Všetko bude

Na tento film jsem se chytal dlouho, už v době uvedení mě upoutala jeho premisa, plakáty i herecké obsazení a slibovaná neotřelost pro současnou tuzemskou kinematografii ne tak obvyklou. A po zhlédnutí vlastně souhlasím se všemi výtkami, co Všechno bude má. Omerzu skutečně moc neovládá žánrová pravidla road-movie ani coming of age, zvolená témata opravdu nepitvá dostatečně hluboku, aby z nich šly vyčíst nějaké hlubší závěry, jenže mně tato povrchnost naprosto pasuje do přítomného motivu nefalšované dětské naivity. Ústřední duo nezletilých kamarádů neví pořádně kam jedou, před kým a proč vlastně utíkají, vážnost veškerých problémů si sice v danou chvíli uvědomují, ale nakonec na ně rychle zapomínají nebo je vnímají s takovým odstupem a právě tak povrchně, že ani pořádně neví, co si myslet nebo jak reagovat. Díky tomu veškerá jejich rozhodnutí nevychází z rozumu, ale ze srdce. A přesně s touto perspektivou ochotně přehlížím tu spoustu nedostatků, ten film je pro mě čistou sympatickou esencí toho, když dvě nezkažené dětské  duše skrz svou naivitu objevují svět a nástrahy, které je v něm čekají a nás berou s sebou, abychom to v jejich režii a jejich očima viděli a prožili s nimi. Tohle není ani dokonalý road-movie, ani dokonalé coming of age, ale jenom velmi poctivý a hlavně neskonale upřímný film, který se vám dokáže dostat pod kůži, jen stačí trošku povolit své nekompromisní kritické myšlení a napojit se jako hlavní postavy srdíčkem, které Všechno bude po všech stránkách má. (18.07.2023)

Musí se to stát v tu správnou dobu. V okamžik, kdy jsou ti dva ve svém životě nejsvobodnější - je jim dvanáct a čtrnáct, jeden vezme auto a druhý se k němu trochu násilím připojí. Jejich těžko uvěřitelné přátelství nezná hranice - ve vztazích, v životě, ani ve světě, což je zásadní pro celý příběh, který by v jakémkoliv jiném momentu jejich života nefungoval. Nevíme, co přesně se stalo před tím, jen z náznaků snímku odtušíme, že jsou oba podobně nechtění jako jejich psí společník Šakal, kterého na poslední chvíli zachrání z rybníka, nebo jako obtloustlé mouchy, které se válí na parapetu policejní stanice. Od jejich odjezdu z šedi Ústecka, po celou jízdu promrzlou krajinou, s nimi však prožíváme tomsawyerovskou jízdu plnou humoru a obrovsky jim držíme palce. Slovy Petra Pýchy: "Doma bych je mít nechtěl, ale hrozně jim fandím, aby si tu svobodu mohli ponechat co nejdéle." Omerzu se pro mě ukazuje jako čím dál zajímavější režisér, který umí na plátně rozehrát nejrůznější témata. Kromě dvou hlavních představitelů oceňuji také herecké výkony všech dospělých herců, kteří vnášejí do snímku zajímavou rovinu dospělých, co vás jednoduše podrazí. Ač film chvílemi budí dojem jakési omezené neuchopitelnosti, s každou další myšlenkou více pronikám do jeho podstaty - právě té neuchopitelné omezenosti svobody a dětských ideálů. A určitě doporučuji na něj zajít. (01.07.2018)

Road movie připomínající Svěrákovu Jízdu. Vydává se, ale trochu jinému zaměření. Film se opírá o témata dospívání, zběsilosti, poznávání nových věcí a zkušeností. Není to vyloženě na oskara, za mě to není vyloženě za srdce chytající snímek, ale i tak se snaží něco divákům předat. Zajímavé herecké výkony a charaktery postav, z nichž se každá něčím liší od té druhé. Z prvního dojmu se mi více méně líbil. Po rozložení se mi vybavují důležité fragmenty z filmu a celkově se rozložil pozitivně. Mezi dnešními komerčně ohranými českými pohádkami a komediemi je to dobrý film. (20.10.2018)

Spoilery! Česká verze Mexické jízdy. Ačkoli trpím nevysvětlitelnou slabostí pro road movie všeho druhu, tak v tomto případě se neubráním nefalšovanému zklamání. K dětským hercům by měl být divák shovívavý, ale oba chlapci byli naprosto otřesní. Jsem sice rád, že režisér vybral dva "normální" kluky a ne žádné soudobé bezpohlavní buznatrixe, ale bohužel jsem ani jednomu z nich nevěřil jedinou sekundu. Tolik získaných ocenění opravdu nechápu. Všichni, kdo se na filmu podíleli museli zákonitě rozkouřit celou porotu. I přes přátelsky krátkou stopáž snímek bohužel velice brzy začne vydatně nudit. Strašně mě sralo naprosto otravně použité prolínání policejního výslechu s cestou.Všichni vedlejší herci byli rovněž totálně otřesní. Neviděl jsem jediného člověka, kterému bych věřil jeho roli. Vůbec mi nesedl zvolený humor, kdy jsem se za celou stopáž nezasmál bohužel ani jednou a nijak závratně se mi nelíbil ani příběh, který nabízel mnohem větší potenciál a takřka neomezené možnosti. Například bych uvítal zprznění stopařky. Namísto toho jsme dostali opět lehký homo nádech (přátelství, které přesahovalo zdravé heterosexuální meze), což také nápadně připomínalo Mexickou jízdu. Jako nejhodnotnější zjištění si odnáším způsob, kterak oživit utopenou mouchu. (18.07.2019)

Pár poznámek. Fakt to bolí sledovat zase po roce nejlepší český film a říct si: OK, tak snad příští rok. 1) Dějově se tady nic moc nestane, což by nevadilo, protože film přece může fungovat jako médium zachycující atmosféru a/nebo náladu. Ale tady fakt nic není, unikátní město Adamov je tam asi na 15 minut a zahalený do mlhy. Náladu jsem úplně nepochytil, ale hraje tam hodně neznámých (ale docela fajn) písniček (asi protože road movie?), což možná mělo něco navodit, těžko říct. 2) Hlavní postavy jsou OK, ten tlustej kluk je ze začátku trochu iritující, časem si to ale sedne. (Oba dva ale převyšuje na malý ploše Eliška Křenková). Ale vlastně se o nich moc nedozvíme (jeden má dědu, co hodně kecá; druhej chce do cizinecký legie; oba chtějí šukat), jenže to nepůsobí jako ten typ filmu, kde si divák rád doplňuje mezery. Spíš to vypadá jako kdyby nebyl rozpočet zaplatit víc herců. 3) Ve výsledku je to další statický český film vrcholící neakčně natočenou (ale rafinovanou) akční scénou, která jen podtrhuje statičnost (párkrát se tam švenkuje do pohybu, hurá). (03.08.2019)