane. 70 % (28.01.2017)

Tentokrát celkové hodnocení na film sedí. Neznal jsem, název mi nic neříkal. Zůstal jsem u filmu náhodou sedět a nelitoval jsem. Veškeré ohodnocení a dojem z filmu spočívá v tom, že se na něj moc příjemně a mile dívá. Robin Williams roli ruského emigranta zahrát parádně. A na americký film slušně podáno. Ať už počáteční reálie z ruského života doma, nebo nadšení emigrantů ze svobodného světa, s následným zjištěním opravdové reality. Stručná ukázka rozmanitosti různých přistěhovalců (dnes říkáme běženci), výchova k americké hrdosti, ale zároveň i hrdost emigranta, který i v těžkých chvilkách v cizí zemi vykřikuje: "Já jsem Rus!" Dobře vybraná a zakomponovaná hudba. 70%. (30.12.2015)

Všechny předpoklady pro dobrý příběh tu jsou, ale mě to prostě nebavilo. Dost za to může ta scénářem proklamovaná náhoda, že člověk potká rodinu, která si cizího chlapa hned vezme domů na stravu a na gauč, dost za to může dabaing od Bontonu, ve kterém se asi šest dabérů podělilo o několik tuctů rolí. Krásná je samozřejmě Maria Conchitta, kterou si už navždy budeme pamatovat jako "tu, co běhala s Arnoldem a důležitou nahrávku měla strčenou v p.". (16.09.2013)

"Nacpat se a vyprázdnit je podstatou lidského štěstí." I já jsem stával fronty a musím uznat, že ty na toaletní papír patřily k těm nejúžasnějším. Asi proto se mi líbila ta radost v očích prostých Sovětů, když měli zaručené informace o jemnosti dodávaného zboží. A kdybych s Ivanovem filmově emigroval v době vzniku Moskvy na Hudsonu, tak bych se taky nechal unést pozlátkem kapitalismu a nevěřil bych tomu, že při plnění amerického snu budu s jaderným fyzikem umývat nádobí. Dneska už na zboží nevěřím, hamburger mi nechutná, americká reklama na svobodu mi připadá falešná, zbožňování nesmyslu zvaného baseball nerozumím a tak mě pobavilo hlavně sdělení, že břitva utne každou diskuzi. To je ta správná Amerika, do které má noha nikdy dobrovolně nevstoupí. (09.05.2017)