Amnestie

O amnestii a leopoldovské vzpouře je to vlastně až v závěrečné půlhodině. Do té doby film mapuje především dobu těsně před převratem, kdy se prakticky ve stejné míře věnuje vězňům i lidem na svobodě, přičemž jejich osudy jsou vzájemně propletené. A to se mi líbilo víc než samotné nepokoje. Zásluhu na tom mají především výborně napsané postavy, které až na trestanecké výjimky nepůsobí lacině černobíle. Zejména u person z řad disentu si toho cením. Tím ale nechci říct, že by se film pouštěl do nějaké laciné revize dějin a házel disidenty do jednoho pytle s exponenty bývalého režimu. Jen z nich prostě dělá lidi a ne svaté obrázky. Něco do sebe má i samotná atmosféra věznice a věrně je vykreslený i samotné přežívání uvnitř. A bavila mě i jemná porevoluční kritika beroucí si na paškál bryskní převlékání kabátů. Problém jsem neměl ani s herci a ač jí obyčejně moc nemusím, Geislerová mě tady potěšila. 85% (02.07.2020)

Moderní "hollywoodský" audiovizuál ve slovensko-českém filmu, který nepůsobí nepatřičně ani směšně? Politické Amnestii se to podařilo, i když v ambiciózním scénáři si toho na sebe naložila hodně (celá vězeňská vzpoura se vešla do nějakých deseti-patnácti finálových minut) a přes pečlivou přípravu ne všechno plynule dotáhla ke spokojenosti. Nepřesvědčené 4 * (22.02.2022)

Nekompromisně upřímné a objektivní, pojato skoro až investigativním způsobem. Sametově jemné předání vlády, tedy pod dozorem, neb tam bolševik sedí dodnes a v tom všem charaktery jak šmirglpapír, které tam také sedí dodnes, usměvaví a různobarevní. Československý počátek dlouho očekávané svobody nebyl tak růžový, jak se třicet let snažíme předstírat a o některých věcech se prostě nemluví...někdo ale naštěstí točí a to úžasným způsobem. Neuvěřitelné množství různých příběhů a osudů, jež by vydaly na několik dalších filmů, se režisérovi podařilo dotáhnout a vygradovat pro mě, na česko-slovenské poměry, zcela nevídaným způsobem, stejně tak vedení herců, není zde nikdo, kdo by kvalitativně vybočoval, Vašut se bez diskuze dočkal své, prozatím, životní role, vše do dokonalosti dotaženo doslova super hudbou a završeno strhujícím závěrem. Osobně vidím ve všech tvůrcích tohoto psychologicko-kriminálního dramatu s prvky thrilleru obrovský potenciál a velký přínos do česko-slovenských filmových vod. [Kino Citadela - Litvínov] (18.11.2019)

Tak tohle mi hodně sedlo. Je vidět, že i u našich krajanů se najdou rejžové, který dokážou natočit poutavej příběh. Od začátku je jasný, že si s obrazem rejža vyloženě hraje, už od titulků. To mě navnadilo a pak už sem jen 2 hoďky čučel na jednu ze skoro opomenutých dob naší historie. Jediný, co mi tady vyloženě vadilo, tak byl Vašut, kterej mluvi slovensky, což sem vůbec nepochopil, to bylo za trest :o). Ale jinak všichni herci, jak češi, tak slováci na jedničku. Poměry v čsr vězení, tak to ve mnoha filmech taky nevidíš. STB, práskání, intriky a na konec vlastně i poklad. Tohle všecko se skrývá v tomhle vymazleným filmu, kterej je ovšem slovensko českej a to se zdejším uživatelům nikdy moc nelíbí :o) (12.05.2020)

Jonáš Karásek divákom ponúkol filmové spracovanie udalostí z r. 1990, keď v Leopoldove vypukla vzbura väzňov a ako si to pocitovo pamätám z vtedajších správ, dialo sa niečo, čo sme pred revolúciou nepoznali a čoho sme sa aj obávali. Že nám nová demokracia prinesie aj iné, ako vysnívané prejavy slobody – a tie sa nám páčiť nebudú. Film bol pre mňa pozitívnym prekvapením, herci, najmä Juraj Bača, Natalia Germani, Ján Jackuliak, aj Marek Vašut sa svojich úloh ujali statočne. Horšie som vnímala Mareka Majeského – absolútne mi typovo nesadol. Opäť česko–slovenský film, ktorý má technický problém a už sa dlho pýtam, prečo? Problém so zvukom. Niektoré dialógy som si musela prehrať dvakrát a to filmu nesvedčí. Výraznejší zvuk dažďa, ako rozhovor dvoch postáv? Navyše film bol zostrihaný hrubou sekerou, divák ešte nespracoval predošlú scénu a už je uprostred ďalšej. Celkovo jemne nadpriemerný kúsok z našej nedávnej histórie. (17.07.2021)