Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zúčastnění hovoří o tom, že navzdory totalitě znamenal Činoherní klub jedno z nejkrásnějších období v jejich životě. Jiří Menzel a Jaroslav Vostrý si vzpomínají, že se podvědomě snažili v období 1965 – 1968 vydat ze sebe to nejlepší, protože cítili, že se pro českou společnost blíží složité období. Inscenace jako Mandragora (režie Jiří Menzel), Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho (režie Ladislav Smoček) a provedení dramatizace románu Zločin a trest v režii Evalda Schorma byly klíčovými pro vyprofilování umělecké tváře divadla. „Tvořivost je otevřený systém“, říká k tomu Evald Schorm, v jehož osobě se spojilo divadelní směřování Činoherního klubu s Českou filmovou novou vlnou. Tento díl cyklu se dále zabývá inscenacemi jako Bludiště (režie Ladislav Smoček), Revizor (režie Jan Kačer) – s Olegem Tabakovem v hlavní roli a Na koho to slovo padne (režie Jan Kačer). Díl se uzavírá rozhodnutím Vladimíra Pucholta pro odchod do Británie a pro lékařskou dráhu. Jaroslav Vostrý uvažuje o tom, nakolik byl Činoherní klub nositelem myšlenky, že člověk nemusí být pouze obětí svého osudu. (Česká televize)

(viac)

Reklama

Reklama