Potomok

Letošní rok je zatím chudý krom Pet Sematary, US a Escape Room se nic zajímavého neurodilo, ale přehlížený Potomek je ve výsledku příjemná věc a za mne i nečekané překvápko. Od režiséra hororu the Pact jsem nic jiného než průměr neočekával, ale nakonec se jedná o velmi znepokojivý a psychologicky úderný horor o malém chlapci, který je neobvykle inteligentní a nepříjemně agresivní. Libilo se mi, že chlapec není posedlý démonem ani žádnou nadpřirozenou silou jak už je u podobných žánrovkách zvykem, ale poměrně originálně se film zaměřuje na reinkarnaci, což je samo o sobě zajímavé téma. Je to dobře zahrané, slušně natočené, poutavé od začátku do konce a dojde i na slušné lekačky včetně příjemně ostrého finále. Lepší než jsem doufal a určitě lepší volba než podobně laděný letošní Hole in the Ground. 80% (29.04.2019)

Tak máme tu ďalší lacný hororový kúsok, tentokrát pôsobiaci ako nejaká vzbŕkla kanadská produkcia bez hviezd. Ako námet pre film z osemdesiatych rokov by Potomok určite ušiel, ako záležitosť, kedy sme tu už mali desiatky podobných carpantov, pôsobí snaha tvorcov únavne. Mohli ťažiť napríklad z toho, že rodičia nevedia, kedy je v tele ich dieťaťa synáčik a kedy ten druhý, ale tento aspket ostal absolútne nevyužitý. No a implicitnú myšlienku, že nevieme, čo sa z našich detí stane a že to niekedy nedokážeme kontrolovať, je už tiež prevarená. Film neobsahuje ani jednu silnejšiu scénu, ako napríklad rovnako sotva priemerný Prípad 39, kde som zaregistroval hneď dve, napriek tomu som horor kladne nehodnotil. Krátka stopáž je skôr negatívom, finále je totiž rýchlo odbité a záverečná kvázi odvaha tvorcov už toho veľa nezachráni. (17.05.2020)

Prostě zase dobrý. Ve stejnou dobu jsem ale viděl i Syna temnoty a ten je mnohem lepší. Srovnávání se ale vyhnu, protože ho nemám rád. Ovšem i tento film je silně předvídatelný, ovšem ani tentokrát mi to ani v nejmenším nevadí a navíc výborný konec to všechno velmi vynahradil. Jackson Robert Scott je v hlavní roli neskutečně vynikající, správně ďábelský a ve spolupráci s výtečnou atmosférou servírují skvělý žánrový zážitek. Potomek umí být znepokojující, mrazivý a téma reinkarnace zpracovává na výbornou. A to finále je fakt ostré, takže to musím zmínit ještě jednou. Rok 2019 byl na povedené horory mimořádně silný, a Potomek se řadí mezi ně. Navíc je dalším filmem, který mně velmi příjemně překvapil. 80%. (22.01.2020)

Na The Prodigy se mi původně ani nechtělo, ale vzhledem k tomu, že bylo v kině docela sucho, řekla jsem si, že to zkusím a třeba to nebude až taková hrůza, jakou sliboval trailer. Ani nevím, jestli to byl marketinkový tah nebo jestli tvůrci stvořili tak ubohý trailer s domněním, že je dobrý. To se asi nikdy nedozvim. Každopádně bych si přála, aby takových překvapení mohlo být víc. Pointa byla všem od začátku jasná, film si ani nehraje na to, že by měl diváka nějak víc napínat, co se s dítětem děje a servíruje vše na přímo. Scénáristicky je to ale lahoda i přes obecnou dějovou jednoduchost. Navíc si nevzpomínám, kdy naposled v nějakém hororu jednaly postavy takhle absolutně se všemi logickými tendencemi. Většinou mám k chování postav spoustu výtek, ale tomuto snímku bych udělila cenu za postavy a jejich charaktery, které byly víc než sympatické. Umím si sice v roli syna představit jiného herce, ale tomuto snímku jsem za snahu odpustila tak nějak cokoliv. Dočkáme se i pár gore scén, několika lekaček, celkového slušného zpracování a rychle odsýpající stopáži. Stejně jako mě dokázal McCarthy vyděsit s The Pact před několika lety, mě příjemně potěšil i s The Prodigy. Za málo peněz hodně muziky. (19.03.2019)

Hezky natočené, sympaticky zahrané a najde se i několik slušných žánrových momentek. Problémem je, že všechny tyhle posedlé děti vyvádí už od dob Damiena pořád to samé a McCarthy na veškerou snahu o nějakou odbočku rezignoval takřka na začátku. A je to přitom škoda, protože charakter záporáka skrývajícího se v dětském těle se dal využít mnohem víc a mohlo i mělo dojít na nějaké výživné gore. Takhle je to jen solidní rutina. Chce se říct bohužel, ale když si tak vezmu, čím nás žánroví tvůrci povětšinou krmí, tak musím konstatovat díky Bohu za ní. 60% (19.05.2019)