Hra

Spokojenost, Mádl je chytrý chlap, vykreslení situace a vztahů a jejich vývoje fungovalo na výbornou. Hudba seděla, člověka to kompletně vtáhlo do příběhu, u nějž je zhruba od půlky jasné, že to nemůže dobře dopadnout. Elizaveta tentokrát už obnažená, narozdíl od Trpaslíka. Můj druhý film od Alejandro Fernández Almendras. (15.01.2021)

Artové drama Hra chilského režiséra Alejandra Fernándeze Almendrase vypráví klasický příběh vztahového trojúhelníku ozvláštněný tím, že se odehrává v divadelním prostředí. Ačkoliv občas trochu drhne kontinuita děje, místy pak tempo, žádný velký průšvih se nekoná. Drobné nedostatky vyvažují celkově velmi vyrovnané herecké výkony, přičemž prim jednoznačně hraje Elizaveta Maximová. Mile mě však překvapil Jiří Mádl, kterému jsem tu serióznější roli pracovně vytíženého otce docela věřila. (60%) (08.04.2023)

Alejandro přišel něco natočit do civilizace a myslel si, že když natočí pitchovinu černobíle a na formát 4:3, tak že si nikdo nevšimne toho, že je to pitchovina. Možná to měla být snaha i o umělecký film, ale ten by podobně točili už v minulém století soudruzi z ČSSR. A nezachrání to ani několika minutové soft porno. (13.12.2020)

Z jistého tvůrčího a vztahového sentimentu musím dát filmu plné hodnocení, ač racionálně by to bylo aspoň o jednu méně. Zachycení určitého paradigmatu ženského archetypu a jeho nepochopení ze strany muže, který se krom divadla snaží režírovat i vlastní život, to mi přijde prostě jako geniální metafora. A ta Karolína byla celkem pěkná baba ;) (07.08.2020)

Mám rád černobílé obarvení filmu, ale musí mě dávat smysl a v příběhu, který se odehrává v současnosti a hlavním hybatalem děje jsou postavy mě to opravdu příjde jako nějaká art poza, která vyznívá v tomto případě úplně směšně, protože scénář a chování postav má k umění opravdu na míle daleko. Moc se mně líbila Elizaveta Maximová a divadelní prostředí, ale to je tak všechno za co můžu solit hvězdičky. (12.12.2020)