Amnestie

Karásek (Jonáš, ne Bohdan) se od svého debutu rozhodně zlepšil a některé části v sobě jistou atmosféru mají, celkově to ale po filmařské stránce je zase takové, no... hodí se mi k tomu hlavně slovíčko "meh", to to vystihuje úplně přesně. A ty rádobyakční scény se mi tam vůbec nehodily, hlavně všechna ta zpomalování. Nebo při té vzpouře jsem z pár záběrů měl pocit, že koukám na nějaké nízkorozpočtové Transformers... Pak taky nechápu, proč to má 130 minut a ne míň, ale jinak se - na české a slovenské poměry - jedná o mírně nadprůměrnou věc. Žádný zázrak, v porovnání s mnoha jinými filmy nijak významný zážitek, ale ve srovnání s takovými hrůzami, jako třeba Cena za štěstí, LOVEní, Pražské orgie nebo Narušitel to ještě ujde, o něčem to je (což je v české kinematografii zázrak) a není to úplně blbé. Dokonce si to i dovolilo rýpnout do Havla, což mě docela překvapilo (nebudu psát, jestli mile nebo nemile, ať se na mě určitá strana lidí nevrhne). Znova bych se na Amnestii ale už nepodíval, jedno zhlédnutí mi stačilo. 3* (26.06.2020)

Zábavné na tomto filme bolo aj tipovať, kto je kto. Myslím, že sa mi niekoho odhaliť podarilo, ale veľa zase nie. Na toto obdobie sa pozerá len veľmi ťažko, v podstate každá revolúcia, či už biela, červená alebo zamatová, je ako taká hra malých detí, ktoré kujú pikle. K jednotlivým postavám sa radšej nevyjadrujem, mam svoj názor, ten si však nechám pre seba. Politika vzbudzuje len zbytočné vášne. Nadpriemer. 75/100 (17.06.2021)

I když se mi Kandidát líbil více, musím uznat, že tenhle film si také nebere servítky. Bez příkras líčí období konce osmdesátých let v Československu, nedělá z disidentů modly, ale ponechává jim zcela normální lidské vlastnosti. Film se snaží o objektivní náhled a dlužno dodat, že se mu to dosti daří. Geislerová je skvělá, chladná, manipulativní, cílevědomá i pragmatická. Největším castingovým průšvihem je Majeský, příště by mohl vyniknout v loutkovém filmu, tam jsou všichni ze dřeva, zapadne. (24.07.2021)

Ono to vobec nemusel byť zlý film, len to by scenáristi museli vedieť, čo chcú vlastne povedať. Nejak mi celý čas unikala tá myšlienka a nedošla ani na záver. Miestami to prišlo ako taká zlátaninka, kde na dokreslenie atmosféry chceli toho ukázať čo najviac z tej doby aj za cenu, že to nedáva zmysel. Najfunkčnejšie, paradoxne, pôsobila práve väznica, kde sa dej dal sledovať, ludia konali premyslene. Zvyšok, počnúc hercom, cez disidentku až po štb boli príliž umelo vykonštruované a niekedy ich konanie a vztahy nedávali zmysel. A je zaujímavé, že pri takomto obsadení najlepšie zahral Hološka. Potešila aj Natálka, lebo konečne aj ona dostala možnosť niečo ukázať. Odchádzal som z kina trochu rozpačitý, ale nie znechutený. Fučo na hrad! 3 z 5 ( CinemaCity Aupark ) (09.11.2019)

Natočené je to skutočne dobre. Film aj napriek dĺžke nenudí, nemá síce bohvieaký spád, ale aj tak vám v hlave najviac utkvie záverečná vzbura. Scenáristi však asi nadobudli dojem, že čo chápali oni pri písaní scenára, to automaticky pochopí aj divák. Inými slovami ak by bol pred onou vzburou úplne iný dej s úplne inými postavami, asi by som mal z filmu rovnaký pocit. Takže skrátka ak by sa doladil scenár a bol viac ústretový divákovi, aby plne chápal kauzalitu, mohlo ísť o špičkový film. Otázkou zostáva, akým scenáristickým tímom sa bude Jonáš v budúcnosti obklopovať. (09.11.2019)