Selhání vyloučeno

Film je varovným apelem pro společnost v době Studené války. Téma jaderného konfliktu mezi USA a SSSR bylo tenkrát velmi žhavé, podpořené Karibskou, Berlínskou a celou řadou dalších krizí. Snad právě existence termonukleárních zbraní s rizikem vyhlazení celé lidské civilizace zabránilo 3. světové válce. Děj odehrávající se v interiérech působí klaustrofobicky. Jediné dění krom dialogů herců zajišťují blikající světýlka obrazovek Pentagonu. Světýlek, která rozhodují o životě a smrti milionů. Nemohu se ubránit pocitu, že ani kvalitní herci a dialogy nemůžou zdaleka zprostředkovat strach, chaos a beznaděj událostí zde líčených. Ve své podstatě absurdní chování některých postav, ať už válečných štváčů nebo umírněných až za hrob, působí přehnaně. Ale své poselství a symbolický význam plní. Za morální přínos ve své době film zasloužil absolutorium. Z dnešního hlediska jeho hlavní motiv a atmosféra vyprchaly. Tím ztrácí na síle. Ale jako odkaz doby své důležité místo v historii kinematografie bezesporu má. 66% (22.09.2011)

Na můj vkus příliš mechanicky a pateticky, ale jinak mrazivě přesně přehraná absurdní závislost světa a života na různých druzích mužské ješitnosti a jejich chorobné touze propadat přitažlivosti, důležitosti a osudovosti svých představ. (Těžko uvěřit, že se od té doby všechno dál mílovými kroky mění k horšímu a zase se chystáme obětovat svět, tentokrát nikoli vojenským a politickým představitelům moci, ale finančníkům a byznysmenům, trapným vyžírkům. O kolik lákavější a vznešenější je proti tomu matriarchát ;) - o kolik dál bychom se všichni společně dostali a o kolik příjemnější by takový vývoj byl.) *** Znovu jsem shlédla i Dr. Divnolásku, který na absurdní děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. Nicméně Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** A především, za úvahu stojí i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání vůči Lumetovi a jeho práci, jež vznikala souběžně, nepříjemně připomíná přesně týž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde, v obsahu, v oficiálním textu ČT. Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. *~ (27.03.2021)

Strhující syrový pohled Sidneyho Lumeta na látku atomového konfliktu ala Dr. Divnoláska bez špetky humoru. Přímočarý snímek, který střídá pouze několik místností/kokpitů a kamera se nedostane do žádného exteriéru. Tísnivé prostředí a současně naléhavost látky působí autenticky a film nezapře promyšlenost do posledního detailu. O dokonalosti by se nedalo mluvit bez výborných hereckých výkonů v čele s Henry Fondou a snad nejvíce antikomunistická postava Waltera Matthau v historii kinematografie. Scénář ve všech aspektech perfektně vystihuje nálady a paranoie Američanů z Rusů a naopak, ale také obavy z budoucího vývoje lidských technologií. Nejlepší film Sidneyho Lumeta, který jsem měl možnost vidět. Více zde. (05.07.2009)

Musim teda hned na začátek napsat, že to řešení, co vymyslel prezident USA "Náš bombardér vám omylem hodí 2 atomovky na Moskvu, tak my si potom hodíme 2 atomovky na New York a tim se to smaže...", mi přišlo neuvěřitelně stupidní. Ale tak těžko by se dal vymyslet nějakej dramatičtější závěr. Ke konci by se napětí skoro dalo krájet. Jinak film mi hodně připomínal 12 rozhněvaných mužů (oba filmy taky režíroval Sidney Lumet). Je to další důkaz toho, že pro dobrej film stačí několik schopnejch herců, zajímavej scénář a děj se klidně může odehrávat někde v místnosti. Opravdu zajímavej film, kterej stojí za vidění. Kazí to jenom poněkud zdlouhavej začátek. P.S. Za vidění stojí i remake. (30.09.2008)

Tohle se Amíkům docela povedlo! Šedesátá léta, Studená válka vrcholí a oni tu politickou situaci trošku poškádlili příběhem o tom, jak se jim zbláznily počítače a vypustily na Moskvu sérii jaderných hlavic. Na tehdejší dobu docela drsný téma, který asi není pro každýho. Na druhou stranu má precizní dialogy, skvělé herecké výkony a momenty, u kterých si můžete být jistí, že tak nějak by to klidně mohlo být. Tohle není žádná satira jako Dr. Strangelove, ale film, který v tehdejší době zřejmě vyvolal patřičný rozruch. (29.01.2019)