Amnestie

Napínavý thriller Amnestie je prošpikovaný skrz naskrz postavami, se kterými se dá jen těžko sympatizovat. Oceněníhodné ovšem budiž, že ukazuje často mytizované období kolem Sametové revoluce absolutně bez příkras. Po herecké stránce snímku nemohu vůbec nic vytknout a strhující záběry z vězeňské vzpoury v Leopoldově patří dozajista k nejvíc cool scénám v dějinách Česko+slovenska. Stav podobný katarzi lze prožít při tom závěrečném přechodu z pokladnice naší hudby v podobě skladby Vltava ze Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast do emotivní písně Karla Kryla Pasážová revolta, jejíž interpretace se velmi přesvědčivě zhostili David Koller s Richardem Müllerem a Viki Olejárovou. Jistěže bych našla i nějaké chyby, ale v konečném vyznění filmu jsou naprosto zanedbatelné. (85%) (17.12.2020)

Postavy filmu jsou zdravě nejednoznačné. Tím jsem nemohl nikomu držet palce. Občas účelová provokace a laciné šablony postav a událostí. Trestanecký típků je tedy pěkná přehlídka. Sice občas banální pletky, ale občas humor a film má stále vzrůstající tendenci. Havlova amnestie byla ještě filosoficky vysvětlitelná dát kriminálníkům novou startovní příležitost v nově budované společnosti. Ale Klausova byla nepochopitelné a také se většina kriminálníků brzo do vězení vrátila zpět. Vyšetřovatelé měli po měsících práce už skoro hotový případ a najednou byl pachatel omilostněn. Pocity obětí musely být hrozné. (18.06.2020)

Jonáš Karásek divákom ponúkol filmové spracovanie udalostí z r. 1990, keď v Leopoldove vypukla vzbura väzňov a ako si to pocitovo pamätám z vtedajších správ, dialo sa niečo, čo sme pred revolúciou nepoznali a čoho sme sa aj obávali. Že nám nová demokracia prinesie aj iné, ako vysnívané prejavy slobody – a tie sa nám páčiť nebudú. Film bol pre mňa pozitívnym prekvapením, herci, najmä Juraj Bača, Natalia Germani, Ján Jackuliak, aj Marek Vašut sa svojich úloh ujali statočne. Horšie som vnímala Mareka Majeského – absolútne mi typovo nesadol. Opäť česko–slovenský film, ktorý má technický problém a už sa dlho pýtam, prečo? Problém so zvukom. Niektoré dialógy som si musela prehrať dvakrát a to filmu nesvedčí. Výraznejší zvuk dažďa, ako rozhovor dvoch postáv? Navyše film bol zostrihaný hrubou sekerou, divák ešte nespracoval predošlú scénu a už je uprostred ďalšej. Celkovo jemne nadpriemerný kúsok z našej nedávnej histórie. (17.07.2021)

Pomalé, rozvláčné, nevýrazné. 1)  V kuchařské terminologii bych film označil za vlažnou polévku co dům dal respektivě co poloprázdná spíž poskytla._____ 2)  Film nabízí dvě dějové roviny: amnestii a související aktivity ve vězení a převrat a související aktivity popřevratové. Dohromady to příliš nefunguje. Chápu, že soustředit se čistě na vztahy v base by bylo scenáristicky i z tvůrčího pohledu podstatně obtížnější. Škoda, že se o to tvůrci alespoň nepokusili._____ 3)  Na scénáři je vidět určitý nadhled (konečně!) daný nejen časovým odstupem od zobrazovaných událostí, ale očividně i faktem, že film dělali Slováci se svým kritickým vztahem k Havlovi a Čechům vůbec. Prostředí věznice je vylíčeno velmi přesvědčivě, prostředí disidentů (před převratem i po převratu) už méně._____ 4)  Zaujali mě 42letý výstižný Gregor Hološka (vězeňské kápo Vlk) a 41letý Ján Jackuliak (poručík Hromzík) zahraný s jakýmsi nádechem moudrosti._____ 5)  Nejvíce se mi líbil 32letý přitažlivý Juraj Bača (hlavní postava karatista Drahomír Lupko). No aby ne._____ 6)  Vadilo mi, že chvílemi bylo špatně rozumět._____ 7)  Pěkný koment od srdce: JitkaCardova*****. (12.07.2022)

Málo odvážné, bez silného emotivního závěru. V každém případě se jedná o nevšední počin. Téma vězeňské vzpoury v Leopoldově, která souvisle probíhala s pádem režimu, je nastaveno neotřelým způsobem. Režisér nás k ní pustí až v závěru, takže máme dostatek času se seznámit s množstvím postav a také s chodem ve věznici. Nejvíce zaujme Natalia Germani, od níž se čeká nahota, ale i když se souloži nebrání, tak je oblečená. Její chlap (Juraj Bača) hnije ve vězení, ovšem nevypadá, že by strádal a měl z těžkých zločinců strach. Scénu následně zaplavují další a další postavy, invalidní manželka (Ana Geislerová) divadelního herce (Marek Majeský), který ji soustavně podvádí. Nevyhneme se ani setkání s politickým vězněm (Marek Vašut), který v následné vzpouře sehraje důležitou roli. A také nechybí lidsky působící velitel dozorců (Ján Jackuliak). Film je tedy především o postavách, jejich charakterech a především postupném prolínání mezi nimi. Většina herců působí ve svých rolích výrazně. Přece jen ta hlavní atrakce filmu je to nejvíc, na co se divák těší. Samotná vzpoura není natočena špatně, ale ani nikterak oslnivě. Chyběla syrovost, větší pocit strachu z vězeňské čeládky. Nevěrohodné rysy film nabere v závěru, kdy každá z důležitých postav čelí svému osudu. Tady měly emoce pracovat na tisíc procent, jenže závěrečný vrchol nebyl vůbec v ničem překvapivý. A odvaha tvůrcům také chyběla. Některé scény si to přímo vyžadovaly, erotika, neutěšené poměry ve věznici, nečekaná rozhodnutí postav. Jonáš Karásek navodil tehdejší dobu zajímavě a neradostně. Technická stránka filmu se také povedla. Závěr nepřinesl žádné extra zajímavé rozuzlení. Celkově tenhle dramatický počin i přes své nedostatky stojí za zhlédnutí. 6/10 (01.09.2023)