Vandráci

V podstatě pokračování "Moto cestou necestou". Nesmírně zajímavá panamská destinace, sympatická trojice a hlavně nekončící pohoda a příjemná nálada vyzařující z každého záběru. Kluci si svoji cestu evidentně umí vychutnávat plnými doušky. Přes den dobrodružství a poznávání jiného světa a večery hezky u ohýnku a poznávání místních lihovin. Co víc si člověk může v životě přát? Hned bych se přidal. (16.06.2019)

Zlatým hřebem byla rozhodně nádherná noční kostarická džungle, kde se klukům podařilo natočit skutečně exkluzivní záběry, takže z diváckého hlediska asi ani tolik nevadí, že jim zbytek Kostariky propršelo. I z toho mála bylo vidět, že je to skutečně další nádherná země.Uvidíme, jak dlouho si členové výpravy dokážou udržet pozitivní náladu, než si začnou vzájemně lézt na nervy. V tomto ohledu je rozhodně profesionální herectví velkou výhodou. (16.06.2019)

Další zastávka v Nikaragui, krásné zemičce, kde lidé nemají dle této epizody snad vůbec nic. Nemají příliš vymakanou gastronomii (prasečími kůžičkami bych teda rozhodně pohrdl), nemají vodopády, ale nemají ani problémy. Návštěva v místní vesničce pohladila po duši i takhle přes kameru. Věřím, že přesně pro tyhle momenty kluci žijí a cestují. Celkově prozatím působí tento dokument velice příjemně. (17.06.2019)

Musím říct, že obdivuji, že si kluci stále nelezou na nervy při takhle malé a těsné výpravičce. Obzvlášť po průjezdu oblastí, kde postupně ubývá krás přírody a přibývá drogových nešvarů v pozadí, které dotvářejí obraz a atmosféru daných zemí. Není tedy nouze o nějakou tu mrtvolku u krajnice nebo překážku na silnici, tudíž je stále důležitější, umět se zaradovat z nějaký příležitostných drobných radostí, které před ně cesta postaví. Nejvíce z celého dílu mě rozhodně zaujal Goťák v Salvadoru. Toho bych tam opravdu nečekal. (17.06.2019)

Ještě pár dílů a budu plynule hovořit španělsky. Rozdělení v Guatemale bylo vynikajícím krokem, ke krásné prezentaci toho, že pokud chce člověk cestovat, tak si cestu ze všeho nejvíc užije a vychutná sám, a to nejenom proto, že je krajně nepravděpodobné, že by člověk začal lézt na nervy sám sobě. Guatemala je jako další země této výpravy. Z návštěv venkovu je cítit pohoda a spokojenost, protože čím méně toho lidé mají, tím jsou šťastnější. Naopak v rámci měst je cítit ve vzduchu určité napětí a závan kriminality, kterou do zemí přitáhl především ilegální obchod s narkotiky, ale to by bylo téma spíše pro jiný pořad. Jsem rád, že se kluci zaměřují na to krásné a pozitivní, čehož je v daných zemích dostatek. (18.06.2019)

Kluci se ukázali v Mexiku a hned byl díl na zážitky bohatší, než bývalo zvykem. Kluci si splnili svoji občanskou povinnost a vyzkoušeli jestli mají Mexičanky podobné vagče, jako mají ženy u nás doma. Poté se ráno plynule zapotápěli zase v jiném typu jeskyní, tentokrát v těch neživých. Došlo i na nejděsivější noční zážitek v dějinách cestopisných dokumentů. V samotném závěru se nechali kluci omámit tamními drogami v místním očistném rituálu, což musel být opravdu luxusní zážitek. I po šestém dílu kluci vůbec nenudí. (18.06.2019)

Další sonda do ráje na zemi, kde 8leté děti protáčí v herně válce a 12leté děti vedou pohlavní život (v lepším případě s dalšími dětmi), který zpravidla končí zplozením dalších dětí. Chápu, že se kluci snaží tomu nehezkému kriminálnímu pozadí vyhýbat a soustředí se na své cestě pouze na to krásné. Vlastně projíždějí Střední Ameriku s růžovými brýlemi, což mi osobně až tak zásadně nevadí. Člověk se raději koukne na skotačení s s posledními lakandonskými šamany a dětinské blbnutí v křišťálově čisté vodičce, než aby si poslechl depresivní příběh celoživotně znásilňované ženy. To, že rapidně ubylo pokládání třech otázek na kameru zřejmě nebude jev náhodný. Lepší tři kousky. (18.06.2019)

Milé zakončení milého seriálu. Mimořádně informativní díl, ve kterém se divák dozví, že není moudré se ožrat den před výstupem vysokého kopečku z patoku z agáve. A také zde člověk uvidí hmyz, který je v naších luzích a hájích poněkud vzácný a v poslední době jej lze zahlédnout snad pouze na sociálních sítích. Ano, samozřejmě mluvím o motýle. Kéž by se u nás našel nějaký spasitel, který by chtěl vrátit Česku motýle. Kluci jsou stále v použitelném věku, takže se budu těšit na další výpravičku. Liškovi s Révaiem to spolu svědčí a člověk jim i rád promina i nějaké ty společné večerní anální rádovánky. (18.06.2019)