Love, Scott
Obsahy(1)
Tlumené světlo dopadá na tvář nadaného studenta muzikologie v kanadském Torontu, jenž se jednoho večera ocitl ve špatný čas na nesprávném místě. Přesně po roce se Scott vrací na místo, kde byl útočníkem pobodán a kvůli poškození míchy poté skončil na vozíku. Citlivě nasnímaný film rekonstruuje celou událost a jejím prostřednictvím zkoumá stále velmi konzervativní postoj společnosti k LGBT minoritě. Sled událostí, výpovědi rodiny a archivní materiály tvoří koláž, která představuje Scotta od jeho dětství až po závěrečnou scénu, kde se mu do rukou dostává dopis od útočníka. „Odpuštění je cesta, proces, volba, které čelíme každý den.“ (Jeden svět)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1)
Zranění je místem, kudy do vás vstupuje světlo... Zhruba tímto přepisem Rúmího citátu začíná dokument a myslím, že je to citát zcela vystihující to, co se na plátně odehraje v dalších minutách. Dokument je specifický tím, že jej režírovala Scottova nejlepší kamarádka Laura a Scott se aktivně podílel na jeho vzniku – od audiovizuálních vsuvek až po konečný výběr hudby Sigur Rós, která diváka tak krásně ukolébá a nechá uplývat … jako voda, jako čas, který je třeba k odpuštění sobě i druhému. Film otevírá jednak otázku tolerance LGBT minority, ale primárně palčivé životní otázky, jak se vyrovnat s tak radikální životní změnou, která převrátí člověku ze dne na den celý život. Některé věci zkrátka vnímáme jako normální, běžné a až ve chvíli, kdy o ně přijdeme, si uvědomíme, jak moc pro nás znamenaly. Jenže truchlit nad takovou ztrátou nejde celý život... A všechny tyto otázky, tato dilemata, jsou ve filmu obsaženy, zakomponovány do něj zcela přirozeně, intimně – možná právě proto, že jde zároveň i o tiché svědectví hlubokého přátelství mezi Scottem a Laurou. Snímek se silně dotýká tématu naděje a humanity, kterou v sobě potřeboval Scott objevit, aby mohl dojít smíření – aby mohl začít žít svůj nový život. S láskou, Scott pro mě patří k jednomu z nejdojemnějších filmů festivalu Jeden svět 2019. ()