Bolesť a sláva

Osobní zpověď jednoho z nejlepších a největších španělských režisérů současnosti. Moc se tady ale nedá mluvit o něčem nadčasovém, dech beroucím nebo jednoduše skvělém. Je to komorní a malý film, který nám nedá nic moc více než nějakou menší autobiografii na plátně v roli se sympatickým Banderasem a víc už asi nic. Ten herecký výkon je k hlavní k hodnocení a on má svou sílu. K tomu celému i hezké rozuzlení v rámci vyvrcholení příběhu skoro až s mindfuckem a plot twistem. Pouze to a pranic víc. (28.01.2020)

Na mě příliš typický Almodóvar, spíše pro jeho vyznavače. Banderasova fyzicky trpící postava vysloužilého režiséra spomíná na dětství s matkou Penélope (nejhezčí, poetická část filmu) a potkává se s lidmi, důležitími v jeho pozdějším životě. Almodóvarovsky hezky barevné, v pocitových střípcích autobiografické, další zajímá role pro Antonia, a stejně mě to nechalo chladným. I přes myšlenku, že tím nejhezčím na životě jsou filmy. [Cannes] (20.05.2019)

No jo, každý tvůrce má svůj Amarcord. Poklidně plynoucí snímek s několika emocionálními scénami, metodicky dávkovanými. Almodóvar dobře klame tělem, že je na tom úplně stejně jako postava Antonia Banderase, aby vás pak odzbrojil obrazem z dětství a hlavně závěrem (je o filmu a žvotě, jak jinak). Předchozí režisérův film jsem neviděl a po té rádobykomedii z roku 2013 je to zase pořádnej biják. 70%. (02.01.2020)

Nepřipojím se k adoraci tohoto díla. Celou dobu jsem čekal ,že se něco stane ,nějaký zvrat a nic. Antonio byl dobrej ,ale nic jedna líbačka s chlapem a hulení kreku to nezachrání. Almodóvar umí lépe, opět jsem nepochopil využilí Penelope Cruz ,ta je skvělá ve všem a tady ji upozadil někam do rohu. Kousal jsem to těžce. (04.11.2019)

Zpověď, retrospektivní, vzpomínkové, nestálé, nejisté, nerozhodné, sebezničující, přijatelné. Almodórův poslední snímek je mojí prvotinou tohoto režiséra. Tempo poklidnější, nejhezčí byly asi vzpomínkové části filmu. Děj trochu nevýraznější, ke konci už jsem si říkala čím to vlastně skončí. Herecky dobré. Ale pokud toto měl být autobiografická zpověď, očekávala bych něco plnějšího. A možná právě je život umělce tak plný, že ho nejde jednoduše popsat. ..svůj asociální život jsem dotáhla do finálních rozměrů - byla jsem v sále sama..naštěstí jsem byla zachráněna dalšími třemi divačkami.. (24.05.2019)