Réžia:
Pablo LarraínScenár:
Noah OppenheimKamera:
Stéphane FontaineHudba:
Mica LeviHrajú:
Natalie Portman, Peter Sarsgaard, Greta Gerwig, Billy Crudup, John Hurt, Richard E. Grant, Caspar Phillipson, John Carroll Lynch, Beth Grant, Max Casella (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Když je JFK zvolen prezidentem USA, stává se Jackie Kennedy (Natalie Portman) jednou z nejmladších prvních dam v historii. Pro její vřelost, eleganci a vybraný vkus ji brzy obdivují miliony lidí po celém světě. Pak přichází okamžik, který všechno změní. Jackie se vyrovnává s osobní ztrátou, jako milovaná matka a první dáma však musí zůstat oporou dětem i celému národu. Filmový portrét jedné z nejikoničtějších žen 20. století je příběhem hrdosti, lásky a noblesy, fascinujícím nahlédnutím do zákulisí Bílého domu i zachycením dnů, které změnily běh dějin. (Aerofilms)
(viac)Videá (22)
Recenzie (226)
Čekala jsem, že mě film víc strhne. To se ale bohužel nestalo. Obyčejný snímek, který o třídu výš vynesla Natalie Portman, která vše zahrála naprosto bravurně. Na filmu mi nejvíc vadilo, jak byl rozkouskovaný. Jelo se tam ve třech časových rovinách a sem tam se do toho hodila ještě čtvrtá, tedy reportáž z Bílého domu, ve výsledku mi to přišlo naprosto necelistvé a kdyby tam byli jen dvě roviny, tedy to co se stalo a její rozhovor pro noviny, určitě by to filmu prospělo. Takhle to tam tak zvláštně skákalo sem tam. Nevím jaká byla, ani jak skutečně působila, Jackie Kennedy, ale mě se podle tohoto filmu zdála naivní a až hloupoučká. A naprosto jsem nechápala, proč se tak snaží o velkolepý průvod a pohřeb, když bylo jasné, že JFK už nemilovala. O hvězdičku navíc za Natalii. 4* ()
Jak jsem se těšila, tak jsem celkem dost zklamána. Z takového tématu, historického materiálu se dalo vytěžit mnohem více. Nevím, kde udělali "inženýři z USA" chybu, že by scénář? režie? A to ani nemluvím o fakt děsné hudbě. Pár světlých momentů tam samozřejmě je, ale jako celek působí nevěrohodně. Doporučuji spíše nějaký dokument o JFK a Jackie. Půlka filmu mě vůbec nebavila a pojmout celý film jako tryznu opravdu není zajímavé. Dle mého těžce promarněná příležitost.... ()
Jak nemám Natalii Portman rád, tak lze říct, že tuto roli zahrála docela působivě. Podivuhodná je především modulace hlasového projevu, která kolem filmu možná časem vytvoří kultovní status, kdoví...každopádně jako komplexní herečka mě zajímat nezačala a ani nezačne, tyhle typy jako ona, Rooney Mara, Marine Vacth a podobné mě nudí herecky i esteticky. Pakliže je ale Larraínův film myšlen jako tryzna, tak se mě nedotkl a vlastně je mi obecně nesympatické vytvářet kolem "hlav" jakési polobožské aury jenom proto, že byly/staly se "hlavami" nebo manželkami "hlav" a proto strašně trpěly. Takže tři hvězdy spíše jenom za poměrně svěží formu - kamerové, střihové a hudební nápady to hodně táhnou. Larraín mi ale stále připadá jako poněkud přeceňovaný filmař. (škoda, že ten film není radši o jazzmanovi Jackie McLeanovi, mnohem důležitější osobnost) ()
Rejža s pozoruhodným štýlom a cieľovkou kaviarenských intoušov sfilmoval tému pre široké publikum. Zaujímavo, pre neho tradične minimalisticky, s monotónnou rytmikou. Ale tiež prázdne, bez dramatického oblúku či myšlienkového zdelenia. Iba tých kaviarnikov bude o jeho autorských zámeroch baviť klábosiť (aniž by sa, ako vždy, k niečomu dopracovali). ()
Čo sa výzoru týka, veľmi zlý výber herečky ... účes to skrátka nespraví. Portman v rozhovoroch s Crudupom bola fantastická, ale to ona vie byť. Domácu úlohu splnila tiež na výbornú, Jackie si totiž naštudovala do najmenšieho detailu a snažila sa čo to išlo ... ja som ale v tom filme videla iba dobre hrajúcu Portman a nie Jackie .. a to je, myslím si, problém. Atmosféru, hudbu a kameru chválim. ()
Galéria (132)
Zaujímavosti (10)
- Skutočný ružový kostým, ktorý mala Jackie Kennedy oblečený pri atentáte, je uskladnený v archívoch v Marylande. Rodina oznámila, že bude ukázaný verejnosti až v roku 2103. (dwdb)
- Film mal pôvodne režírovať Darren Aronofsky a rolu Jackie Kennedy mala hrať Rachel Weisz. (dwdb)
- Ve filmu Jackie hlavní hrdinka (Natalie Portman) zmiňuje, že její manžel si oblíbil písně z muzikálu „Camelot“. Film Camelot sice vstoupil do kin až v roce 1967, tedy čtyři roky pro vraždě JFK, avšak již od roku 1960 se muzikál hrál na Broadwayi a deska s písněmi se držela v žebříčku nejprodávanějších elpíček po šedesát týdnů. Na základě zmínky o tom v interview pro časopis Life, o němž část filmu Jackie pojednává, se období prezidentování Johna Fitzgeralda Kennedyho přezdívá „Camelot Era“. (zapalik)
Reklama