Ucho ihly

Možná je to tím, že jsem si film pustil hned po dočtení jedné z nejskvělejších knih Kena Folletta a při čtení jsem si představoval v roli Lucy Nikole Kidman za mlada. I když je to až na pár nepatrných detailů zfilmováno docela přesně tak mně film dost zklamal. Donalda Sutherlanda mám jako herce velmi rád, ale v roli Fabera bych si také představoval někoho jiného. Záběry ostrova se ale povedly. Kdybych nečetl knihu, tak bych asi hodnotil více. Kdo film ještě neviděl, doporučuji nejprve přečíst knihu. (01.01.2013)

Zasadit thriler do prostředí 2. světové války - proč ne. Ale když jsou hlavní postavy uťápnutá domácí pipka na jedné straně a na druhé straně totálně nesympatický Sutherland, tak tak nějak nebylo komu fandit. Jistě, finále je super a Sutherland vraždí koho potká, ale celý to působí na mě tak nějak béčkově, skoro jako ty honičky se špiony v Majoru Zemanovi. EDIT 2024: Výtky platí - nesympatické postavy a v první půlkce laciný, ušmudlaný, nudný a pitomý válečně špionážní film tak na 2*. Kupodivu jakmile se to změní v thriller stylu "psychopat v domě" tak se z toho stává solidně gradující a ve finále výborný thriller skoro na 4*. V průměru tedy nechávám 3*. (02.03.2009)

Pět let po Orlovi si Sutherland opět střihnul špicla ve službách Třetí říše, který si za nepřátelskou linií užije vedle svých povinností i nějaké to I&I (Intoxication & Intercourse). Namísto sympatického a prohnaného irského šviháka z výše zmíněného filmu tu je pro změnu v roli poněkud sociopatického esa Abwehru se stilettem vždy připraveným v rukávu. Ale i když je to tentokrát řádný zmetek, člověk mu prostě nedokáže nefandit. Špionážně-válečná "oddychovka" ze staré školy, jaké se dnes už prakticky nedělají (výjimkou budiž taková Enigma), která má krom Sutherlandova charismatu (a Nelliganiných křivek) ještě navíc Rózsovu hudbu a hlavně tu kouzelně chladnou deštivou atmosféru Britských ostrovů. (10.09.2017)

Ať se jde bodnout celá hvězdná sestava kolem přeceňovaného Pearl Harboru, tady i Honza Svěrák možná čerpal (nebo mohl čerpat) inspiraci pro svůj Tmavomodrý svět. Překvapivě skvělý válečný thriller se silnými prvky romantického příběhu. Donald jako chladnokrevný vrah, Kate jako neuspokojená (ale žhnoucí) manželka. Námětem blízko snímku Orel přistál (1976), ve kterém shodou okolností Sutherland také hrál. Hlavní postavou je opět německý špion, jemuž ale z principu nelze fandit, v první polovině filmu chybí protějšek, kladný hrdina, kterým se v samotném (snad maličko přehnaně vygradovaném) závěru stává Kate Nelligan, o jejíž intimních půvabech nás režisér neopomene přesvědčit. (26.09.2011)

Zprvu se nezdá, že to bude nějakej napínák, tempo je pomalejší a Donald Sutherland zabíjí s takovým jakoby mechanickým klidem. Od té doby, co mu ale začne týct do bot, tedy obrazně i doopravdy, tempo zrychlí, události získávají spád a z filmu se stane výborný thriller na téma kdo z koho. Neustále kulminující napětí až do poslední minuty, fakt paráda. (26.10.2014)