Modrý zamat

Má oblíbená Lynchovina. Opravdu těžce přehuštěný film, kdo nemá rád Lynche, tak to asi nerozchodí. Neskutečným způsobem ulítlý Dennis Hopper, Kyle McLachlan ve své asi nejlepší filmové roli, Isabella Rosselini je taky úžasná a tak bych mohl pokračovat i o dalších hercích, z nichž většna jsou přesné typy pro tento druh filmu. Nedokážu vysvětlit, proč je ten film tak geniální, ale prostě je. (23.07.2002)

Chcete vědět, jak dopadlo mé první seznámení s Davidem Lynchem? Bylo divné. Modrý samet byl divný. A v čem byl divný? Byl divný v tom, že mi to přišlo jako tuctová kriminálka s úžasnou hudbou, kde i v těch nejbrutálnějších momentech je krásný hudební podkres. A ta písnička mi ještě teď zní v uších. Ano, nepochopil jsem, proč je ten film tak slavný. Asi to bude tím, že jeden Lynch nestačí. Film tedy nebudu hodnotit, protože byl byl blázen, kdybych tak učinil. (26.07.2008)

Kde začít… Lynche mám rád. Speciálně za film Mulholland Drive bych mu chtěl vysochat sochu v nadživotní velikosti. A hlavně proto jsem se na Blue Velvet tolik těšil a možná právě proto jsem (trochu) zklamaný. Zřejmě mě trochu zklamalo, že to nebylo tak atmosférické, tak dokonalé, jako výše zmíněný film, nevím, ale tady ať se snažím jakkoliv, lepší hodnocení než 80 % prostě nevykouzlím. Vlastně když o tom tak přemýšlím, možná to, že to není zas TAK typický Lynch (příběh není tak mysteriózní) bylo spíše na škodu, protože já od Davida čekám vždy něco nevšedního a on mi zde prakticky odvyprávěl detektivku s parádním castingem, skvělou hudbou a vynikajícími hereckými výkony, ale prostě jsem čekal něco jiného. Na tomhle mě překvapil (nemile) jedině fakt, že Hopper neměl ani oscarovou nominaci. Protože jeho Frank, to je opravdu čisté zlo. Nejen za něj dávám své výsledné hodnocení 80 %. (24.07.2011)

Takto má vyzerať perfektný postmodernistický film, neonoirový film a silný autorský film v jednom. Nemusíte plne pochopiť úplne všetko, stačí sa nechať vtiahnuť a unášať ponurou, mystickou atmosférou. Vrcholné Lynchovo dielo, cítim v ňom najviac citu z pomedzi jeho filmov a najmenšiu režisérovu túžbu po "samožerstve". A nemusíte hodiny pátrať po tom, čo nám chcel Lynch zdeliť, metafory Modrého zamatu (temnota, zhasínajúce sviečky, Laura Dern vychádzajúca z tmy, vtáčik s hmyzom) sú ľahšie čitateľné. (18.06.2012)

Když všeobjímající láska dohlíží na souboj dobra a zla, Frank Booth si už nezapíchá.. Laura Dern ještě nevypadá jako kostlivec z kabinetu učitele přírodopisu, MacLachlan je o jeden odstín méně zelenější bratr pana Data, hrubián Hopper nadužívající „that word“ je velmi nestabilní a když I.Rossellini při natáčení scény znásilnění roztáhne nohy a k překvapení herce Dennise je naostro, nelze se divit, že se sahá po kyslíkové masce (předpokládám, že patřila jemu a ve scénáři původně nebyla).. Rozsáhlá symbolika, červené záclony a zvědavost, která přinese vidění věcí, které byly vždycky skryté. Dobře vím, že Lynch umí vtáhnout podmanivým audiovizuálem i vzrušující podivností a právě nedostatek charismatu tuhle sametovou neo-noir historku připravuje v mých očích o působivost.. (23.08.2018)