Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

  • USA Fail-Safe (viac)
Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (102)

joehot 

všetky recenzie používateľa

Takový Dr. Divnoláska bez humoru. Můj oblíbený typ filmu: konverzační, politický, s jasně daným poselstvím, provokující (především fašounská postava Waltera Matthaua), se silnými postavami a scénami (závěrečný hovor s velvyslancem). mimořádně skvěle zahraný, napsaný a zrežírovaný. Za 12 rozhněvanými muži sice Selhání vyloučeno zaostává, ale jenom o příslovečný fousek. P.S.: Remake Stephena Frearse je také fajn, na Lumetův originál však nemá ani v nejmenším. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Na můj vkus příliš mechanicky a pateticky, ale jinak mrazivě přesně přehraná absurdní závislost světa a života na různých druzích mužské ješitnosti a jejich chorobné touze propadat přitažlivosti, důležitosti a osudovosti svých představ. (Těžko uvěřit, že se od té doby všechno dál mílovými kroky mění k horšímu a zase se chystáme obětovat svět, tentokrát nikoli vojenským a politickým představitelům moci, ale finančníkům a byznysmenům, trapným vyžírkům. O kolik lákavější a vznešenější je proti tomu matriarchát ;) - o kolik dál bychom se všichni společně dostali a o kolik příjemnější by takový vývoj byl.) *** Znovu jsem shlédla i Dr. Divnolásku, který na absurdní děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. Nicméně Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** A především, za úvahu stojí i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání vůči Lumetovi a jeho práci, jež vznikala souběžně, nepříjemně připomíná přesně týž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde, v obsahu, v oficiálním textu ČT. Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. *~ ()

Reklama

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,JEDNA Z LETEK NAŠICH VINDICATORŮ OBDRŽELA ŠPATNÝ SIGNÁL. ODLETĚLI BOMBARDOVAT MOSKVU. MUSÍME TO ZASTAVIT.“ … ,,TO SE SNADNĚJI ŘEKNE NEŽ UDĚLÁ.…“ /// To bejvávaly časy. Zbraní bylo mezi USA a Ruskem tolik, že by se planeta dala zničit tak 20x (vodhad vole, jsem to nepočítal…) a k začátku války stačilo jen zmáčknout čudlík, nebo… Síla slova, tíha vokamžiku. Sidney Lumet byl frajer tenkrát a byl by jím i dneska. Postupně přidává grády …BUDEME TU MÍT NĚCO, S ČÍM NIKDO NEPOČÍTAL A CO BY MOHL CHTÍT POUZE ŠÍLENEC… a rozehrává situaci, která nemá jednoduchý řešení a na kterou se nedá připravit. Neuvěřitelně mě baví sledovat hledání řešení neřešitelnejch problémů. Stejně zajímavý jako slova a myšlenky je zjištění, jak obyčejná grafika, přibližující dění ve vzdušným prostoru, dokáže umocnit sílu okamžiku. Politickej a protiválečnej film o nebezpečně rozehraný partii. Tohle já můžu! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1962 napsali Eugene Burdick & Harvey Wheeler, jsem nečetl. (neviděl jsem ani tenhle kousek!) 2.) Vždycky mě zajímalo, co asi tak mohlo předcházet ,,Vláknům“. 3.) Thx za titule ,,DEDE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

Kothy 

všetky recenzie používateľa

Neskutečně napínavý film. Podobně jako Doktor Divnoláska nás varuje před následky jaderné války. Tu je to ale dotaženo úplně dokonce, proto mi to přišlo lepší. Dost tomu přidává i skvělý výkon Henryho Fondy jako prezidenta USA. Opět tu máme letouny, které i napříč snahám velení letí shodit bomby na ruské území. Nikomu se nedaří nic dělat, a tak jsou o události spraveni i Rusi. Podaří se však jejich protivzdušné obraně odvrátit tento neúmyslný útok? "Tohle je velezrada!" ()

Lima 

všetky recenzie používateľa

Hypotetické ztvárnění začátku jaderného konfliktu a pokusu o jeho zažehnání. Přestože se celý film odehrává střídavě ve dvou místnostech, díky skvělým hercům a zajímavému scenáři se jedná o napínavou podívanou. Americký prezident je tu sice trochu heroizován a jeho závěrečné rozhodnutí se trochu vzpíná lidskému rozumu, ale to asi patří k věci. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (9)

  • Film je kompletně bez hudebního doprovodu. (Indy_Brabino)
  • Několik členů obsazení a posádky byli skuteční vojenští veteráni, většina z nich sloužila během druhé světové války. Jak režisér Sidney Lumet, tak scenárista Walter Bernstein sloužili v armádě během války, zatímco autor Eugene Burdick byl v námořnictvu. Peter George, který nebyl autorem filmu, ale jehož románem „Red Alert“ byl snímek inspirován, byl důstojníkem a navigátorem Královského letectva. George psal svůj román během služby důstojníka RAF, čerpal tak z osobní zkušenosti. Henry Fonda (prezident) a Dana Elcar (Foster) sloužili v námořnictvu. Herci Walter Matthau (Dr. Groeteschele) a Edward Binns (plukovník Grady) a umělecký ředitel Albert Brenner působili v leteckých silách americké armády. Herci Charles Tyner (pilot) a John Connell (Thomas) byli v armádě; Tyner byl bojový pěšák, zatímco Connell byl členem posádky bojových letadel. Kameraman Gerald Hirschfeld sloužil ve fotografickém středisku armádního signalizačního sboru. Další sloužili ve válce v jiných funkcích; ke konci druhé světové války pracoval střihač Ralph Rosenblum jako učeň filmu v americkém Úřadu pro válečné informace. Herec Fritz Weaver (plukovník Cascio) se zapojil do civilní veřejné služby, programu vlády USA. Herec Russell Collins (Knapp) pomáhal bavit vojenské jednotky. Larry Hagman (Buck) a Sorrell Booke (Raskob) sloužili během korejské války; Hagman v letectvu, Booke jako armádní důstojník. (sator)
  • Letouny Vindicator z novely jsou ve filmu zastoupeny letouny B-58 Hustler (stejně tomu tak je i v remaku z roku 2000). (Djkoma)

Reklama

Reklama