Frankie a Johnny

Tak po osmi letech se Al s Michelle zase sešli před kamerou a opět předvedli svou vynikající hereckou formu. Samotný příběh mě ale zase až tak šťastným neudělal. Uměl bych pochopit otálení Frankie, ale chování Johnnyho mě spíš než romantický přišlo vlezlý, navíc ty kecy co tam ze sebe produkoval Johnny, to mě přišlo jako kdyby byl pan zeměkoule, na druhou stranu upřimnost jeho chování byla odzbrojující a jeho nekonečná trpělivost by se mě hodila při čekání v supermakertu ve frontě. (26.10.2014)

Review filmů s Michelle Pfeiffer #11: Hodnocení filmů je vždycky subjektivní. Málokdy poznám již při jejich sledování, že pro mě budou něčím zásadní. A když už, tak je to většinou samotným hypem nebo povinností, že tahle filmová ÚDÁLOST se mi prostě musí líbit. Většinou je to ale až v okamžiku, kdy dobíhají závěrečné titulky a ještě pár dnů poté. Pomalu ve mně zraje neurčitý pocit, který se pak promění v konkrétní emoci, jenž pak pro mě shlédnutý film už navždy ocejchuje. A přesně toto se stalo i u „Frankie & Johnny“, což mě překvapilo o to více. Nepokládal jsem to za nic výjimečného, ale šeredně jsem se pletl. Protože tahle romantika už pro mě výjimečná vždycky bude. Možná je to nejspíš tím, že hlavní dvě postavy v něm „dýchají“. Frankie a Johnny jsou newyorčané, kterých je v městě nekonečné noci nepočítaně. A právě možná proto jsou tak zásadní. Pacino a Pfeiffer jsou dokonalá dvojka, které uvěříte každý nádech, a zejména ženská část ústředního páru je fascinující. Marshall byl za její obsazení hodně kritizován („příliš krásná“), ale tahle sázka na (ne)jistotu vyšla báječně. Protože i když Pfeiffer krásná skutečně je, je to právě její krása, která je pro její smutek ten největší handicap. Což ji činí ještě zranitelnější. Našel bych i pár slabších míst, ale ty bez problému přebije každá chvíle, kterou spolu hlavní dva aktéři stráví. V těchto okamžicích zapomenete na dění kolem a zcela se soustředíte na lásku, kvůli které je nutné bezelstně obětovat naprosto vše. „All you need is Love,“ zpíval už John Lennon a beznadějní romantici tohle krédo prosazují všemu navzdory. Počítejte do té skupiny i mě. Jsem totálně zamilovaný do „Frankie a Johnny“ – a konečně jsem i dost starý na to, aby mi bylo jedno, zda je to vkusné nebo ne. (28.03.2022)

Garry Marshall je ve svých filmech nesmírně předvídatelný, ale i to napomáhá tomu, abyste se do jeho snímků dostali. Jsou to romance, které mají hlavu a patu. Alespoň u starších kousků. Jsou zábavné a zajímavé, protože mají dobré charaktery. Tohle potvrzují nejen Al Pacino a Michelle Pfeiffer, ale také klasicky dobré vedlejší postavy, kdy osobně se mi nejvíce líbil Nathan Lane. (13.12.2016)

Drama,romantický,komedie to sedí úplně přesně.Při dnešní frekvenci sračkoidních Romantických rádoby komedií je tohle zjevení.Ono tady totiž to slovo komedie není jen doplněk,ale film je to opravdu vtipný minimálně první půlku,protože pak už to spíš sklouzává k tomu dramatu.Od rána sem měl dneska náladu na hovno a tohle mě aspon' trochu pomohlo.Rozesmálo,dojalo a postava (výborné) Michelle mi občas nepříjemně někoho připomínala.No a Pacino je prostě neuvěřitelný borec.Další co by měl žít věčně! (11.05.2010)

Dal bych tři prsty z levé ruky do ohně za to, že Zdenda Pohlereich přišel o vlasy ve chvíli, kdy uviděl scénu Pačína, jak seká pórek. A zbývající dva prstíky bych vyměnil za to, aby už nejúzasnější Fajfrovou nedabovala stále mutující Veronika Žilková, dva dny jsem měl z toho jejího výkonu naběhlý žilky... (a prej že slovní hříčky nejsou vtipný) (02.08.2011)