Possum

Hororově laděné psychologické drama o dvou postavách a jedné hrůzně vypadající loutce, na kterou jen tak nezapomenete. Possum v mnoha ohledech nápadně připomíná film Spider od Davida Cronenberga – ten ale klade větší důraz čistě na psychologickou stránku věci, kdežto Possum je mnohem více znepokojující záležitostí, která vám může slušně pocuchat nervy, pokud se do ní náležitě ponoříte. Příběh je dost surrealistický, ale pokud budete pozorní, tak ho bez větších problémů rozklíčujete. Vše je navíc na konci srozumitelně vypointované a žádné zásadní otázky nezůstávají nezodpovězené – akorát nečekejte, že vám film odpovědi naservíruje na stříbrném podnose. (10.10.2018)

Dívať sa na tohto odporného hlavného hrdinu, ktorý tam trištvrtinu filmu pobehuje s taštičkou a s úchylným výrazom po lesoch a poliach, to bol fakt jeden horor. Ani ten smiešny pavúčik na mňa veľký dojem neurobil. Až som prekvapený, že to malo aj nejakú pointu. Neviem, na mňa to nemalo nejaký veľký psychologický dopad, a ani znepokojivé mi to neprišlo. Keď si to porovnám povedzme s takým austrálskym Babadook, ktorý bol po tej psychologickej stránke vyhrotený na maximum... ale to sa ani kvalitami porovnávať nedá. Občas sa tu vyskytla nejaká atmosféra a možno ešte dokáže trochu upútať hudba, myšlienka, či celé to špinavé vidiecke prostredie, ale film samotný ma nezaujal, nudil, dokonca až vyčerpal. (28.10.2018)

Z môjho pohľadu nevábna cesta do hlbín čudákovej duše, sprevádzaná jeho pochmúrnymi fantazmagóriami, ktorým som akosi nedokázal prísť na chuť. Pozitívom Possumu je herecký výkon Seana Harrisa, ktorý ma zaujal už v skvelom Deliver Us from Evil. Harris je osobitý zjav, majúci danosti, ktoré ho doslova predurčujú na stvárňovanie duševne narušených postáv. (14.12.2018)

Autorská psychařina typu Eraserhead, více zakotvená v realitě. Pochmurné prostředí a snové výjevy, někdy chronologicky rozházené. Trauma hlavního hrdiny a monstrum, na které je psychicky napojený a které je metaforickým zosobněním jeho nočních můr. Filmový bizár pro zvané, s cool hereckou mimikou Seana Harrise a hlasovým projevem Aluna Armstronga. Že by to ale do sebe ve výsledku smysluplně zapadlo či vzbudilo emoce, se říct nedá. (07.03.2024)

Leckterý zvídavý divák si možná bude během sledování Possuma klást všetečné a naléhavé otázky: "Je toto surrealismus? Symbolismus? Psychedelismus? Schizofrenismus? Smyslu nemající vizuální estetismus? Či snad prachsprostý bezobsažný debilismus?" Jen vydrž a nezoufej, milý diváče, vždyť nakonec doznáš pravdy, až zříš hnusného deviantního strýčka i s jeho dlouhými a štíhlými prsty, kmitajícími jako pavoučí nohy... Mimochodem hodně slušná lekačka. A Sean Harris na mém žebříčku oblíbených herců povyběhl o hezkých pár příček nahoru, nejmíň do první dvacky. (15.11.2018)