Zabijak proti svojej vôli

Budoucnost, ve které se skrze organizaci Skizm navzájem online mydlí "upgradovaní" týpci zní jako celkem zábava, v čele spolu s Harrym Potterem s přišpendlenýma bouchačkama k rukám a ujetou Samarou Weawing (kterou jsem tady skoro nepoznal) by to mohlo někomu stačit ke spokojenosti. Ačkoliv bych řekl, že jsem cílovka tohohle filmu, měl jsem s ním obrovské problémy. Děj mě vůbec nevtáhl, místy to bylo přihlouple naivní a ke konci jsem už počítal minuty do titulků. Sledovat 90 minut akce, která byla vizuálně dokonale barevná, příjemně geekovská a dnešní internetové generaci dost blízká mi vzhledem k absenci výraznější dějové kostry nestačilo a ve výsledku ani nevím, co chtěl film divákovi sdělit. Možná trochu překombinovaná snaha o spojení několika žánrů (komedie, scifi, akční...), která si tím ale samotná podkopává nohy. (21.03.2020)

Řekl bych, že i když člověk viděl trailer, stále není připraven na ten maglajz, co ho ve filmu čeká. Mé hlavní popkulturní senzory ihned upozornily na Watch Dogs 2 a filmového Gamera (jo, Crank taky sedí). Guns akimbo je film tak rozháraný, že by epileptik ihned dostal záchvat a jen málokdy nás rejža Jason Lei Howden nechá vydechnout od nářezové hudby, vrtošivých otoček kamerou nebo jinou vizuální featurou. Výhodou tak je, že komu to nesedne od začátku, může to třeba po půl hodině vypnout..riskuje však, že si jej vyhlídne maniakální záporák s ponožkama v sandálech a dá mu podepsat ortel smrti. :D Nicméně, asi nejvíce by mě zajímalo, dle jakého klíče si vybírá projekty Daniel Radcliffe, protože je to samá kuriozita za druhou. No Marvel už na něj čeká...7/10 (31.03.2020)

Hardcore Henry po Howdenovsku s Harry Potterem s gunama přišrubovanýma k rukám? Fuck Yeah! Sick mindfuck a totální ujetina. K tomu šílená kamera s vrtulama v každém druhém záběru a tempo šlapajíci od první klapky po finálovou zatmívačku. Je to díravé jak každý prostřílený mamrd v tomto bijáku, ale jo, já jsem si pošmákl :-D (28.05.2020)

Více filmová než videoherní, AKIMBO je v první řadě post-twitchovská bouchaná, která má se světy koltů, dvojitých brokovnic a big-fucking-gunů společného daleko méně, než se na první pohled může zdát. Okázalé kamerové přemety sice nechají připomenout tvůrči ruku Hideaki Itsuna (DEVIL MAY CRY, DRAGON’S DOGMA) či stylistickou „bat-shit-craziness“ vývojářů z Platinum Games (BAYONETTA), ale tato podobnost zůstává pouze povrchová. Kde stylistické bravury DMC souvisí se ztřeštěností fikčního světa, jež panuje tolik za hranicemi nápodoby, že jej nelze konvenčně reprezentovat, tam tento film využívá kamerobacie jakožto ozdůbek, hezkých atrakcí, které mají odvázanost (a odvážnost) videoherních cutscén pouze zdánlivě připomínat. Zatímco vizuální delirium her s Dantem vtahuje a je nedílnou částí hráčova pohroužení, umělecky motivované excesy AKIMBA spíše odcizují: boří estetickou iluzi, pomrkávají na diváka a odkrývají jeho voyeristickou pozici... A to je dobře. Adaptace videoher na filmová plátna často selhávají na předpokladu, že lze estetickou iluzi vytvářenou například ve střílečkách snadno emulovat i na filmovém plátně (DOOM, ALONE IN THE DARK). Howdenův film protestuje, půjčuje, exploatuje, nikdy však nenapodobuje._ Co do vyprávění bychom mohli daleko exemplárnější příklad videoherní logiky hledat ve „WICKOVSKÉ“ trilogii, kde lze mluvit o hloubkovém směřování narativu. Mluvíme o útržkovité znalosti fikčního světa, který je postaven na určitém řádu, po jehož žebříčku s každým dalším dílem stoupáme výš a výš. Dodržím-li videoherní analogii, objevujeme nové úrovně (Continental – the High Table) spolu s novými bossy (Winston – The Adjudicator), kteří určují status quo. Poslední díl tuto tendenci dokonce emblematizuje závěrečným vertikálním posunem a finálním střetem. Zatímco Keanu s propiskou připomíná dílčí (a dobrovolné) sbírání „lore notes“, Radcliffe s bouchačkama připomíná horizontální pětiaktovku vedenou jasně zvýrazněným deadlinem. __ AKIMBO odmítá na... no... hru na videohru přistoupit a otevřeně proti ní brojí. Miles nechce být hráčem, rezignuje na pozici loutky a svoji přeměnu na Doomguye frustruje svým útěkem. Je opakem videoherního hrdiny a jako netradiční postava na pozadí klasických schémat rozkládá a podvrací možnosti videoherních adaptací. Nikoliv herní film, ani hravý film, ale film o hrách ve filmech. (05.03.2020)

-4* Bývalý Harry Potter si v posledních letech vybírá zajímavé a netradičně ujeté filmy. A tenhle byl tedy pořádně ulítlej nářez, ale tak nějak správně, protože jsem v něm nalézal kousky pravdy o současných společenských trendech a vkusech. Hlavně byl v něm pořádný kus černého humoru a díky němuž jsem si docela užíval ty akční části, na které normálně moc nejsem. Snad každý divák schopný nadhledu, teda kromě tvrdých vyznavačů artových filmů ;-), si v něm může najít něco, co ho bude bavit a podle toho si ho užívat, ale nechtějte po mě doporučení. PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.07.2021)