Vzbouření na vsi

Jedna z prvních vlaštovek poúnorové ideologie. Na pozadí odvěkého střetu mužského a ženského pohledu na svět se odehrává rozpor, zda je pro vesnici výhodnější moderní traktor nebo společná prádelna. Série konfliktů vyústí v hromadnou stávku žen, které se nemíní podrobit fanfarónskému mužskému rozhodnutí. Příběh si i přes dobově poplatný syžet zachovává sympatický vzhled a scénář obsahuje několik vynikajících dialogů. Je obdivuhodné, jak neobyčejně realistickým způsobem je zde načrtnuto soužití manželských dvojic, devalvovaných léty zavedenou domácí rutinou. Rolnicko-socialistický agitační tendr zastupují někdejší hvězdy prvorepublikových konverzaček v typově neměnných rolích (Svozilová, Korbelář, Dohnal, Nezval, Fiala a Filipovský), podléhajících vlastně "jen" novému politickému klimatu. Koneckonců i to družstevní agitování je zatím spíše takové sousedské. Těžké časy mají teprve přijít. (03.10.2008)

Uz som sa stretol s kopou planych scenarov a nametov na filmy - napriklad ako Dzejmi Zvoncek /odborne Jamie Bell/ tancuje balet, alebo svinstva pre filmove teoretiky Holy Motors, Neon Demon, Loni V Marienbadu, Hiroshima ma Laska - no a tuto scenaristicka zufalost pokracuje .Ja viem, ako komanci v 25. 2. 1948 uchopúili moc v tom nasom nadhernom state, tak mali filmari len zavedene schemy na film - a prepanakrala sa nesmelo tocit nic, co by oslavovalo kapitalizmus, alebo co by len v naznakoch uznavalo kapitalizmus. Tento namet je umelina priserna- na vidieku sa pohadali muzski a zenske ohladom pradelne - a to po starom zenske prali na valche. Mno jo, jakozto ja uz dlhodobo tvrdim - moralka, mravne normy, nabozen. prikazy ... po starom, akurat technologie, vynalezy, technicky pokrok - po novom. 30 % (11.08.2018)

Skvělá dobová komedie plná vtipných replik se skvostnými výkony našich předních herců v čele s Františkem Filipovským. Boj žen proti mužům v poválečné vesnici o to, komu nově nakoupená technika ulehčí práci. Prádelna či oračka, to je, oč tu běží. Žádná agitka proti lakomému kapitalistovi. Po válce bylo všeho málo, vládl přídělový systém na potraviny i oblečení. Výroba se rozjížděla. Vše bylo na lístky, aby se na všechny dostalo. Ten, kdo neplnil dodávky a hromadil zásoby, aby je za draho na černo prodal, měl problémy. Lidé byli solidární i vykukové, stejně jako dnes, bez ohledu na režim. Byla prostě jiná doba, pro moje vnoučata neuvěřitelná. Mám tento film moc ráda. (02.01.2016)

"Taková prádelna není špatná věc. Ženský mají víc času na pole." Tak to je konstruktivní přístup. Prádelna je prostě dobrá věc, ale oračka je oračka. Avšak pozor, ženy nejsou spokojené. Já to nechápu. Vždyť muži od rána do večera schůzují, aby se ženy měly líp. Tedy hned po tom, co zaopatří děti, uvaří, vyperou na valše, zametou dvorek, vykartáčují podlahu, nakrmí drůbež, okopou záhony, usuší seno na poli a uklidí ve stáji. Takže bude oračka, prádelna nebo stávka? Já jsem si z toho odnesl poučení, že žena kdysi bývala tvor lstivý a mstivý, který si vždy prosadil svou. Dneska už je to samozřejmě jinak, ale i přesto jsem i já raději pro prádelnu. (10.05.2018)

Agitační rovina je docela vhodně upozaděná. Byť i sem se dostane v podobě pofidérního, vypočítavého a despotického starosty Harazima, který za války udržoval pragmatické vztahy s Němci a pod kůlnou si syslí zásoby. Do popředí se ale dere jiné téma - totiž postavení ženy ve společnosti. Emancipace je to sice pořád v rámci určitých mantinelů. Nejde tu o změnu společenského postavení ženy, ale "pouze" o adekvátní uznání jejích společenských zásluh. Ale i tak se z hlediska genderu jedná o dost progresivní počin....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/07/vzboureni-na-vsi-r-j-mach-1949.html (27.04.2012)