Nebeské dni

Príroda a jej úžasné vyobrazenie kamerou, no akoby chýbajúci príbeh, ktorý by tomu dodal nejaké emócie. Ak sa niekto vzdá svojho dievčaťa, len aby jej zabezpečil lepší materiálny život, tak je to z tohto hľadiska pre mňa mierne divné a nesprávne, lebo v živote o to nejde. Morricone v hudbe, či Gere ako herec sú výrazné doplnky tohto filmu, no chýba mu poriadna režisérska ruka a ak sa teda na vyše 20 rokov po tomto filme Malick odmlčal a potom prišiel s dielami, ktoré sa mi ozaj páčili, tak asi urobil dobre. Na druhej strane ma mrzí, že nevidieť jeho vývoj a že toho nenatočil viac, lebo zlé filmy to od neho nie sú. Ak sa tu hovorí o prázdnom filme, je to z časti pravda, lebo jeho biblickosť je tu na mňa dosť umelá. Neužil som si ho, skôr ma uspával. (06.07.2013)

Tohle jsou lidé, tohle jsou jejich životy a tohle je příroda, jejíž krása bere dech. Terrence Malick si všímá hlavně té přírody a celých devadesát minut nás nechává spočinout zrakem na unikátně „čistém“ filmu. Čtyři sympatičtí herci (ano, tentokrát i Gere!), čtyři postavy, jejichž osudy nejsou nezajímavé, ale vnucuje se otázka – mohou mít v širším kontextu nějaký vliv na běh světa? Ta smířenost jdoucí ruku v ruce s neochotou regiznovat mě fascinovala. Život a smrt, prohry a vítězství, radost a zklamání – takhle to je, takhle to už jednou na světě chodí. Proč tedy máme neustále potřebu řešit všelijaké složitosti? Nebeské dny jsou překrásným filmem, jedním z nejkrásnějších. Sledoval jsem je s tichou, posvátnou úctou, abych snad nenarušil onu dokonalou harmonii. Nyní mi nezbývá než snít o zalehnutí do trávy nezaneřáděné odpadky, o vychutnání si několika minut pokojného souznění, nerušeného… vůbec ničím… nanejvýš pokojnými tóny z Morriconeho božského soundtracku. 90% Zajímavé komentáře: wipeout, krypton22, PaRi (27.03.2008)

Příběh Nebeských dní sice není nijak mimořádný, ale to je jediná slabinka tohoto Malickova opusu, která je však plně přehlušena ostatními krásami, jež tento film nabízí. Na prvním místě bych vyzdvihnul mimořádné krásnou práci s kamerou Nestora Almendrose, která mi ať již kompozicí, estetikou či barvami evokovala mistrovská díla impresionistů. Spousta záběrů (např. lidí při práci na poli) působí jako ožvilé pohyblivé obrazy géniů. Kameraman by ale nemohl natočit takovou krásu, bez režisérova poetického pohledu na svět, či jeho osobitého vedení herců. Jejich herectví zde není postaveno na pronášení dialogů, ale spíše na vyjadřování emocí. Díky pocitovému herectví a mistrnému střihu, tj. rychlým sledům propracovaných záběrů ze života na farmě a v okolí, má film punc špičky ledovce, kdy Malick s málem slov vlastně odvypráví mnohem více, než by divák čekal že v 90 minutách lze. A to je podle mě skutečné umění. (22.11.2012)

"Nebesa (a obilná pole) vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou." (Ž 19, 2) "V tomto světě jste cizinci bez domovského práva." (1P 2, 11). Zejména o tom dvojím ke mně mluvily Nebeské dny: o tom, že svět je krásný a o tom, že v něm nejsme doma. V příběhu skoro banálním (jehož prostota je však záměrná, neboť Malick chce - a umí - točit filmy rozjímavé nebo ještě spíše kontemplativní) střídá iluzi spočinutí skutečnost ztráty. Ona chvilková hra na ráj byla zaplacena mravním kompromisem a neobešla se bez následků. Režisér však své hrdiny nesoudí: tohle není "kino morálního neklidu", ale meditace o samotě a blízkosti, o domově a putování. Přičemž roli určitě ne vedlejší tu hraje až bolestně krásná, prostá krajina, jež nutí žasnout. (01.06.2011)

Jistě, režisérsky se jedná o zajímavě a nevšedně pojatý příběh. ALE! ... jak už jsem si kdesi tady v komentářích přečetl, snaha o nádherné romantické záběry přírody zcela vytlačuje děj samotný, spád a nakonec i souvislosti. Střih tohoto snímku byl alespoň pro mě natolik nekompaktní, že jsem chvílemi ztrácel přehled o postavách, ději i dílčí myšlence. Dokonce jsem chvílemi zvažoval, zda mi nepřeskakují při přehrávání DVD jednotlivé kapitoly. Ano, až na tolik se mi ten konečný sestřih zdá děravý. Richard Gere, coby mladík v jedné ze svých prvních rolí zahrál jistě velmi slušně a přesvědčivě, ale to pro mě není dostačující argument, abych ohodnotil tento snímek větším počtem hvězdiček. Pravda, ty nádherné snímky amerických plání, zvlněných obilných lánů či zapadajícího slunce jsou opravdu dech beroucí a myšlenka, chcete-li poselství filmu, má také svou nespornou hodnotu. Jen ten střih to celé pokazil. (22.01.2010)