Uzavřený okruh

Smutné na tom je, že ldii nahoře se sice vyměnili, ale postupy zůstávají. Devastují se lesy, boří státem chráněné pamatky, protože se někdo potřebuje napakovat. Pavel Višňovský je i po letech sympaťák, ale jako mlaďoch byl neodolatelný. Škoda, že ho nenechali mluvil slovensky. Příběhu by to v ničem neubralo,. I když hlas Ladislava Mrkvičky k němu docela sednul. Většina uživatelů zmiňuje ekologii, devastaci krajiny, kritiku postupů. Ale já vnímám tento film hlavně jako ukázku osobní zrady. Úkázka, jak může zamilovanost přejít do ukončení vztahu kvůli vlastnímu prospěchu. Krásně vyjádřeno okamžikem, kdy stojí oba vedle sebe na silnici - ona v novém žlutém fiatu, on ve své staré otlučené škodovce, vymění si pohledy a pak se rozjedou každý jiným směrem. Pozitivem je i závěr filmu, kdy se Kalašovi dostává jakési satisfakce v podobě schválení jeho původního projektu, za kterou ale sklízí uznání někdo, v tomto případě ti, co ho dostali do kriminálu. (11.11.2014)

Částečně politický thriller o ekologii, částečně psychologické drama o svědomí. Nic proti, když se to umně zkombinuje. To se tady ale podle mě nestalo, z filmu jsem cítil vykonstruovanost, a to nemám rád. Na druhou stranu - kdo ví, jak bych to viděl v roce 1989, tehdy to na mě mohlo mocně zapůsobit. Ale to nic. Zkrátka se mi víc líbily filmy jako Dneska přišel nový kluk nebo třeba Michael Clayton. (03.07.2013)

Musím říct, že tenhle film mě hodně oslovil. Velice realisticky popisuje nevýkonnost a zoufalou bezradnost komunismu v posledních letech před listopadem 1989. Soudruzi, které normalizace vynesla do sedla, polo-schopní prospěcháři, měli jednu vlastnost- věděli, že spolu ruku v ruce dokáží mnohem víc, že ruka ruku meje. Nepustit ty schopnější nahoru a hájit pozice. Na to taky ten komunismus nakonec dojel. Pro schopného odpovědného člověka to ale byla katastrofa, protože se musel koukat jak likvidují poslední zbytky ekonomiky i přírody a zároveň zamítají jeden projekt záchrany za druhým. Prosazovaly se druhořadé projekty jen proto, aby se udržel status quo. Mladý schopný odborník neměl šanci, pokud nedokázal strčit hlavu do zadku nějakému soudruhovi a ještě slevil z poloviny svých nároků. 85% P.S. Když to tak přetřásám tam a zpět, je to vlastně vážně pojatý Vorlův Kouř. (24.01.2016)

Nedával jsem filmu moc šancí. Vůbec jsem ho neznal. Jen jsem věděl, že existuje. Mému předpokladu odpovídalo cca prvních 10 minut. Opět jsem viděl maškarní bál podobný masopustnímu veselí a následně dobovou diskotéku. Tedy nic objevného, překvapivého a přínosného. Režisér si naštěstí svou horší chvilku vybral hned na začátku. Pak se film začal pomalu rozjíždět a já jsem si stále častěji říkal „Kruci, to je ale na svou dobu dobrý film. Proč nám ho zatajili? Doufám, že to režisér nepokazí a nedá tam hepyjend.“ Ve filmu se prolínají dvě dějové linie. Jednak jsou to složité mezilidské a mocenskopolitické vztahy a za druhé silný ekologický náboj. Je vidět, že režimu už docházel dech, protože vyřčená slova jsou mimořádně kritická a popírají správnost industrializace a celé období posledních desetiletí vyznívá spíše jako boj člověka s přírodou, než vědomý a ekologicky šetrný rozvoj. POZOR, další text obsahuje S P O I L E R : Mocní muži, kteří jsou výhodnými ekonomickými a rodinnými vazbami vzájemně propojeni, jdou bez skurpulí za svým cílem a nevidí o krok dopředu. Marná jsou volání ekologů, vědců a dalších odborníků. Hlavní hrdina se v tom plácá, jak může. Často si připadá při řešení zásadních ekologických otázek sám. Je to člověk chybující, který nemá daleko ke skleničce alkoholu a rád vyhledává přízeň žen. A právě tyto slabosti se mu stanou osudnými. Přítelkyně hlavního hrdiny se projeví mimořádně zbaběle a hanebně. Veškerou vinu za havárii přenese za pomoci rodičů na svého (zatím ještě) přítele. Vystřízlivění a pochopení skutečnosti je pro našeho hrdinu těžkou ranou. Uzavře se do sebe a jeho zvítězivší protivníci se mezitím otočí jako na obrtlíku. Nyní po odvysílání varovného ekologického dokumentárního pořadu prosazují odsíření a tak zvaný „uzavřený okruh“. Východisko hlavní hrdina nenalézá a straní se lidí. Žádný hepyjend, sláva. Tak to v životě chodí. Dnes je to v mnohém jiné. Odsíření proběhlo v 90. letech. Ovšem smogové orgie se v některých částech naší země konají stále. Mohli by o tom jistě vyprávět například Ostraváci. Ekologii čeká zřejmě věčný boj…… Závěrem: Film se povedl, má dramatický náboj a silnou myšlenku. Určitě stojí za shlédnutí. (29.04.2013)

Za filtrem modrým tak, že by se dal krájet se pod nánosem síry skrývá psychologické drama konkrétního souboje ideálů se zkostnatělým prospěchářským režimem. Dalo by se snadno připodobnit k vážné verzi Kouře bez písniček. O to lépe se lze soustředit na bezmoc v kontrastu s bezstarostností kádrových špiček. Herecky navíc velmi dobře zvládnuté, zejména ze strany Pavla Višňovského a Ladislava Lakomého. Kolem nich se ale motá nečekaně mnoho zajímavých figurek, které později došli nějaké známosti: Zlata Adamovská, Filip Renč, Michaela Dolinová, Lucie Bílá, Václav Knop či tehdy už celkem profláklí Jiří Langmajer a Václav Vydra. (03.11.2016)