Motiv pro vraždu

„Zprznil krásku v ořeší, pohrabáč to vyřeší.“ Povídkové sockrimi s výchovným aspektem, který tenkrát zafungoval. Po zhlédnutí, ještě na základce, jsem si předsevzal, že nikdy nebudu krást, fetovat ani brát stopařky. Zatím dobrý. Ale stopnout si mě náctiletá Studénková v kraťounké sukénce... ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO: [][] § 1) Kdepak Prachař. V kategorii sexuální agresor následně vrahem kraluje Perepeczko ve Smrti stopařek, z toho mrazilo. § 2) Zfetovaný vyšilující Hálek klouzal po šikmé ploše přesvědčivě, zasloužil by vlastní film. § 3) Opuštěná dětská duše vs. milosrdné lži. Tatínek není kriminálník, jen (ne)šikovný kouzelník, který zmizel. Btw, kníže temných postav Petr Čepek, s jeho ďábelsky uhrančivýma očima, vytahuje nůž... ale lidi se mu jen smějí nebo ho rovnou fackují. Hodně divné. [][] A chudák Studénková, krásná holka, ale takový pech na chlapy! Tady ji v lese zalehnul funící Trautenberk, pak v zámeckém parku znetvořený baleťák a nakonec skončila v nevěstinci. Sice luxusním, ale na csfd hanebně podhodnoceném. (24.11.2023)

Tři průměrné detektivní příběhy, které nenabízejí moc napětí ani překvapení. První je asi divácky nejpřívětivější, druhý je pro mne těžko stravitelná psychohra a třetí má smutný podtext. Více než příběhem Motiv pro vraždu zaujme hereckými výkony, konkrétně všech tří pachatelů zločinů – násilníka Iljy Prachaře, psychopatického závisláka Jiřího Hálka a zlodějíčka Petra Čepka. (27.12.2013)

Nejlepší z těchto třech povídek je bez debaty prostřední " Rukojmí " s Jiřím Hálkem v roli narkomana Čabaje. Je mnohem ráznější a s napětím, které funguje. Hálkův výkon jasně panuje v tomto povídkovém filmu. Když jsem to viděl před léty v TV, tak to byla právě povídka Rukojmí co mě dostala a bylo tomu i teď. Ostatní zbylé dvě jsou hodně light. (09.02.2013)

Velmi dobrý normalizační kriminální tryptich, od zajímavých autorů, pro všecky, to byl de facto režisérský debut a to dost výrazný. Pro mě osobně, jasně nejlepší druhá, která je i nejvíc ceněná, často se o ni mluví, jako o tě, která rázně překračovala, dobové konvence žánru, jmenovala se "Rukojmí", Jiří Hájek v roli nebezpečného narkomana, který potřebuje nutně novou dávku morfia, je zde opravdu excelentní, jeho role je opravdu hodnověrná. Ve třetí mě bohužel trochu vadila, ta kolotočářská hudba, na kterou jsem alergickej, jinak první a třetí, jsou oproti té druhé, velmi sugestivní, už méně výrazné, i co se týče jednotlivých hereckých výkonů.. (10.12.2006)

Československý povídkový film zabývající se různými pohnutkami k hrdelním zločinům. První povídka Víkend je zřejmě nejslabší, I. Prachař po znásilnění mladičké Z. Studenkové má snahu zahladit stopy výtrysku své vášně, avšak zavraždí jinou osobu. Ve druhé povídce Rukojmí předvedl zřejmě svůj životní výkon, v tomto případě šestihvězdičkový J. Hálek, hrajícího abstinujícího narkomana Vladimíra Čabana. Při zoufalém pokusu sehnat morfium zastřelí v lékárně dva policisty (jeden z nich R. Jelínek) a poté je dopaden přímo na operačním sále, kam se vypravil v posledním záchvěvu šílenství sehnat drogu. Pan Hálek zahrál svou roli naprosto neuvěřitelně a věrohodně, jednoznačně vyčnívá ze všech hereckých postav snímku, tuto povídku díky jeho výkonu hodnotím jako nejlepší. V Kapsáři, poslední povídce, se představí legenda československého herectví P. Čepek v roli propuštěného zloděje Bendy. V těžko řešitelné situaci se rozhodne pro recidivu avšak v neopatrnosti se dopustí vraždy jednoho z okrádaných (O. Velen). Zajímavý herecký výkon předvedl Bendův syn F. Renč, zejména v závěrečném westernovém dopadení. Čepek předvedl svůj klasický charismatický výkon, nicméně na famózního Hálka to tentokrát nestačilo. Druhá a třetí povídka zastiňují první, nicméně jako celek hodnotím toto dílo tří režisérů jako nadprůměrné. (14.10.2014)