Watchmen

Kdo stráží Strážce? aneb atypická a přesto famózní pocta Watchmenům Alana Moora, z které se vyklubal další Lindelofův scénaristický majstrštyk. Ať už jde o to jak seriál geniálně pracuje s původním komiksovým konceptem, revizionismem alternativní historie, fikčními prvky, komplexností celého příběhu a soundtrackem naprosto překonává všechny myslitelné i nemyslitelné standardy televizní tvorby. Co dodat? I AM THE WALRUS! (16.12.2019)

Nářezová série. Svět Watchmen jako černé zrcadlo bývalé i současné Americe (x), vysoký level propracovanosti scénáře, hra s divákem, plno narážek do historie a hidden eggs, geniální segmenty, nápady, styl a dokonalý hudební doprovod od Reznora po Mozarta :) Snad jen závěr mě tak nepřesvědčil, ale v součtu zážitek - doufám v další pokračování. 85% (13.05.2021)

Pár věcí bych rád vyzdvihl - jednak velice promyšlený a komplexní scénář a zápletku, druhak dobrý výběr herců, zvláště ve vedlejších rolích a nakonec rozhodně hudbu od Treznora a Rosse v kombinaci s klasickými skladbami, které měly sílu a byly použity většinou ve správné momenty. Co ovšem oproti Moorově původnímu komiksu - a jeho filmové adaptaci - až bolestně chybí je větší ambivalentnost charakterů. Ačkoliv u některých vedlejších postav se u seriálu tvůrci snažili o jejich plastičnost a nejednoznačnost, hlavní postavy - i záporné - byly poněkud černobílé (a to není žádná narážka na ústřední téma seriálu). A navíc zde bylo bohužel až moc patrné, že Moorův promyšlený filozofický koncept zde byl buď nepochopen nebo záměrně roztříštěn. Jinak si nedovedu představit proč, když Moore záměrně udělal z Dr. Manhattana bytost, která už není schopná skutečné empatie, protože se vzdálila ve své "božskosti" příliš lidskému, je zde napasována do role milence/manžela, což krom porušení geniálních záměrů původního tvůrce nedává v podstatě absolutně vůbec žádný smysl v samotném příběhu (asi nejnesmyslnějším faktem zůstává, proč právě ze všech žen světa Angela?). Rasistický kontext je zajímavý - i když motivace té záporné strany mohly být více rozvinuty - ale řekl bych, že původní komiks Strážců měl mnohem širší a větší záběr, což se mi na něm líbilo - nešlo zde jen o problémy etnické či rasové, ale problémy takříkajíc všelidské a koncept dobra a zla, případně jeho neurčitosti, byl v původním díle pojat mnohem hlouběji a mnohovrstevnatěji. Nicméně shrnuto a podtrženo i tak moc dobrá práce a zajímavé navázání na jednu z nejlepších grafických novel všech dob. (18.08.2020)

Na jednu stranu velký respekt, že to pojali takhle. Určitého ducha předlohy tam vidím, myslím, že to původnímu komiksu nedělá žádnou velkou ostudu. Mně osobně se to však tolik nelíbilo. Zaprvé na to, že je to poměrně dost přímé pokračování Strážců, tak bych nečekal, že velká část děje bude o problémech černochů. V seriálu je to poměrně slušně vymyšlené a dává to docela smysl, ale prostě u těhlech superhrdinů by mě zajímala jiná témata víc. Příběh je slušný a naschvál zamotaný. A tady přichází u mě velký problém. Ten seriál je šíleně dlouhý a natahovaný. Střídají se v něm naprosto epické scény se scénami podprůměrnými. U mě osobně přibližně v poměru 1:1. Například Ozymandiovy patálie s klony mi přišly vyloženě otravné. Také ten příběh není až natolik geniální, aby musel být tak zamotaný a divák musel tolik dílů (tolik hodin!) čekat na rozuzlení. V hodně věcech je seriál Watchmen fakt skvělý a hodný respektu, v některých je na zabití. (6/10). (04.04.2020)

Vzdal jsem to v průběhu pátého dílu. Nikdy jsem se moc nezamýšlel nad konceptem maskovaného hrdiny. Proč taky, že? Tento seriál mně však nepřiváděl k ničemu jinému, jenom k úvahám tohoto typu. Ti původní Watchmeni Alana Moorea měli tohle zřejmě jako jeden ze svých hlavních záměrů, tady, dovolím si tvrdit, i přes sarkasmus jedné z postav, se pocit absurdnosti celého konceptu dostavoval ze zcela odlišných důvodů. A Jeremy Irons, můj Bože..., asi jako Jan Tříska v Black Eagle s Jean-Claude van Dammem. (16.12.2019)