Na dobré stopě

Tak je to príma. Člověk má obecně radost, že vůbec nakonec ti junáci k realizaci došli, vzhledem k dlouhým přípravám a vleklým odkladům. Dále záleží, s čím se Na dobré stopě poměřuje. Na každý pád příjemný feeling autentických 40. let doplňuje už sama přítomnost favoritů L. H. Struny a L. Boháče, jakožto herců na jistotu. Sama mládež je pak cele geniální ve své přímočarosti. A pokud se vám to nezná, tak nezapomínejte, že tady nejsme na gestapu. (01.08.2013)

Řád, rozkazy jak na vojně, organizace, poroučení, pevná pravidla, disciplína, samý chlapi, ani jedna holka, volnost nula. Na takové táboře bych nechtěl být ani den. Vlastně na žádném. Tyhle ty bratrstva mi nikdy neseděly. Profesorský výkon Struny, celkem dobrý Boháč. Docela poutavý souboj dvou junáků: Edy (Edíka) a Odborky. Ostatní k nim přehnaně vzhlíží s otevřenou pusou. Naivní pochytání německých pašeráků. 50 % (23.01.2021)

"I kdybys byl olepený odbornými zkouškami od hlavy až k patě, nikdy nebudeš dobrým skautem, protože nemáš srdce!" Je tri roky po vojne a organizovaná uniformovaná omladina plná antinemeckého sentimentu sa tuží v brannej zdatnosti v prázdninovom junáckom tábore neďaleko hraníc, kde sú lesy plné lykožrúta a germánskych záškodníkov. ("Tak, a teď jdi a udej mě." "To bych musel být Němec.") Ostražitým dorastencom to ale nestačí a hľadajú nepriateľa aj vo vlastných radoch. Nájdu ho v podobe osiroteného rovesníka, ktorý nedobrovoľne absolvoval počas vojny ponemčovací proces v ríši. ("Když jednou řeknu že je to kojot, tak vím co mluvím!") Obě zápletky nakoniec dôjdu k zdarným koncom, Edík presvedčí zarputilého Odborku o vlastných kvalitách nielen za pomoci boxerských rukavíc, junácky oddiel pomôže pohraničníkom pri zneškodnení diverzantov a aj ten les je spasený od hmyzej invázie. Príbeh je náležite naivný a poplatný dobe, herci detských rolí sú miestami odrastenejší ako to už býva, akčné scény sa radšej odohrávajú potme, občasný humor spočíva  v tom, že niekto, najlepšie obézny, spadne do vody. Napriek tomu ma film chytil za srdce a pobavil. (22.11.2022)

Mám celkem velký problém jak tento film ohodnotit. Na jedné straně oslava junáctví, her a dobrodružství, která mě připoměla i moje klučíčí roky, kdy jsem několik let po sobě trávil vždy tři letní týdny ve Foglarově "bobří zátoce" a učil se, stejně jako kluci v tomhle filmu čestnosti, odvaze a různým dovednostem a znalostem. Až sem by to bylo za silný čtyři hvězdy. Jenže....... . I když pominu klíčový nesmysl, umístění táboru pro děti do pohraničního pásma krátce po válce. Už vidím, jak se rodiče dětí nemůžou dočkat až pošlou svýho miláčka na hranice s Německem, aby si užil krásných prázdnin. Nicméně s ohledem na pointu příběhu na tohle hážu bobek. Nicméně moje bobky došli v okamžiku, kdy jsem z filmu cítil silnou proti německou náladu. Umím pochopit, že tak krátce po válce Němci nebyli v českých luzích a hájích žádný šlágr, ale některé věty mě brali za uši až příliš. Z českých úst totiž podobných vět zaznívá v dnešní době na adresu některých národů či menšin velmi mnoho a jsou zárodkem pro velmi nakažlivou a těžce léčitelnou infekci, zvanou xenofobie. S příhlédnutím k roku natáčení, nakonec snížuji pouze o jednu hvězdičku, ale vzniknout tohle v dnešní době, byl bych nekompromisní. (16.01.2010)

Film, který se natáčel na Sečské přehradě a v okolní nádrže Souč, vypráví dobrodružný příběh skauta Edy a jeho junáckých bratrů na letním táboře. V poválečném pohraničí dochází neustále k pašeráckým výpadům a Eda, který byl za války zavlečen do Německa, je podezříván k náklonnosti k nim.. Nakonec se ukáže, že je to právě on, kdo pomůže místním narušitele dopadnout a je za svou odvahu vyznamenán a přijat všemi do kamarádského junáckého kruhu.. Ve filmu hrál, také 5 oddíl vodních skautů z Prahy **** (17.02.2012)