Réžia:
Taika WaititiScenár:
Taika WaititiKamera:
Mihai Malaimare Jr.Hudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Roman Griffin Davis, Thomasin McKenzie, Scarlett Johansson, Taika Waititi, Sam Rockwell, Rebel Wilson, Alfie Allen, Stephen Merchant, Archie Yates (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Byť v nacistickej Tretej ríši malým blondiakom znamená, že máte ideálnu štartovaciu pozíciu pre život. Jedným z prvých krokov je samozrejme členstvo v organizácii Hitlerjugend, čiže v „Hitlerovej mládeži,“ čo obnáša trošku vojenského drilu, pálenie nebezpečných kníh, vyhadzovanie vecí do vzduchu, nenávidenie židov a podobné hranie si na vojakov a na vojnu. A to v partii s kopou Hitlerovi tiež veľmi oddaných kamarátov. Zmysel a cieľ to má jednoduchý: stať sa riadnym a plnohodnotným nacistom. A tým chce byť aj desaťročný chlapec Jojo (Roman Griffin Davis), ktorému v tom pomáha jeho imaginárny priateľ, tak trochu nahlúply Adolf Hitler (Taika Waititi). Adolf Jojovi radí v rôznych životných situáciách a podporuje ho v jeho správnom náckovstve. Zlom v Jojovom živote nastane v okamžiku, keď zistí, že jeho mama (Scarlett Johansson) ukrýva v podkroví židovské dievča (Thomasin McKenzie). Od tejto chvíle musí malý Jojo čeliť svojmu vlastnému zaslepenému vzťahu k nacismu a s tým mu jeho vymyslený Hitler už môže len veľmi ťažko poradiť. Aj keď sa celkom snaží. (Cinemart SK)
(viac)Videá (10)
Recenzie (843)
Na ja, schön wie ein Diamant, Sam je prezident vesmíru a tak všelijak, ale celou dobu jsem si kladla otázku, jestli bych to pustila svému dítěti, kdybych nějaké měla. Je to velmi, velmi, velmi dětsky zaměřené, ale z extrémně dospěláckého úhlu pohledu, jestli to dává smysl. Můj popis, ne ten film, protože mám pocit, že film právě trošku ne. Nemůžu si vzpomenout, jestli jsem jako děcko viděla nějaké filmy o náccích, parafínového Hitlera v Červeném trpaslíku nepočítaje. První film, který si pamatuju, ale určitě ne první film, co jsem viděla, byli Swing Kids, ale to už jsem byla dospívající dacan a film tomu svým pojetím a vším ostatním odpovídá. Taika na to jde prostě moc šíleně nebo příliš málo šíleně, kdybych to měla popsat co nejjednodušeji. Asi bych svému dítěti prvně pustila Život je krásný a potom by bylo na něm, jestli by ho Jojo Rabbit zajímal, až by bylo větší. ()
To se to Waititimu točí, když na režisérské židli sedí dva. On a dítě, co v něm zůstalo.. Nějaký čas mi trvalo, než jsem se naladil na jeho noty, ale u Bowieho Das Heroes mě už měl definitivně v hrsti. Kromě vulgarity ignorujícího humoru a neustále aktuálního poselství, že je dobré svého nepřítele nejdříve poznat, než jej odsoudíš, k tomu nemalou měrou přispěly i herecké výkony. Od svérázného kapitána Rockwella, přes malého Jirku Olivu z My všichni Adolfovi povinní a jeho kamaráda Nicka Frosta juniora, až po rohatou za zdí Thomasin McKenzie. Pravda, dramatický oblouk tohoto láskyplného dopisu matce není příliš nápaditý, ale tady šlo spíš o to jak než o čem.. ()
Co víc si přát - skvělý (už dá se říct “waititiovský”) humor, velká milá dojímačka, výborně padnoucí dějinný nazi-jugend kontext, regulerní star power do vedlejších rolí a sakra, odzbrojující Bowieho “Heroes” echt německy. Zrovna jsem měl pocit, jak to přestává být prdel, načež ladně přešlo v lidsky působivou story - crowd pleaser a perfekt mix. ♪♫ ()
Se zavřenýma očima nakonec zaokrohluju na čtyři, ale nebudu se tajit tím, že pro mě bylo zklamáním, když film velmi rychle opustí tábor Hitlerjugend a soustředí se jen na již provařené téma ukrývání židů. V čem je film opravdu dobrý, je kombinace nadsázky, lehkého, inteligentního humoru a reálného poselství uvnitř. Nevidím v tom otravný patos, ani násilné emoce, to jádro je ryzí, nicméně kromě samotného jádra už toho mnoho navíc není... 7/10 ()
Taika Waititi je filmař, kterého se vyplatí sledovat - za předpokladu, že vám sedí jeho poněkud neuctivý humor založený na ironické nadsázce a osobitý druh poetiky. Na Králíčkovi Jojo je jeho talent ale i limity zřetelně znát. Režisér skvěle volí herce, ze kterých dokáže vydolovat maximum, což platí zejména o dětských představitelích, včetně Romana Griffina Davise. Má vyvinutý smysl pro nadsázku, absurditu a situační komiku. Humorná část snímku funguje o poznání líp než ta, která chce dojímat a vyvolávat katarzi. Takový Kachyňa ale dokázal prodávat tragiku i smích v rámci jednoho stylu, u Waititiho přechody mezi skopičinami a vážnou polohou vyprávění působí překotně a někdy i rušivě. Režisér se nebojí využívat anachronické hudební motivy, a tak jeho hrdiny můžete sledovat ve víru 2. světové války za doprovodu Beatles či Bowieho. Sam Rockwell je jedním z největších sympaťáků, kteří kdy oblékli uniformu wermachtu a jeho ležérního kapitána, který vyměnil frontu za bandu dětí v uniformě Hitlerjugent si pravděpodobně zamilujete. Úspěch Králíčka jojo spočívá v tom, že je zábavný, svižný a vtipný. Mezinárodnímu publiku bude ale především vyhovovat jeho schopnost přinášet jasně formulovaná morální poselství příjemnou formou. Je to typická hollywoodština, která je mnohem krotčí a méně kontroverzní, než by Taika Waititi chtěl. Podobný příběh jste už nejspíš párkrát viděli v poněkud odlišném balení. Osobně mi nesedla poloha, se kterou Waititi ztvárnil Hitlera. Na můj vkus je až moc dětinský a neškodný. Přece jen bych v tom jeho satirickém ztvárnění rád viděl i trochu temnější polohu. Se 75 % celkového dojmu ale přes výše napsané nemám problém. Je to divácký film, který zaboduje i u rodinného publika. Nechce od vás žádné hluboké znalosti historie a po pravdě je raději lepší nad způsobem Waititiho vyprávění moc nehloubat, nebo najdete kazy. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (43)
- Tržby ze severoamerických kin činily 33,4 milionu amerických dolarů, součet těch celosvětových dosáhl 93,6 mil. (NIRO)
- Když Gestapo hledá u Joja Betzlera (Roman Griffin Davis) ukryté Židy, tak lze vidět, jak kapitán Klenzendorf (Sam Rockwell) detailně studuje fotografii Jojovy sestry, aby potvrdil své podezření, že se za ni Elsa (Thomasin McKenzie) vydává. (Jimmy15)
- Nůž, používaný ve filmu Hitlerovou mládeží, se v němčině nazýval Hitler-Jugend Fahrtenmesser (tedy výletní nůž). Byl zaveden do užívání r. 1933. Z jedné strany čepele byl vyleptaný nápis "Blut und Ehre" ("Krev a čest"), na straně druhé býval znak výrobce čepele. (Tonula)
Reklama