Lovesong

"Lovesong" by som ohodnotil ako film s dobrým srdcom. Má svoje skvelé momentky, no myslím si, že bežný divák ich nenájde a neocení.Nie je to priamočiare rozprávanie a mnoho momentiek je iba veľmi jemne naznačených a film v nich nejde veľmi ďaleko, alebo nepotrebuje ukazovať scénky, ktoré by tie momentky pre mnohých možno viac umocnili a mali by následne pocit, že je to skutočnejšie. Film ani tak nie je o lesbickej láske ako to napríklad tohto roku bolo v "AWOL". Skôr by som povedal, že je to nevypovedaných citoch, ktoré postupne začnú obe protagonistky pohlcovať. Sarah v prvej časti filmu a na Mindy to viac doľahne v tej druhej. Pretože sa má vydávať a nevie čo má spraviť. Veľa z toho, čo sa udeje v prvej polhodine filmu potom týmto spôsobom afektuje všetko čo sa bude diať v jej živote neskôr. Sú tu dve skvelé scénky, ktoré mi ostanú v hlave dlhodobo. Časť keď si Mindy kúpi lístok na autobus a časť, keď ide so Sarah na prechádzku lesom predtým, než povie svoje "áno." Je v nich vidieť všetko. Nemusím už písať, že milujem Jenu Malone. Sú určité herečky, na ktoré mám veľkú slabosť. Kým pri Grete Gerwig je to pre jej ohromný talent predať postavy, že jej uverím každú momentku a jej šarm, tak pri Jene Malone je to hlavne jej šarm. Keď ju vidím usmievať sa, usmievam sa tiež. Keď ju vidím smutnú, prechádza to z nej aj na mňa. A jej gesto, kde si hryzie spodnú peru a ukáže svoje zuby, neviem prečo, ale príde mi to ohromne krásne. Každý má svoje obľúbené herečky, do ktorých sa zamiloval, toto je moja životná láska z obrazovky a plátna. Mám pocit, že všetky emócie sú úprimné. Priateľstvo je úprimné, láska je veľmi skrytá, ale citeľná a rovnako by som povedal, že aj malá Jessie je tu spracovaná ako postava. Plus humor je príjemný a funkčný. Ohodnotil by som to asi štýlom, že prvá polhodina a záverečných 15 minút sú ohromné. Stred je fungujúci, no nie je z neho cítiť tá silná atmosféra, ktorú sme mali predtým a na záver. A možno to tomu trochu sťahuje body. Okrem toho to tiež nevie moc dobre využiť svoju hudbu a mám pocit, že ten soundtrack mohol byť menej popový a viac inštrumentálny. Fungovalo by to lepšie. Ako celok si myslím, že film stojí za pozornosť, že má svoje skvelé momentky, má dve vynikajúce herečky v hlavných úlohách a držalo ma to od začiatku do konca. Čeknite si film a uvidíte sami. Hodnotenie: B+ (21.10.2017)

O nějakém sblížení mezi Sarah a Mindy nemůže být řeči, jsou to prostě dvě kamarádky. Film se sice snaží působit, že jde o lesbický vztah, ale „zápletka“ je velmi neoriginální (stejně tak místo Mindy mohl být muž). Zjevně tomu chybí aspoň trochu vášně, obě jsou zahrány odosobněle. Chybí i příběh, skoro to vypadá jako domácí videa z výletů a svatby… Některé dialogy jsou pak až trapné (přiznání nad lahví vína, vtipy na svatbě). Vyzdvihnout lze dobře vykreslenou atmosféru samoty v první části a celkově venkovní prostředí. (01.04.2017)

Mohl bych se tu rozepisovat nad všemi filmy o holkách na holky. Ale postačí říct, že některé jsou naprosto skvělé, některé jsou naprosto špatné, ten je někde uprostřed. Průměr, no lepší průměr, moc pěkný nadprůměr. Celé to je zejména díky hereckému koncertu Riley Keough v druhé půlce filmu. Jak ona dokáže vyjádřit jen výrazem v obličeji celou škálu emocí. Nemusí ani mluvit a vy víte, co se jí honí hlavou, jak trpí, jak uvnitř sebe bojuje. Já normálně trpěl s ní. Ta kamera, taky boží. (04.02.2023)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film se tváří, jako že chce sdělovat něco důležitého, že láska má mnoho podob, ale prostě je to jen o tom, že se člověk zamiluje do někoho, do koho by se zamilovat neměl, ten druhý mu to ani pořádně nevrací, ale on za ním jde jako pejsek. Film je prostě jen jedna velká póza, která je o ničem. (18.05.2017)

Nebejt voiceoveru jak od producentů Blade runnera a zbytečnějch vysvětlujících titulků jako o tři roky později, koho to zajímá, vřuť dyť tam dali děcko co roste, nebo to změní význam když to bude o tři roky a dva měsíce? Jinak je to velice povedenej snímek, jakkoliv stojí scéna na konci v lese za starou belu, vůbec nenavazuje na předchozí toned down styl - jak kdyby naráz přešli do Bergmanova snu a začalo sezení u existenciálního psychologa. Nevim jesli je to nějaká nemoc producentů nebo autocenzura podle hollywoodu, kdo ví. Škoda, bylo by to jinak 4-5 hvězd. (28.03.2020)