Na dno vášne

Přepsáno v březnu 2020. Filmové dílo Na dno vášně je stylizovaným melodramatem jižanského temperamentu. Jsou to ty krásy a strasti partnerských vztahů, vzbouřená vlna vášně na zčeřené hladině nevyřčených bolestí. Rozpalovaná směsice jednostranných tužeb, pocitů viny, pudu majetnictví, niterných přání osudovosti, provokativních náhod, nenávisti a pomsty, zrady, výčitek zoufalství, ublíženosti a neohrabanosti v harmonii souznění, potlačovaných potřeb, i sadomasochistických struktur přitažlivosti a žárlivosti víří při tanečním obřadu obětování lidského života pro věčnou slávu Érose. Střety lásek a odporu, vše ve jménu niterného naplnění pocitem štěstí. V hlavním středu pozornosti stojí Víctor Plaza (zajímavý Liberto Rabal), nezkušený a do života nedočkavý mladík. Na počátku jeho seznamování se s dospělostí a v nepřehledné orientaci vůní okolí číhá hořká překážka životní lekce. Nemilosrdné prověřování lidského charakteru. Hlavní ženskou postavou je Elena Benedetti (velmi zajímavá Francesca Neri), divě upřímná mladá žena. Je rozpolcena v pocitech viny, vděčnosti a osudové přitažlivosti. Odpuštění musí započít ve vlastním nitru. Důležitou postavou je David de Paz (pozoruhodný Javier Bardem), policista v osudovém okamžiku, kdy se zcela mění pravidla hry. Je nešťastníkem, lapeným v pasti viny a trestu. Výraznou postavou je Sancho (přesvědčivý José Sancho), Davidův partner policejní služby. Jeho starozákonní představa manželského svazku si nevybíravě zjednává své svaté právo a láska bolí obě strany. K výraznějším postavám filmu patří také Clara (zajímavá Ángela Molina), Sanchova manželka v dlouholeté zoufalé snaze o útěk z ponížení a pocitu nenávisti. Hledá se cesta k vlastnímu osvobození. Z dalších rolí: chudobná Victorova matka Isabel Plaza Caballero (Penélope Cruz), Isabelin konejšivý doprovod u Victorova dravého narození (Pilar Bardem), či u Victorova porodu asistující řidič městského autobusu Tony (Álex Angulo). Na dno vášně je rozverným a neúprosně spletitým cynismem romantiky lásky. Stylizované melodrama Pedra Almodóvara bytostně touží po naplnění a často bloumá osamělostí. Niterně hlubší i výstřednější. (28.02.2010)

S každým Almodóvarovým filmem ho miluju víc a víc. Už vlastně ani nevím, co dál psát do komentářů. Mám pořád dokola opakovat, jak zbožňuju jeho laskavé lyrické kouzlení s barvami, úžasnými postavami a příběhy? V jiných případech bych komentář prostě nepsal. Ale každý z jeho skvostů si zaslouží alespoň pár řádků. Te quiero, Pedro. Muchos gracias... (18.02.2009)

90% - Z filmů, co jsem od Almodóvara viděl je Carne trémula jasně nejlepší. Svět, který režisér ve svých filmech vytváří je sice i zde poněkud přitažený za vlasy, ale konečně se nestává dominantou obsahu. Je pouze ideálně načechraným polštářem, který filmovému jedlíkovi usnadní a zpříjemní koncentraci na strhující děj. Již od úvodních scén je jasné, že se řemeslně bude jednat o vybroušený klenot. Obsahově začne být film unikátní v okamžiku, když se divák začne pohybovat mezi relativními pravdami všech pěti ústředních postav, a klást si mnoho otázek, jako při četbě dobré knihy. Film Na dno vášně mi přinesl parádní zážitek, v němž se mísí výborný scénář s dokonalou režií, pěknou Iglesiasovou hudbou a hereckým koncertem, z něhož vyniká zejména Javier Bardem. (17.07.2007)

Ešte emotívnejší Almodovar, ako Všetko o mojej matke a Hovor s ňou. Takýto scenár mohol skončiť ako základ totálne gýčovej červenej knižnice, alebo ako geniálneho diela. Na dno vášne sa blíži druhej méte. Názov je absolútne výstižný, tu sa ide až na dreň emócií, vášní, smútku, hnevu a lásky. A všetky sú maximálne uveriteľné. Almodovarova réžia je nebezpečne istá, v pravých momentoch tasí prekvapivé zvraty (u nich obzvlášť platí, že v rukách amatéra by pôsobili ako nechcená paródia) a občas len tak mimochodom prekvapí vtipnou scénkou, nijako neobohacujúcou dej, ale napriek tomu silno zapamätateľnou, ako napríklad spoločná radosť z gólu. (20.02.2016)

To, že nepůjdu s hodnocením níž, má celkem dost důvodů. Předně je to nepopiratelně kvalitní film. Herecké výkony bez poskvrny, vše nádherně stylizované, krásná hudba, svůdné ženy, které se nebojí ukázat mnohé a režisér, jenž má pro navození erotična talent. Na druhou stranu mi ale přijde, že vůbec nevěděl jaký žánr vlastně točí. Globálně vzato zde není nic, co by mne nějak víc zaujalo a celkový dojem je rozpačitý. Takže nakonec jedna z nejslabších 4*, které jsem kdy dal. (01.09.2010)