Selhání vyloučeno

Takový Dr. Divnoláska bez humoru. Můj oblíbený typ filmu: konverzační, politický, s jasně daným poselstvím, provokující (především fašounská postava Waltera Matthaua), se silnými postavami a scénami (závěrečný hovor s velvyslancem). mimořádně skvěle zahraný, napsaný a zrežírovaný. Za 12 rozhněvanými muži sice Selhání vyloučeno zaostává, ale jenom o příslovečný fousek. P.S.: Remake Stephena Frearse je také fajn, na Lumetův originál však nemá ani v nejmenším. (28.10.2013)

Na můj vkus příliš mechanicky a pateticky, ale jinak mrazivě přesně přehraná absurdní závislost světa a života na různých druzích mužské ješitnosti a jejich chorobné touze propadat přitažlivosti, důležitosti a osudovosti svých představ. (Těžko uvěřit, že se od té doby všechno dál mílovými kroky mění k horšímu a zase se chystáme obětovat svět, tentokrát nikoli vojenským a politickým představitelům moci, ale finančníkům a byznysmenům, trapným vyžírkům. O kolik lákavější a vznešenější je proti tomu matriarchát ;) - o kolik dál bychom se všichni společně dostali a o kolik příjemnější by takový vývoj byl.) *** Znovu jsem shlédla i Dr. Divnolásku, který na absurdní děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. Nicméně Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** A především, za úvahu stojí i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání vůči Lumetovi a jeho práci, jež vznikala souběžně, nepříjemně připomíná přesně týž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde, v obsahu, v oficiálním textu ČT. Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. *~ (27.03.2021)

,,JEDNA Z LETEK NAŠICH VINDICATORŮ OBDRŽELA ŠPATNÝ SIGNÁL. ODLETĚLI BOMBARDOVAT MOSKVU. MUSÍME TO ZASTAVIT.“ … ,,TO SE SNADNĚJI ŘEKNE NEŽ UDĚLÁ.…“ /// To bejvávaly časy. Zbraní bylo mezi USA a Ruskem tolik, že by se planeta dala zničit tak 20x (vodhad vole, jsem to nepočítal…) a k začátku války stačilo jen zmáčknout čudlík, nebo… Síla slova, tíha vokamžiku. Sidney Lumet byl frajer tenkrát a byl by jím i dneska. Postupně přidává grády …BUDEME TU MÍT NĚCO, S ČÍM NIKDO NEPOČÍTAL A CO BY MOHL CHTÍT POUZE ŠÍLENEC… a rozehrává situaci, která nemá jednoduchý řešení a na kterou se nedá připravit. Neuvěřitelně mě baví sledovat hledání řešení neřešitelnejch problémů. Stejně zajímavý jako slova a myšlenky je zjištění, jak obyčejná grafika, přibližující dění ve vzdušným prostoru, dokáže umocnit sílu okamžiku. Politickej a protiválečnej film o nebezpečně rozehraný partii. Tohle já můžu! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1962 napsali Eugene Burdick & Harvey Wheeler, jsem nečetl. (neviděl jsem ani tenhle kousek!) 2.) Vždycky mě zajímalo, co asi tak mohlo předcházet ,,Vláknům“. 3.) Thx za titule ,,DEDE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (11.01.2014)

Neskutečně napínavý film. Podobně jako Doktor Divnoláska nás varuje před následky jaderné války. Tu je to ale dotaženo úplně dokonce, proto mi to přišlo lepší. Dost tomu přidává i skvělý výkon Henryho Fondy jako prezidenta USA. Opět tu máme letouny, které i napříč snahám velení letí shodit bomby na ruské území. Nikomu se nedaří nic dělat, a tak jsou o události spraveni i Rusi. Podaří se však jejich protivzdušné obraně odvrátit tento neúmyslný útok? "Tohle je velezrada!" (13.05.2020)

Hypotetické ztvárnění začátku jaderného konfliktu a pokusu o jeho zažehnání. Přestože se celý film odehrává střídavě ve dvou místnostech, díky skvělým hercům a zajímavému scenáři se jedná o napínavou podívanou. Americký prezident je tu sice trochu heroizován a jeho závěrečné rozhodnutí se trochu vzpíná lidskému rozumu, ale to asi patří k věci. (01.02.2003)