Réžia:
Július MatulaKamera:
Ján ĎurišHrajú:
Ján Kroner ml., Ondřej Vetchý, Zdeněk Podhůrský, Zuzana Skopálová, Ján Mildner, Bohuslav Čáp, Katarzyna Figura, Karol Machata, Ivan Krivosudský (viac)Obsahy(1)
Dedinskí chlapci sa vydávajú do sveta v mnohých rozprávkach, aby získali princeznú alebo veľké bohatstvo. Ondra (Ján Kroner) poslal do sveta otec preto, lebo sa ničoho nebojí. Jeho sila a nebojácnosť začali totiž prinášať viac škody ako úžitku. A tak mu otec zbalil batôžtek a poslal ho čo najďalej od rodnej dediny. Jeho spoločníkom sa stane zlodejíček Ferko (Ondřej Vetchý), ktorý je však nielen zbabelý, ale aj lenivý a ľstivý. Obaja spolu zažijú strašidelné chvíle v čertovom mlyne i v temnom lese. A potom sa dozvedia o začarovanom kráľovstve, na ktoré uvalil kliatbu zlý čarodejník za to, že sa krásna princezná odmietla za neho vydať. Ondro, ktorý sa nebojí ničoho, sa rozhodne kráľovstvo zachrániť, pričom až láska ho naučí, čo to znamená báť sa... (TV Markíza)
(viac)Recenzie (254)
Tuhle pohádku jsem jako malej úplně zbožňoval a zbožňuju ji doteď. Protože nejde o klasickou pohádku. Spolu s takovým tím hezkým, co bývá zvykem u dětských pohádek, jako princezna, princ, králové a všechno barevný, tak tady je to trochu jinak. Celá pohádka se nese v duchu takové depresivní nálady a jako malej jsem se jí fakt bál. Hlavně zejména u scény s mlýnem a na konci. Protože celý film je v takovém typickém podzimovém počasí jako je mlha, vítr, soumrak, tma i to prostředí tomu nahrává. Tajemný les, opuštěný mlýn, opuštěné království a zpustošená krajina. Depresivní náladu tu občas vyvažuje Ferko u kterého jsem se jako malý smál. Jedna z mála pohádek, kterou bych si klidně pustil i v dospělosti a vím, že mě nebude nudit a neurazí mě. 7/10 ()
Tak jsem pohádku konečně viděla, ale do konce jsem nevydržela. Je příliš temná a nezajímavá - stejně jako představitele hlavních rolí. Trochu sympatie jsem shledala u Ondřeje Vetchého, jinak mě však v tento okamžika nenapadá nic pozitivního, co bych mohla vyzdvihnout. Snad určitá "pohádkovost" českých předrevolučních pohádek, která se objevuje i v Nebojsovi. 42%. ()
Pred rokmi som spolu s kamarátom Braňom Šmídom (dnes slovutným slovenským jaskyniarom, skúmajúcim napr. obrovské jaskyne v stolových horách venezuelskej Roraimy), objavil jaskyňu. Kvôli spôsobu jej objavenia, kedy bolo potrebné prekonať bez lana veľmi strmý stvrdnutý kamenný svah s minimom záchytných kríkov alebo stromov, sme ju nazvali "Trochu strachu". Predseda speleologickej oblastnej skupiny však názov neschválil, lebo vraj jaskyňu nemožno nazvať podľa pocitov. Myslím však, že prístup k jaskyni Trochu strachu by mohol pomôcť hrdinovi filmu, drevorubačovi Ondrovi v nájdení vytúženého cieľa: naučiť sa báť. Určite by to teda pre mňa bolo zaujímavejšie, než sledovať málo emočný, plochý príbeh o mierne natvrdlom hrdinovi, jeho zbabelom a zradnom "pomocníkovi", neveľmi pôvabnej princezke a celkom podarenom čarodejovi. ()
Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Narozdíl od většiny ostatních zde postavy furt radostně neposkakují a neksichtí se. Proto na mně působí i o něco rozumněji. Díky svému horrorovému nádechu (ale ne zas tak přehnanému jako má Deváté srdce) má ojedinělou atmosféru. Sympatičtí herci, slušná hudba, co dál dodat? ()
Tato pohádka dělá skutečnou čest všem Ondřejům a už proto si zaslouží vysoké hodnocení. Pochází z posledního období, kdy se o Češích (a Slovácích:-) dalo říci, že umějí točit tento žánr, a tak nějak ho pro mě završuje. Nechápu, v čem byli tvůrci pohádek před rokem 1990 lepší než dnes, ale je nad slunce jasnější, že byli. Důkazem budiž tato pohádka o Ondřeji Nebojsovi. ()
Galéria (40)
Zaujímavosti (16)
- Větrný mlýn, ve kterém se odehrává část filmu se nachází v obci Kuželov, blízko města Strážnice. Zřícenina hradu, do které přijdou Ondra s Ferkem, se jmenuje Cornštejn a nachází se nad Vranovskou přehradou. Závěrečná část filmu pak byla nafilmována na zámku Milotice u Kyjova. (Stocki)
- Janu Kronerovi ml. propůjčil v české verzi hlas Zdeněk Podhůrský. (RozaF)
- Když Ondra (Ján Kroner ml.) v hostinci požádá o jídlo a pití, hostinský (Ivan Krivosudský) mu odpoví, že „nic neroste, nerodí se a voda vyschla i v té nejhlubší studni“. Není tedy jasné, z čeho přežívá hostinský. (jlumos)
Reklama