Lost Highway

Najlepší stvarnený stalking v dejinách filmu. Tak silne spracovaný scenaristický diamant, že som celý v transe nevnímal nič okrem filmu. Oči rozsekané a sluch zdevastovaný. Od prvej chvíli Lost Highway bojuje s divákovými emociami a posúva ho do najkrajšieho filmového snu. A pritom je to len taká hranica medzi úletom. BEST of LYNCH! (02.12.2012)

Nemůžu posuzovat příběh - film jsem zatím nepochopila. Atmosféra hustá k zadušení, zdeptané postavy potácející se na hranici šílenství a symbolika, kterou chápe asi jenom režisér, ovšem filmu dávají neodolatelnou příchuť temnoty a smrti, a když se zakousnete, už vás to prostě nepustí. (21.04.2006)

Nezaujalo mě to tolik jako např. Mulholland drive nebo Twin peaks, ale i tak musim dát pět, protože Lynch si s náma prostě hraje a to se mi líbí. Nezáleží, zda film pochopíme, Lynchovy filmy nejsou na pochopení, ale na užívání..Výborná atmosféra, a to i přes až na mě přílišných záběrů lidského koitu:), ale na druhou stranu by bez toho film nebyl takový jaký je. (14.11.2009)

Lost Highway sem viděl v takovym období života, který bylo přesně vhodný pro takovejdle typ filmu, můj tehdejší věk se protnul s tou dobou, kdy ten film šel, zkrátka, proto mě dodnes asi nejvíc příde jakože osobní, nebo nevim, ale pamatuju se dodnes, jak a kde sem ho viděl a na ten dojem, skoro jako by to bylo před pár dny, přitom už je to dvacet let, to už je důvod mít ten film jako voblíbenej, i když takových by se našlo taky víc. (30.06.2012)

Budu se na to muset podívat podruhý (ale zaboha se mi do toho nechce), protože po přečtení recenze (v sekci diskuse je na ní odkaz ) mně začalo vrtat hlavou, jestli to opravdu vysvětlit nejde a já jsem to jen ignorantsky nevzdala a nepřipravuju se teda o něco geniálního, zatím ale:.... - nemám nic proti filmům bez příběhu, lyrickým počinům ani pomalu plynoucím psychologickým studiím, jenže ty si ani nehrajou na to, že příběh mají. Lost highway je na něm postavená a Lynch s náma rozehrává hru založenou na zápletce, která se místo rozplítání jen víc zaplítá, aby se nakonec zamotala úplně...Napětí nechybí a zpracování je taky démonický, včetně Arquette (který z očí kouká nějaký to tajemno) a z toho špičatýho frajera šel strach, ale já jsem 2hodiny a čtvrt koukala ne něco, co nedávalo naprosto žádnej smysl (a ani se to o to nesnažilo) a to mi teda vadí. (17.01.2010)

Ne. Nejprve jsem viděl Mulholland Drive a proti němu je Lost Highway břídil. Přitom začátek filmu je opravdu výborný. Skvěle houstnoucí atmosféra, hra se stíny a podmanivá hudba. Supr. Druhá půlka už je ale přesný opak. Navíc oproti Mulholland Drive už je celý děj postavený na hlavu. Schází tady ta spousta vodítek, které vás sice nikam nedovedou, ale aspoň se jich na chvilku chytíte a už si myslíte, že je to jasné. Ale ono ouha. Také chybí ten Lynchův typický humorný nadhled. Kdyby to nebylo od něj, tak se nad tímto filmem nikdo ani nepozastaví. [srpen 2005] (24.08.2005)

9/10 za VÝBORNÚ atmosféru a soundtrack. 1 bodík strhávam za....(ale však ani film ste nepotrebovali pochopiť, tak načo vysvetlovať moje pohnútky:-)). (15.04.2006)

Geniální film s neskutečnou atmosférou a úžasným soundtrackem. Nesnažte se pochopit a jen sledujte co se před vámi na obrazovce odehráva a tento snímek vás naprosto pohltí. ,,Dick Laurent je mrtvý..." (09.09.2006)

Já mám rád filmy, které jsou tajemné a musím je luštit. Tohle je ale klasická ukázka Lynchovy tvorby, kdy si myslím, že to ani smysl nedává a rejža tam vědomě dává momenty, které mají diváka dezorientovat. (02.03.2008)

Můj nejoblíbenější Lynchův film. Jedno shlédnutí určitě nestačí...detaily se skládají v celek teprve při několikátém podívání, avšak ani dnes, kdy znám film téměř slovo od slova, nemůžu říci, že ho 100% chápu...dlouho se budete ptát, kdo je vlastně kdo, kdy je teď a co je pak...ale dobrý film přeci nemusí být jednoduchý na pochopení! (14.01.2009)

Lynchova onanie nad vlastní genialitou...nebo spíše další rozmar šíleného starce. (02.11.2010)

Jako většina zde, nepochopil jsem. Snad schizofrenie, ale to je to nejjednodužší vysvětlení. I přesto si mě film podmanil. (25.10.2009)

Je to mindfuck jak sviňa, ale na prekvapenie mňa samého sa mi to páčilo, hlavne atmosféra a celá tá mysterióznosť. Ide v podstate o dva príbehy, ktoré sú nejakým spôsobom prepletené a súvisia spolu, len vôbec nechápem ako (som ale rád, že nie som sám). Tak či tak ma to strašne sere, pretože mám pocit, že to nie je až také nepochopiteľné. (16.10.2010)

Tohle už je Lynchův přechod k filmům, které prostě nikdo nechápe a pochopit nemůže. Lynch je netočí proto, aby je lidé chápali, ale proto, aby z nich něco měli - nějaké emoce, nějaké působení. I nuda je působení. Z trojice filmů "Lost Highway", "Inland Empire" a "Mulholland Drive" je tohle pro mě jednoznačně vítěz, a to díky té neskutečně temné atmosféře, podbarvené úžasnou industriální hudbou v kontrastu s Badalamentiho lyričtějším soundtrackem. Přesto z posledních čtyř velkých Lynchových filmů je pro mě nejlepší pořád "Příběh Alvina Straighta". "Lost Highway" vychází vlastně z toho, že vás někdo sleduje. Tohle není příjemný pocit a tomu odpovídá i atmosféra. Tenhle film může mít tolik výkladů a ani jeden nebude správně, ale líbí se mi, jak v tom každý chce najít ten jeden, dokonale fungující smysl. Dělám to také, ale ono to prostě nejde. (13.03.2014)

Zajímavý příběh, ale ani trochu jsem se nechytla a nepochopila vlastní pointu...a ani nevím, zda má cenu se o to pokoušet znovu.. :-) (04.07.2005)

To samé, co platí pro jiné Lynchovky: Nyný se Lynch může jen pousmívat nad tím, jak si lidé lámou hlavu nad jeho nesmyslnýma spatlaninama. Vychytralý režisér a nebo filmový génius? (15.02.2007)

"Dick Laurent je mrtev!" Už když se divák úvodní noční divokou jízdou kamery po pusté pouštní silnici vřítí do příběhu a skrz mikrofon elektronického vrátného si vyslechne výše zmíněná první slova filmu, je mu jasné, že se ocitl v krajině nepodobné čemukoliv, co kdy na plátně viděl. Adresátem záhadného sdělení je jazzový saxofonista Fred Madison (Bill Pullman), který však zjevně netuší, kdo má být Dick Laurent a navíc marně vyhlíží oknem toho, kdo větu do mluvítka vůbec pronesl. Žije v hypermoderní vile v drahé čtvrti a když v noci odchází vyhrávat do baru svá divoká sóla, nechává svoji krásnou černovlasou ženu Renee (Patricia Arquetteová) doma samotnou. Ale opravdu doma? A opravdu samotnou? Vždyť když jí o přestávce volá, telefon nikdo nezvedá. Je možné uvěřit vysvětlení, že spala a telefon neslyšela? První čát filmu je především sugestivní vizí narůstající žárlivosti a nejistoty hlavního hrdiny, která je jenom podtržena záhadnými zásilkami videokazet se zrnícími záběry chladného nitra Fredova domu i spícího manželského páru. Na klidu Fredovi nijak nepřidá ani tajemný mužík s nemrkajícíma očima, který se mu vnutí na banálním večírku s informací, že je teď právě u něj doma - a vzápětí to dokáže pomocí mobilního telefonu. Následuje další videokazeta, tentokrát odhalující Fredovu ložnici jako scénu hrůzného zločinu a nakonec je saxofonista zatčen pro podezření z vraždy vlastní ženy. Čtenáře, který nepochybně už teď nevěří vlastním očím, musím upozornit, že to všechno zdaleka není konec - naopak. Šokující scenáristickou kličkou se tvůrci drze odříznou od Fredova příběhu a vtrhnou do historie mladého automechanika, který se zamiluje do milenky místního gangstera pana Eddieho (Robert Loggia). Milenku Alice hraje znovu Patricia Arquetteová, tentokrát ovšem odbarvená na blond, a pravé jméno pana Eddieho je - Ha! - Dick Laurent! Když gangster začne mladou dvojici podezírat, přemluví Alice Peteho k útěku a tomu, aby si peníze opatřili přepadením dalšího Aliciina gangsterského milence. Plán ovšem nevyjde tak jak by měl, milenec končí na podlaze hned vedle svého mozku a Pete prchá do pouště, kde se u motelu Lost Highway překvapivě neshledáváme s ním, ale znovu s Fredem Madisonem, Dick Laurent je, jak bylo řečeno na začátku, opravdu mrtev a nakonec vše končí tak jako začalo, divokou jízdou hlavního hrdiny (Freda nebo Peteho?) po pouštní dálnici, s policejními sirénami v patách. (05.03.2009)

Napsat přesný a duchaplný komentář k Lynchovu filmu pro mě asi navždy bude nerozlousknutelný oříšek (doufám, že nejen pro mě). Lost Highway byla mým druhým filmem od Davida Lynche; jako první jsem měl tu čest vidět Mulholland Drive. Psycho-hlavolam, schizofrenie, temnota, neschopnost pochopení - rezignace na pochopení - toť má charakteristika. Atmosféra je ale naprosto úžasná. Nicméně nějaká ta příručka by bodla.) (16.06.2009)

Co je horší než blbé? --- Blbé, které se tváří jako chytré. --- Všechny charaktery a útržky příběhů v Lost Highway jsou naprosto pitomé. Comicsové figurky, brakoví gangsteři, lehké děvy s mizerným charakterem, zbytečné mordování, hrubý sex a porno. Tomu se říká „pokleslost“. Nedostatek jakékoli dějové linky či smyslu všeho toho hemžení povýšil Lynch na záměr. Lidé na to skočí a dumají, co to má znamenat. --- „I am the Eggman, I am the Eggman, I am the Walrus!“ Zajímá vás význam těch slov? Ne? Ani když vám povím, že to napsal Úžasný & Moudrý? Milióny lidí si nad tím lámaly hlavu dokonce i poté, kdy Lennon přiznal, že to neznamená a nemá znamenat vůbec nic. Tak tedy dumejte, vážení, dumejte, výsledek bude určitě stát za to! (29.08.2011)

Ač jsem se do děje mírně zamotala -jako většina ostatních, Pullman byl skvělý a Patricia také. A tak tajemná postava,rádoby domnělý překupník v poušti, pro mě spíš Smrt, ta celým dějem prostoupila zcela zásadně a přitom jste se víc nedozvěděli ani ťuk. Což vás nutí přemýšlet o různých variantách v ději, abyste zjistili, že i kdybyste mozek zavařili, víte kulový. Schizofrenie? Přemisťování v realitě? Krev? Porno?Od každého něco a ten malý mužík s hypnotizujícíma očima a ledovým úsměvem na vás zírá... Blonďatá Renéé? Ale je tu i bruneta....s jiným mužem....dost. Super muzika to zaokrouhlila na čtyři hvězdy a tečka:-) (05.06.2014)