Amnestie

Film mě příjemně překvapil, i když zpočátku to bylo poněkud nezáživné. Docela se divím tvůrcům, že se nebáli ukázat špínu našeho slavného převratu, respektive toho co následovalo. To co udělali komunisté v roce 1948, že rozdělovali důležité funkce ne podle znalostí a odborností, ale podle toho kdo byl dobrý straník, tak v roce 89 to bylo úplně to samý, jen člověk musel být disident. Jsme národ pokrytců, co si budeme nalhávat. Ale zpět k filmu, tomu samozřejmě vévodí vězeňské prostředí a finální potlačení vzpoury vězňů, které mě svým ztvárněním velice příjemně překvapilo, hlavně asi díky kameře. (08.10.2020)

O amnestii a leopoldovské vzpouře je to vlastně až v závěrečné půlhodině. Do té doby film mapuje především dobu těsně před převratem, kdy se prakticky ve stejné míře věnuje vězňům i lidem na svobodě, přičemž jejich osudy jsou vzájemně propletené. A to se mi líbilo víc než samotné nepokoje. Zásluhu na tom mají především výborně napsané postavy, které až na trestanecké výjimky nepůsobí lacině černobíle. Zejména u person z řad disentu si toho cením. Tím ale nechci říct, že by se film pouštěl do nějaké laciné revize dějin a házel disidenty do jednoho pytle s exponenty bývalého režimu. Jen z nich prostě dělá lidi a ne svaté obrázky. Něco do sebe má i samotná atmosféra věznice a věrně je vykreslený i samotné přežívání uvnitř. A bavila mě i jemná porevoluční kritika beroucí si na paškál bryskní převlékání kabátů. Problém jsem neměl ani s herci a ač jí obyčejně moc nemusím, Geislerová mě tady potěšila. 85% (02.07.2020)

Chvíli jsem váhal, jestli nedat o něco vyšší hodnocení, od toho jsem ale nakonec upustil. Některá místa by totiž i na tohle hodnocení nebyl nadhodnocena. A ten závěr to poslal do kytek úplně. To nemůžeme pouštět originálního Kryla? A nebudu mluvit o příběhu, buď měli natočit nějakou fikci nebo jet podle skutečné události. Tenhle kočkopes se nezdařil. (11.05.2020)

Havlův  projevu za doprovodu Vltavy byl dobrý nápad, kterých tady měli tvůrci vícero a pošmurná atmosféra  období přelomu mezi režimy  byla vytvořena skvěle. Filmů o předrevolučně  dobu vzniklo u nás mraky, tu porevoluční asi skoro ještě nikdo nezachytil a je dobře, že se i o tuto reflexi už konečně někdo pustil, takže v tomto ohledu má film svůj význam a je dobře, že vzniknul. Ale mohlo to být lepší. Já mám ty pohledy do normalizace rád, ale už jich vzniklo hodně, takže mě více bavila druhá půlka po svrhnutí. Dvě  přátelské debaty o delším vývoji, církvi a jestli Havel není až moc velký idealista o Vánocích  po protestech se mi z celého filmu líbily asi nejvíce, i když jsem měl trochu bordel v postávách ve stylu ,,kdo je kdo, kdo s kým spí a  kdo, je na čí straně.´´ , protože v tomhle byl film občas trochu zmatenej. Žel politickými otázkami se nakonec film až tolik nezabýval (a že by se určitě problémy po revoluci daly zpracovat),  a i když velkoryse trvá přes dvě hodiny, tak nakousává a dává dohromady tolik příběhu a postav, že často působí přeskakovaně a rozkouskovaně. Nemám paradoxně  pocit, že by se toho za ty dvě hodiny stihlo tolik stihlo. A je škoda, že  těch silnějších momentů (jako poslední rozhovor Geislerky a té Slovenky u stolu) tady tolik není.  Ve výsledku taky úplně nerozumím, jaký názor mi chtěli tvůrci sdělit, ale zase by se mohla ocenit objektivita  a že se zde nic nepodsouvá.  Tohle všechno potvrzuje i v titulcích puštěná píseň.  Říkal jsem si, že bude určitě od Kryla, ale v tom hlasu jsem nepoznával ani Kryla a naštěstí ani Landu (:D) a pak jsem si říkal, že najednou zpívá Muller (:D). Až po filmu si  zjistil, že (asi) pro film byla nazpívána přímo nová verze Krylova porevolučního protest songu  čtyřmi československými zpěváky a začátek zpívá Koller. Tento hudební příspěvek k výročí 17.listopadu z odvráceného pohledu mi před čtyřmi roky  utekl a to jsem toto výročí pasivně docela sledoval (:D). Třeba jsem celý večer sledoval Koncert pro budoucnost (:D), ale píseň jsem poprvé slyšel až dnes.  A povedla se, docela mrazivé. Film už je trochu rozporuplnější, ovšem neoznačil bych ho za výsloveně špatný. Gratuluji ale Marku Vašutovi, kterému se po bambilionu letech podařilo hrát tady v ČR zase v něčem seriózním. A nevím jestli existují nějaké dvě verze, ale v té na ČT, dneska mluvil normálně česky. (22.08.2023)

Snímok o tom, ako Havel, idealistický myšlienkar mimo realitu, svojim rozhodnutím prispel k ľudskej devastácii. V prípade amnestií sa prvý krát preukázala jeho absolútna nekompetentnosť, rozhodovať vo vážnych situáciách, pričom bola zároveň prvým varovným signálom pre slovenský národ, že tento jedinec bude rozhodne viac Čechom, ako Čechoslovákom. Tesne pred rozdelením republík, to už bol ostrieľaný politik, ktorý umne “sotil” slovenský štát do hladomoru, pričom to málo čo zanechal na prežitie, rozkradol Mečiar so svojimi hrdlorezmi, respektíve Dzurinda s novým, moderným neduhom, nazývaným aj: privatizácia. Toto sa však na hodinách dejepisu nedozviete, lebo “kultúra” oboch národov v zastúpení hercov či umelcov, štrngajúca kľúčmi na námestí, stála pri tvorbe histórie, ktorou po desaťročia vymývajú mozgy dospievajúcej mládeži. “Amnestia” je absolútne priemerným, filmovým zážitkom, ktorý nedá odpovede na nič konkrétne, akurát poukáže na fakt vnímania slobody ľudmi, ktorí nikdy nemali opustiť vysoké múry “L” väznice. (10.05.2020)