Modrý zamat

Má oblíbená Lynchovina. Opravdu těžce přehuštěný film, kdo nemá rád Lynche, tak to asi nerozchodí. Neskutečným způsobem ulítlý Dennis Hopper, Kyle McLachlan ve své asi nejlepší filmové roli, Isabella Rosselini je taky úžasná a tak bych mohl pokračovat i o dalších hercích, z nichž většna jsou přesné typy pro tento druh filmu. Nedokážu vysvětlit, proč je ten film tak geniální, ale prostě je. (23.07.2002)

Blue Velvet mi mluví do duše. Nádherně jemný, mrazivý, charakteristický psychothriller, který zobrazuje špatný svět, křehkou romantickou vlnku a nádherný konec s krásnou písní, která zní jako by z našich těl právě vycházela duše, která putuje do nebe. Film, který může trvat i 4 hodiny a nebude mi to vadit. Lynch opět dokáže diváka přikovat k sedačce a nechá ho pozorně sledovat každičký detail, který se před ním odehrává. Pečlivá režie, jiný svět a vyzařující Lynchovo kouzlo. +++ Blue Velvet obsahuje zvláštní kouzlo zkoumání, jako když máš chuť sledovat neznámou ženu, kterou potkáš a sleduješ její krásu, pohyb, tvář, cítíš krásný pocit, a když ji ztratíš, máš ji stále ve svých myšlenkách - neuvěřitelně podmanivý rozsah. Viz. komentář paulhenry. (14.04.2013)

Už od úvodních záběrů na modré sametové závěsy, k tomu hraje naléhavá hudba, a na mě dopadá plná tíže filmu. To je v zápětí vyrušeno několika málo okamžiky záběrů vlídného maloměsta. Dokud.. Oh ano, míra napětí a úlevy se v Modrém sametu fantasticky střídá, a ďábelsky si s námi pohrává. Úžasným hereckým výkonům (opravdu dokonalá, křehká a nádherná Isabella Rossellini, vynikající a naprosto odporný Dennis Hopper, a neméně dobří a tehdy mladí Kyle MacLachlan s Laurou Dern) nemůžu skoro nic vytknout, nádherně pasují do celé mozaiky tohoto úžasného díla. Stejně jako hudba, která je opět naprosto dechberoucí, a nádherně dokresluje už tak temnou a tíživou všeobjímající atmosféru městečka Lumberton. Nebyl by to ale Lynch, aby pár dílů oné mozaiky nenechal chybět. Zamotaný příběh se kousek po kousku rozmotává, a taky nechává veliké mezery... Jak jinak. Naštěstí (i když možná bohužel, těžko říct) tentokráte ještě nezašel za hranice pochopitelnosti (jako pozdějsí Mulholland Drive, který hrozně miluju...), ale i tak... Lincoln street? Drozdi? Hořící svíčka? "She wore blue velvet..."? Tanečnice na střeše auta? Je to ale divnej svět, co? (14.08.2007)

"It's a strange world, isn´t it?" Tak skvělou aféru kolem jednoho bezprizorního ouška nedokázal vycucat ani Mike Tyson a jeho náhlá chuť něco zakousnout během mače s Holyfieldem. On je v zásadě Modrý samet totiž naprosto běžný thiller. Akorát prohnaný umírněnější, prášky notně utlumenou, hemisférou Lynchovy bizarní imaginace. Vznikla tak běžnému divákovi asi nejpřístupnější lynchovina (tedy odpadají Duna a Alvin). Což však ani zdaleka neznamená, že by to dávalo kdo ví jaký smysl. Stejně jako tento komentář. A teď babo raď co tím chtěl básník říci, že? Možná jen to, že modrá je prostě dobrá i navzdory iritujícímu přehrávání Laury Dern a Dennise Hoppera. Lynch tedy ve výsledku může děkovat hlavně sobě a Badalamentimu. Skoro jsem v pokušení pronést, že druhému jmenovanému především. (23.04.2008)

Blue Velvet je asi tak na půli cesty mezi normálním filmem a normální Lynchovinou. Když se v něm člověk snaží najít nějaký hlubší význam, nepodaří se mu to, neboť ta jediná velká zdejší teze není vůbec ukrytá, ale naopak viditelně vystavená a je až překvapivě banální. Této banalitě však neodpovídá film samotný, který se snaží tvářit sympaticky zvrhle a podivně. Ale narozdíl třeba od Lost Highway vůbec podivný není. Velký podíl na 4 hvězdičkách má samozřejmě Dennis Hopper v roli maniakálního pošuka, jenž dává snímku nezanedbatelnou část jeho zajímavosti. (06.03.2009)