Dymová clona

Al Pacino i Russell Crowe v životní formě. Skvěle natočený film o tom, jaký je svět a že za vší tou špínou je vždycky nějaký člověk, který ctí větší ideály než peníze a bohatství. Velká hra na pravdu ve velmi těžkém filmu, který by málo kdo zvládl jako Michael Mann. Přesah tématu vidíte každý den v trafikách na krabičkách od cigaret a přitom stačilo tak málo a svět se nemusel nikdy nic dozvědět... Více takových filmů, více takových příběhů a lidí. (17.07.2004)

Strhující, emotivní a obsahově nesmírně atraktivní a zajímavé drama, dovedené brilantními hereckými výkony Russella Crowea a Al Pacina a precizní režií Michaela Manna téměř k dokonalosti. Hlavní heslo filmu Warning: Exposing the Truth May Be Hazardous je zde předvedeno v celé své "kráse" a současně odpovídá i na to, co všechno jsme ochotni obětovat za pravdu. Jsem opravdu nadšen a hned si dělám další z mála čárek v kolonce nezapomenutelných filmů s nálepkou Natočeno podle skutečné události. 90% (07.02.2008)

Wau to byl kousek. Michael Mann holt vždycky věděl, jak na plátno přinést takto silné téma. Samozřejmě k tomu není sám, má k tomu dva velice schopné herce, kteří to dokáží zahrát přesně tak, jak je třeba. Je to tak, když se ve filmu sejdou Al Pacino s Russellem Crowem, vznikne z toho přehlídka toho nejupřímnějšího herectví, jaké si jen milovník pořádného životopisného dramatu může přát. Toto se zkrátka povedlo a navždy se zapíše do zlaté éry 90. let...80% (20.07.2015)

Nezískalo si mě to. Jestli jde o film podle skutečného případu, má do jisté míry ze strany diváka právo na respekt. Z příběhu o tom, že jeden bývalý zaměstnanec tabákové firmy veřejně prohlásí „přísně tajnou“ informaci o tom, jak je kouření nikotýnu návykové a zdraví škodlivé, rozpoutá tím velkou štvanici ve firmě, obrátí naruby médiá a teprve soud + znalecká expertíza musí dokázat pravdivost informace o škodlivosti kouření (což je všeobecně známá pravda, kterou zajisté dávno zná každé dítě), mohlo vzniknout trefné absurdní drama nebo satirická komedie. Škoda, že se Michael Mann rozhodl pro tříhodinový psychologický thriller, ve výsledku to ani navzdory několika zajímavým scénám moc nefungovalo. K problému, kterým se film zabývá: dle mého názoru měla WHO nebo její předchůzi už dávno před mnoha, mnoha lety zabojovat proti legálnímu šíření a prodeji něčeho tak škodlivého jako je tabak, dnes už to asi zůstává spíše problémem minulosti, může-li se nikotýn narozdíl marihuany legálně prodávat a užívat. Zatímco v našem prostředí je tohle alespoň vyřešeno tím, že se na každé škatulce cigaret objevují varovní nápisy typu Kouření může zabíjet, v USA je to zřejmě jinak...? K samotnému zdlouhavému filmu lze dodat, že kdyby byl zpracován poutavěji, mohl to být zajímavý náhled do krajiny, kde se výrobcové tabaku můžou tvářit, že kouření neškodí. Výsledkem se nicméně stala nezáživná politická konverzačka, kde dialogy zde střídají po každé druhé scéně jakési rádoby umělecké scény (některé z nich, např. noční golf byly ještě zajímavé, ale takové extrémně spomanelé záběry na nástup do auta či vycházení dveřmi na mě spíše působily směšně, než jakkoliv dramaticky). Film sice disponuje vynikající dynamickou kamerou, ale pokud vás nechytne obsah a film ve vás nevyvolá ani trochu výrazné emoce (extrémní znudění nepočítaje), tak je to vlastně k ničemu. Jediný mě tady bavil Christopher Plummer, který na mě ve vedlejší roli v tomto filmu působil jako malé zářivé světlo na poli dlouhé šedivé nudy. 40% (11.04.2021)

Formálně i obsaheově precizní. Tímto by se daly označit všechna díla Michaela Manna. Že ani Insider není vyjímkou asi nikoho nepřekvapí. Banální námět o protikuřáckém boji jedinců a organizovaných společností, rozehrál Mann ve vší minimalističnosti s téměř až divadelní atmosférou v obsahově velkolepé, a všechny známé hranice překračující, drama. Drama o lidech, kteří jsou ochotni obětovat i základní hodnoty, společností uznávaného bytí (jako je třeba rodina), pro ideály, kterým možná ani oni sami nerozumí. V hereckém obsazení Mann opět prokázal svoji libůstku ve změnách jejich image, oproti zažitým stereotypům. "Obětí" se protentokrát stal Rusell Crowe, který se svou (na šedo) obarvenou hlavou nezaujme tolik, jako spíše svým parádním "utahaným" výkonem. Nestačí mu ani herecký standart (čili opět vynikající) Ala Pacina. Ti, kteří si z filmu odnesli pouze fakt, že kouření škodí zdraví, by si pak tento film měli pustit ještě jednou, protože to samé Vám už dnes poví každá krabička cigaret. Tento film je mnohem hlubší (ne však filozofický) a hodnotnější než se někomu může, kvůli dvěma a půl hodinám, zdát. Tohle navíc uteče stejně rychle jako zápálená cigareta. (10.06.2005)