Narušitel

Předtucha, že letošní rok bude díky českým filmům skvělý, kterou jsem vyjádřil po Ceně za (ne)štěstí, se zatím naplňuje. Narušitel je nádherně dadaistické drama z období socialismu o mužích pilotujících letadla, což je to jediné, co dokážu o zápletce s určitostí napsat.___Vyprávění rámuje vzpomínání Petra Kostky na jeho letecký výcvik a jednu tragickou událost, ale neboť mu zřejmě trochu vynechává paměť a nedokáže se dobře soustředit, občas nějaká scéna dávající příběhu smysl chybí a mnohé jiné scény, které naopak nic přínosného nesdělují (převážně ty letecké, následované pro jistotu zmínkou o zakoušeném pocitu svobody), naopak přebývají. Vnukovi, který Kostkovo vyprávění zaujatě poslouchá a očividně věří, že „Tak to chodilo“ (což bychom asi měli taky), proděravělé vyprávění zjevně nevadí.___Jak hrozný byl život za komunismu, nám má být zřejmé z občasného výskytu slizkého estébáka típajícího cigaretu o křídlo letadla nebo z výroků jako „Kdo to má vydržet?“ nebo „To je strašné, co se u nás teď děje“. Jinak si nesnesitelný tlak, kterému hrdinové čelí a kvůli němuž chtějí Československo opustit, musíme domyslet. Drama, konflikty a akční scény také. Minimalismus takřka bressonovský.___Zřejmě mělo jít o příběh o přátelství dvou heterosexuálů, třebaže se skoro ze všech přátel vyklubou svině (což je jedno ze dvou slov, kterým jsou po celý film označováni komunisti, abychom snad náhodou nezačali pochybovat, že by nějaký komunista mohl být dobrý člověk; to druhé slovo je „kurvy“) a flashbacky s titulní dvojicí mají silně homoerotický náboj. Pouto mezi Vláďou a Zdeňkem by vysvětlovalo, proč všechny scény s manželkou, redukovanou na sexuální objekt, který jen občas něco řekne nebo projeví starost, působí naprosto bezpohlavně a zbytečně. Postavám, jednajícím nonstop v rozporu se svým přesvědčením, že je někdo odposlouchává a neschopným používat kauzální logiku (stejně jako celý film), jsem po pravdě rozuměl pouze v momentě, kdy Jiří Dvořák říká „Připadá mi to nějaký divný“.___Když už nelze laťku absurdna dále zvyšovat, přichází asi pětiminutový vysvětlovací monolog jedné postavy, po kterém všechno dávalo ještě méně smyslu. Beckett by zaplesal. Obdivuji odvahu tvůrců nasadit umělecky takhle výlučný počin, kteří by mnozí mohli mylně považovat za snaživou etudu studenta prvního ročníku režie, do široké distribuce, a těším se na reakce diváků, kteří za film zaplatí cca dvě stovky. P. S. pětihvězdičková hodnocení jsou zjevně od účtů založených jen kvůli tomu, aby tomuhle filmu daly pět hvězdiček (založení ve stejnou dobu, narychlo ohodnocených 200 filmů), stejná strategie jako u Ceny za štěstí. (24.01.2019)

Tenhle film na sebe strhl určitou pozornost už tím, že ho celý zrealizoval teprve 17-18 letý David Balda. Dále mám rád filmy o létání. Takže, ono je sice obdivuhodný, že to dokázal dát dohromady jen 18ti letý kluk, a to po stránce režie, scénáře, i kamery. Fakt klobouk dolů, musí toho o filmu znát už hodně. Nejlépe mu jde asi kamera, a myslím že by měl být dále jenom kameraman. Na druhou stranu, už po pár vteřinách filmu je jasný, že to asi na českýho lva nebude, když do úvodních záběrů filmu použije 5x zasebou (5x !!!) stejnou sekvenci záběrů a působí to hodně otravně. Jednotlivé scény dost postrádají ten správný rytmus. Jakoby se nedokázal rozhodnout, jak dlouhé budou dialogy. Někdy se úplně jednoduchý dialog lobotomicky vleče celý roky, tam měl herce popohnat, jindy se zase skokově odbavuje. Záběry z letadel jsou na naše poměry asi nadprůměrné, ale to jejich využití do příběhu je velmi špatné. Nakonec to vypadá, jakoby točili hudební nebo reklamní videoklip. Vrchol amatérismu asi je v momentě, kdy se konečně dostávají na kloub tomu kriminálnímu případu, a najednou řekne hlavní hrdina: a nepůjdem si zalítat? Takže vyšetřování končí a dalších 10 minut zase sledujeme hudební videoklip. Absolutně to naruší dějovou linku. Hodnocení je nakonec velice nejednoznačné. Půlku filmu obdivujete, že ten kluk zvládá to, co ostatní filmaři až o 10 let později, zejména kamera má určitý potenciál, a druhou půlku si říkáte, jak na tohle může dát někdo peníze? (21.12.2019)

Natočit něco takového v sedmnácti a ještě to dostat do kin, klobouk dolů, což myslím zcela vážně. To ale neznamená, že ten film není totálně mimo ve vystihnutí zobrazované doby, naprosto ve všech aspektech, v každé scéně, v každém detailu. Herci hrají rezignovaně, jen Neškudla se snaží zachránit, co jde. Ale nejde to, scénář je příliš absurdní. Naopak mám pocit, že kdyby P. N. nehrál tak dobře, film by se přehoupl už úplně do nezáměrné komedie, což bych jako divák asi ocenil víc... Fungují jen scény, kde letadla prostě letí a nic víc se dějově neděje, ale i ty jsou příliš dlouhé a oslabuje je všudypřítomná hudba. (24.01.2019)

Chyběl tomu nějaký závěr, co se stalo s ostatníma. Jinak to mělo být pojato spíš jako biografie, životopisný film nebo tak něco. Na drama je to slabé, protože tam téměř k žádnému dramatu nedojde. Film se tak pohybuje někde mezi žánry, jako by nevěděl, co vlastně je. Když si ale vzpomenu na jiné současné české filmy, tak tento z toho nevychází zas tak špatně. (01.02.2020)

Dle traileru jsem očekával že p.Zindulka dostane více prostoru, ale i přes to byl jeho herecký výkon nádherný, poslední role, byl to PAN herec. Film podle skutečných událostí, o to více je to k nas*ání, myslím že film je podhodnocený, samozřejmě se z něj nechalo vytěžit více, ale 17ti letý kluk natočí všechny scény z letadel opravdu v letadlech a ve vzduchu, žádný dron nic, žádné digitální efekty, prostě poctivě. Palec nahoru i za hudbu, neříkám že je to na Oskara, ale za shlédnutí a uznání to prostě stojí :-) (08.09.2019)