100 vecí

Florian David Fitz, ktorý jednak režíruje i hrá jedného z predstaviteľov, Paula Konaskeho, dokonca ešte k tomu si aj napísal-satirický (kritický) scenár, a tak sa tým pádom automaticky stáva univerzálnym tvorcom, a i napriek tomu, sa dá povedať, že si vzal na plecia až moc ťažký náklad, ktorý nedokázal uniesť tak, ako si možno sprvoti predstavoval ? Je tak akosi (myslím scenário) prekombinovaný, popretkávaný, t. j. z každého rožku trošku, chce toho skrátka veľa povedať, čo sa mu zo začiatku i veľmi darí, keď myšlienka zbavenia sa všetkých vecí na 100 dní, o ktoré prídu dve postavy pri stávke, že každou ďalšou nocou si môžu vziať jednu vec späť, až pokým nenadobudnú pôvodný stav, je sama o sebe zaujímavá, pretože to priamo naráža na konzumnú spoločnosť, čiže nakupovanie, kedy v súčastnosti je v móde online, cez internet, čím sa dostávam k tomu, že človek má množstvo vecí, ktoré v skutočnosti ani nepotrebuje, ale robí ho to šťastným, ďalej sa to miesi s mobilnou aplikáciou, o ktorú majú záujem Američania, keď postava Davida Zuckermana extrémne IRITUJE šéfa najväčšej sociálnej siete-Marka Zuckerberga, túto „appku” vymysleli citovaný Paul s Antonom Katzom, keď sa rysuje veľká transakcia na ziskový obchod, čoho som svedkom v úvode, pričom to pretrváva počas celého sledovania, len je to miestami ukryté, lebo postavy majú úplne iné starosti, než stále riešiť profity. Toni sa zamiluje do Lucy, ale tá má taktiež veľké problémy (dlhy). _ Určite ide o extra poučný film, ale úprimne: „Kto si z neho odnesie akýkoľvek príklad” ? Viete si predstaviť súčasnú mládež bez mobilu, facebooku a cetera ? Na okamih (na stotinu) sa zrejme zamyslia, že po skončení filmu budú strašne radi, keď sa pôjdu rýchlo pozrieť koľko majú lajkov ? Ozaj, málokto si z toho vezme ponaučenie, ale aj tak vám odporúčam si to pozrieť, aj keď je to občas dosť chaotické, a to po všetkých stránkach ! (12.12.2019)

Zajímavý počin od německé produkce, který dává prostor k zamyšlení každému z nás v dnešní moderní a uspěchané době! Nevinná sázka v opilosti, kterou vezmou jejich kolegové vážně vyústí druhý den v realitu bez věcí. Dva dobří přátelé Toni a Paul se ocitnou po večírku nazí ve svých vystěhovaných bytech, kdy si každý následující den mohou vzít jednu věc zpátky. Sázka platí na následujících sto dní a kdo nevydrží prohraje a jeho polovinu financí získají zaměstnanci firmy. To je dostane občas do vtipných situacích, ale i k zamyšlení sami nad sebou, když příjdou o to nejcenější o sebe! 65% (13.01.2022)

Ona to není až taková řachanda, jak to může vypadat na první pohled, jistě vtipných momentů se ve filmu najde dost, ale právě ta pointa, že konzum je dneska náboženství společnosti, to mě zahrálo na citlivou strunu a já si říkám co je věc proti zážitku ovšem vrcholem je, když vidím v naší zemi nespokojenost u lidí, co maj od bydlení přes dvě auta a x značkových věcí všechno, úplně všechno a stejně neumí být šťastný a toho se film dotýká opravdu velmi citlivě s nadhledem, ale přitom úderně. Jo Němci, ty jsou spolu s Polákama v současné době kinemetografický vrchol světa. (16.07.2019)

Tak trochu "jiná" komedie k zamyšlení. A to se u tohoto žánru nekoná zas tak příliš často. Místy jsem se trochu ztrácel, ale nápad jako takový super. Ruku na srdce - krámů máme všichni - hromadíme jako křečci, ale ve většině případů naprosto k ničemu. Ale pořád dobrý, když si to člověk aspoň občas uvědomí a trochu přibrzdí. Pak stačí pobalit pár těch krámů (myšleno spacák + stan), kámoše a vyrazit ven. Neznám lepší způsob jak si dát od všeho klid. A nemusíte zrovna do amazonského pralesa, stačí za humna, fakt. A tenhle tak trochu praštěný film s bezva soundtrackem mi to připomněl. (13.02.2023)

Zbytečně přeplácaná kritika konzumní společnosti, rozebírání řady filosofických otázek, nicméně však zcela běžných, které si myslící člověk pokládá několikrát za den, proloženo hodnotami, štěstím, láskou, ztrátou babičky a anabází kolem byznysu s apkou. Nahustili toho do filmu asi jako když pejsek s kočičkou vařili dort, takže vnímavý divák si už během projekce začne notovat píseň o pile a tlačení. Většinou spílám na promarněný potenciál, v tomto případě hořekuji: méně je někdy více. Na letní večer ale fajn jednohubka. (29.07.2019)