Baby Driver

Táto akčná krimi komédia vie šliapnuť na plyn a ženie sa vpred zbesilým tempom za zvuku nespočetne chytľavých songov. Nielen hudba a šialená akcia, ale aj kamera rozhodne stojí za zmienku. Zbesilý a rýchly strih striedajú dlhé zábery bez jediného prerušenia. Baby Driver je rozhodne veľkým prekvapením a osviežením v jednom. Vynikajúca herecká zostava podčiarkuje hravosť aj vypäté scény. Ich charizmu a talent podržia aj samoúčelné momenty plné klasických akčných póz, ktoré pobavia a nepôsobia trápne, čo by menej skúsení herci rozhodne nezvládli. Keby scenáristovi na konci nedošiel trochu dych a postavy zostali viac verné svojim charakterom, jednalo by sa o takmer dokonalé štylizované akčné béčko, ktoré svojou hravosťou a skvelými songy okorení každý filmový večer. (11.09.2019)

Prosím víc takových popkornů. Stylový, nabouchaný, svěží, divácky vděčný, skvěle obsazený, inteligentní vůči minulosti, nepřiposraný, exploatační a (k mé extra radosti) s puncem mad lovers romance. Takhle si představuju akční krimi nový generace, který sice stojí pár desítek mega, ale nedělá z nás pičky a nebojí se bezhlavě šlápnout na plyn. To by v tom byl čert, aby nelajkoval i Tarantino... "I can’t wait until the day when it’s just us, music and the road." (13.09.2017)

Muzikálová heist krimi, která rozhodně potěší. Film nenabízí žádný promyšlený příběh, důraz je tu kladen hlavně na audiovizuální stránku a ta je mimořádně povedená. Wright zkrátka ví, jak natočit zábavný mišmaš žánrů. Z hereckého obsazení zmíním jen Kevina Spaceyho, který si odehrál svůj standard a Jona Hamma, jenž dostal mnohem více prostoru, než jsem čekala. Svou postavu si pořádně užil a z celého ansámblu nejvíce zaujal. Ale možná je můj pohled coby jeho dlouholetého vášnivého fanouška trochu zkreslený, to nedokážu objektivně posoudit. (29.07.2017)

Baby Driver mě divácky ani analyticky nijak zvlášť neokouzlil, ač bych tomu byl rád. Pod vším jeho rachotem (písně, řev motorů, výbuchy, dialogy), okázalým designem a siláctvím vlastních postav mi nepřipadl nijak inspirativní a nejsilnější byl pro mě v momentech, které od všeho toho rámusu a záměrného pozérství utekly k mnohem civilnější poloze se subtilnějšími filmařskými nápady (viz dále bod b plus všechny scény s pěstounem). Tři věci mě ale na jeho výstavbě upřímně zaujaly. ___ (a) Komplexní práce s různými formami rytmu. Ta je zřejmá už z toho, že první scéna (335 sekundy) měla průměrnou délku záběru 1,48 s., zatímco druhá scéna (165 s., tedy 49 % trvání první) byla naopak komponována jako jednozáběrová. A to aniž by se významně změnilo tempo, důraz na pohyb figur rozsáhlým prostorem a určující role zvukové složky, takže se rychlý střih a návaznosti mezi záběry plynule funkčně transformovaly do složité spolupráce prvků mizanscény v pohyblivém rámu. ___ (b) Inscenace dialogové scény v prádelně jako scény muzikálové, přičemž hudba v ní naopak v porovnání s celkem osnovy ustupuje do pozadí. Romantický pár postav, spojený navzájem jedněmi sluchátky v uších, se v třicetisekundovém záběru hladce posouvá prostorem na pozadí barevně sjednocených otáčejících se bubnů praček. V závislosti na rytmu a významu promluv v dialogu se v kooperaci s pohybem steadicamové kamery takřka tanečně otáčejí, aniž by si musely vytáhnout sluchátka z uší. Krátké, ale kinematograficky krásné... Pro mě nejlepší moment filmu (ještě vedle první návštěvy pošty s malým chlapcem). ___ (c) Míra přemotivovanosti: film jako celek kopíruje vývojový vzorec akčních filmů (znáte to, profík, poslední džob, láska jako trám), takže logicky ho následovat nevyžaduje velké úsilí. Navzdory tomu ale zavádí do hry obrovské množství drobných i větších motivů, jež zahušťují zcela transparentní systém spojnicemi a vysvětleními, které sice k pochopení nepotřebujeme - ale každý z nich se excesivně využije, někdy i víckrát! Vypravěčsky to irituje, což je ovšem zřejmě součást konceptu, neb jejich funkce zjevně není vypravěčská či psychologická, nýbrž dekorativní až ornamentální. Lze to chápat jako součást sebou-se-opájející hry na muzikálový akční film: jakkoli maskovány za kompoziční či realisticky motivované prvky, naplňují tyto detaily a dílčí rámce především čistě sebestřednou estetickou funkci (např. motiv Babyho dětství, kazetové remixy, některé songy). (16.07.2017)

Jak mě potěšily Dobrý časy, kde hudba žene film zběsile dopředu, tak mě zklamal Baby driver. Úvodní automobilová honička je super, pak se na scéně objeví ONA a.. pak až do konce to kdovíjak zajímavé nebo strhující není. Píšou to tu všichni, ale je to tak, chybí propracovanější příběh, výraznější postavy i ten nadhled, proboha. Občas sice potěšilo nastříhání na hudbu či zvukové efekty, ale to byly jen momenty, čekal jsem toho víc. (06.07.2017)