Réžia:
Ari AsterScenár:
Ari AsterKamera:
Pawel PogorzelskiHudba:
Bobby KrlicHrajú:
Florence Pugh, Jack Reynor, Will Poulter, William Jackson Harper, Vilhelm Blomgren, Julia Ragnarsson, Björn Andrésen, Archie Madekwe, Anna Åström (viac)Obsahy(1)
Dani a Christian sú mladý americký pár medzi ktorým to začína škrípať. Ale po tragickej udalosti v Daninej rodine ich žiaľ opäť zblíži a Dani sa rozhodne, že pôjde s Christianom a jeho kamarátmi na výlet, aký sa odohrá len raz za život, do odľahlej švédkej dediny, kde sa koná festival letného slnovratu. Čo sa začne ako pohodové letné dobrodružstvo v krajine zaliatej slnkom sa hrozivo zmení na znepokojujúce miesto, keď od sveta izolovaní dedinčania pozvú svojich hostí, aby sa zúčastnili ich slávnosti... (Continental film)
(viac)Videá (5)
Recenzie (813)
Fantastické, keby nebolo zopár menej presvedčivých hereckých výkonov, tak idem do plna. Takto si predstavujem mysteriózny horor s námetom - partička mliečniakov niekam príde, najprv tralala a potom sa začnú diať veci, že sa nestihnú čudovať. Tiež sa mi páčil spôsob podania príbehu, kde formálna stránka na istých miestach pripomínala umenie, ale nič prehnané, také akurát. Možno trocha škoda, že sa nepritlačilo na hororové prvky, ale znepokojivé to bolo aj tak dosť. Už od príchodu (ten úvod nič moc, len na poznanie postáv) do tej dediny sa režisérovi podarilo vyliať mi na chrbát nepríjemný pocit niečo na spôsob "tu niečo nehrá, toto neskončí dobre" a ten vydržal až do konca. Pritom koniec stojí za zamyslenie. Určite ide o jeden z mála hororov, z ktorých si divák aj niečo odnesie. Na hranici 4-5 hviezd. 89/100 ()
Nuda v severním Švédsku. Pohanský horor, který je v podstatě analogií k subžánru hororů, v nichž se jedinec/skupina jedinců dostane na odlehlé místo mezi členy náboženské sekty, paradoxně se sektáři i pohané ve filmech chovají podobně a nově příchozí cizinci dopadnou nakonec vždy stejně... Vizuálně pěkné (zajímavá je práce s barvami - bílá je tu použita ve smyslu černé, po asijsku barvy smrti, celé je to extrémně přeexponované atd.), jinak zdlouhavé, nudné a předvídatelné... ()
Ari Aster je najväčší hororový talent svojej generácie a dokáže servírovať tak intenzívne scény ako nikto (úvod evokujúci Hereditary je až neznesiteľný), no tento jeho mix folklóru, rozchodovej drámy, desivého hororu a komédie mi ako celok nesedel. V jednotlivých scénach, najmä tých vypätých a strašidelných, je famózny, no komediálnosť tomu uberá na atmosfére. Keby aspoň šiel po satire, na ktorú je tu pri konflikte progresívnych doktorandských študentov a pohanského kultu viac než dostatočný priestor. Tá je tu ale len načrtnutá a miesto toho skôr paroduje klíše béčkových slasherov o tupých turistoch v cudzom prostredí. Stále je to pôsobivá atmosferická jazda s niekoľkými hutnými nepríjemnými scénami, no po fenomenálnom Hereditary je to krok mierne vedľa. ()
Pro mě stejně vyumělkované, jako předchozí režisérův film. Má to podobný nádech, ten štyl tam je, tentokrát i silný potenciál vynikajícího pohanského hororu, ale Ari Aster hraje prostě jinou ligu, tu zámořskou, proto nám nabízí, pod lákavým hávem dávných severských rituálů, klasickou béčkovou vyvražďovací frašku na americký způsob (hodinové řešení vztahů nevztahů, pak zmizí jeden, druhej, třetí...atd. taky nechybí v partě jeden nigga navíc). To vše s trapně pestrobarevným pláštěm tajemna ve stylu kde si, co si, žádná spojitost, to je jedno...Neuvěřitelně ledabyle odvyprávěno, chvílemi až legrační, dokonce předpověditelné, což je u tohoto žánru asi to nejhorší, zaměřeno spíše na detail roztříštěné lebky a obličeje, než na hloubku obsahu, délku filmu jsem už vůbec nepochopil, je zcela k ničemu...být Švéd, tak se snad i naseru, v této souvislosti mě nepadalo, že v rukou skandinávského režiséra by tento námět dopadl určitě jinak. [Kino Citadela - Litvínov] ()
Film, který nejlépe poslouží lidem hledajícím inspiraci pro hodně okázalý způsob, jak se rozejít. Asterovi opět přerostly přes hlavu vlastní ambice. Slunovrat ostentativně dává najevo, že chce být zásadním příspěvkem hororového žánru. Dlouhá stopáž, pomalost a vážnost číšící z grandiózního snímání všedních výjevů (kamerový jeřáb FTW!) a chladně metodického, strojově načasovaného střihu ale ještě nezaručují velkou myšlenkovou či psychologickou hloubku (srovnání s Bergmanem, který enigmatičnost jen nepředstíral, je úsměvné). Když točíte psychologický horor a přitom herce necháte, aby přehrávali a postavy, aby se chovaly jako pitomci, kterým nevadí, že kolem nich postupně mizí lidi, podřezáváte pod sebou větev, na které celý film stojí. V poslední třetině jako kdyby se Aster tolik upnul ke snaze budovat napětí, že úplně zapomíná rozpracovávat banální, přímočaře odvyprávěný příběh a brát ohledy na to, zda je jednání postav konzistentní. Z antropologického hlediska pozoruhodné a pro interpretační dobrodruhy výživné, ale snahou vtloukat nám každým záběrem do hlavy, že se schyluje k něčemu strašlivému (což je paradoxně méně účinné než by byly jemnější náznaky) a že sledujeme ohromně sofistikovaný horor, je to s přibývajícími minutami jen víc a víc otravné. Mnohem lépe bych si Slunovrat dokázal představit jako muzikální komedii (ke které i tak nemá daleko, třebaže nešlo o záměr) o partě zdrogovaných květinových dětí, které zpívají a tančí na louce, oblékají si zvířecí kostýmy a seznamují se s cizí kulturou a kuchyní, zahrnující mj. masový koláč se zapečeným dámským pubickým ochlupením. Ari Aster přitom není špatný režisér a hutnou atmosféru v samostatných scénách vytvořit umí. Jen by měl lépe zvážit, na co stačí. 70% ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (47)
- Natáčelo se v Maďarsku a v Utahu. (Varan)
- Ve filmu jsou užita mluvící jména (nomen omen). Christian (evokující slovo christian, tedy křesťan), Josh (původně denimutivum od Joshua, tedy Ježíš), Mark a Simon jsou jména spjatá s křesťanskou tradicí. Značí tedy neslučitelnost s pohanskou tradicí slunovratu. Naopak Dani může být spojeno s germánskou tradicí, je tedy začlenitelná do jejich komunity. (Shiroko)
Reklama