Televizní společnost

Network mela k dispozici velky potencial, dobry scenar i kvalitni herce (krome Faye Dunaway, ktera je ale nesympaticka snad v kazdem filmu), skoda, ze se to nevyuzilo k necemu atraktivnejsimu, protoze vysledek byla jen lehce nadprumerna medialni nuda. Stale je tam ale nekolik velmi pusobivych proslovu, kvuli kterym to stoji za to videt. "This tube is the most awesome God-damned force in the whole godless world." 6/10 (19.11.2010)

Znepokojivá satira, která tne do živého dnes ještě mnohem hlouběji než v době vzniku. Škoda že příliš tlačí na pilu a že celá druhá polovina je pouze mlácení již jednou vymlácené slámy. Navíc to i po herecké stránce působí nesourodě; polovina ansámblu hraje "vážně", jak se na drama (protože to drama je) sluší, ale ta druhá jakoby si mylně myslela, že účinkuje v komedii. (10.01.2016)

Ano. Ano. Ano. "Břitká satira" na rdousící krutost televizního šoubyznysu, do něhož se v té době už bez zástěrek překlápí i hrdé lodi zpravodajství. To všechno. *** A navíc divadelně silné mistrné monology, a to nejen v odkrývání mechanismů financemi poháněného systému, ale i v partnerských, kolegiálních a intimních vztazích. Chvílemi jako byste přepínali na Kdo se bojí Virginie Woolfové, a to je asi vůbec největší poklona. *** A navíc Faye Dunawayová se tu až nepříjemně uvěřitelně vtělí do cílevědomé kariéristky neschopné soucítit a sbližovat se s druhými tak bytostně, že fakticky úplně postrádá se appeal. To bych nečekala.*~ (05.12.2020)

Jako bych si připadal v současnosti. Na diváka se musí zapůsobit jakýmkoliv sebedebilnějším způsobem, jen když to vynese big money. A když se nezadaří, hodíme moderátora přes palubu. Tady to jde trochu do extrému, ale politiku televize Nova zde vidím naprosto jasně. Filmu by prospělo prostříhání, je příliš dlouhý a přestože vrchol nakonec přijde, spousta cestiček k němu vedoucích je ve filmu zbytečných. A mimochodem, Oscar pro Beatrici Straight, která se filmem jen mihla, je skutečným výsměchem. (11.05.2009)

Slovo nadčasový zřejmě v souvislosti s tímhle filmem uslyšíte často a není to věru náhoda. Network balancuje na velice tenké hraně černohumorné satiry a závažného lidského dramatu, a kdyby jen na chvíli klopýtl a vypadl z rytmu, celý ten motivační konstrukt by se zhroutil a přestal být okamžitě uvěřitelný. Jenže Sidney Lumet jako tradičně velkou zodpovědnost ustál a scénář napěchovaný lehce karikaturní mediální kritikou a emocionálními vazbami mezi aktéry zvládl proměnit v památný a vyvážený zážitek. Občas se to zdá přeplácané, ale jednotlivé složky a příběhové line se vzájemně chytře doplňují, dialogy v osobních rovinách lze vztáhnout k problémům v dominantním světě médií a každá postava má svůj přesně daný úděl - fanatický Peter Finch je předmětem, o jehož soukromí se divák v průběhu nic nedozví, ale stává se 'senzací' pro ostatní aktéry, kteří tahají za nitky a zajímá je jen sledovanost a profit; William Holden je racionální výjimkou, která chce žít normální život, ale zároveň ji přitahuje ta nevyzpytatelná a nezkrotná touha po senzacích - kterou reprezentuje přitažlivá Faye Dunaway, mediální šelma, jež se normálnímu životu vyhýbá a jen 'přepíná programy'. No a Robert Duvall je arogantním mocnářem, jemuž jde o vlastní blaho, pro které je schopen udělat cokoli. Vše dohromady představuje nonstop hodnotný, inteligentní a nadčasový snímek, který nemá moc sobě podobných. A úplně nejlepší je jednak konec, který tu hranu satiry a seriózního dramatu už doslova vybrušuje, a jednak ono vedení herců a vyprofilování jejich postav v souladu s celkovým uspořádáním světa a jeho sdělení - kde jinde můžete spatřit dva totálně vedlejší herecké výkony na ploše pouhých pěti minut, které diváka územní a vyslouží si (naprosto zaslouženě) oscarovou nominaci? Aneb na závěr pozdravy Nedu Beattymu (možná nejlépe představený obchodní papaláš v historii filmu) a Beatrice Straight, nejpřesvědčivěji zlomené manželce. 90% (04.05.2020)