Psie popoludnie

Další nezapomenutelná role Al Pacina, který měl v 70. letech jednu lepší roli než druhou (samozřejmě ne jen v 70). John Cazale toho sice moc natočit nestihl, ale svou neměnou tváří se každému zaryje do paměti. Sidney Lumet natočil parádní kousek, který si o zfilmování říkal, protože jestli se to takhle opravdu stalo, tak je to něco neuvěřitelného. Bohužel k plnému hodnocení mi chybí vyrovnanost obou polovin. Zatímco první polovina je spíše komedie a furt se něco děje, tak druhá se přenáší do roviny psychologického dramatu a snímku trochu začíná docházet tempo. Každopádně za několikeré zkouknutí to určitě stojí..... (07.01.2008)

Důkaz toho, že ty nejlepší scénáře občas napíše sám život... Příběh dvou lupičů, z nichž jeden loupí kvůli operaci na změnu pohlaví svého homosexuálního přítele, se totiž od počátku stává víc groteskou s oběma aktéry v hlavních rolích než bankovní loupeží. Zajatci banky se učí nakládat se zbraněmi lupičů, stejně jako volají domů svým známým. "Promiňte! Manžel chce vědět, kdy budete s tou loupeží hotoví." A tak ony dva lupiče nenapadne nic jiného, než si nechat přivézt autobus, odjet na letiště a navždy někam zmizet. "Podívej, jestli odsud odjedeme, už se do Států nikdy nevrátíme... Je nějaká země, kam bys chtěl speciálně jet?" "Wyoming." Pak ale první půli nahradí půle druhá a komedii pomalu nahrazuje drama o přežití. Je to zvláštní, ale i když v tomhle filmu nemáte ani pět minut plánování loupeže, jen čisté dvě hodiny života v jedné přepadené bance, nenudíte se u toho ani minutu. Nejlepší bankovní film, co jsem zatím viděla, ani po těch třiceti letech se mu žádný z novějších kousků nevyrovná. (21.08.2007)

Peníze před chvílí odvezli a kolem se vyrojí stovky policistů- těžko si lze představit větší zádrhel při vykrádání banky. Sidney Lumet této zajímavé myšlenky využil tím nejlepším možným způsobem a ve spolupráci s hvězdným Al Pacinem stvořil napínavý a poutavý příběh, jehož jedinou prohrou bylo, že se natáčel ve stejný rok jako Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem. Jinak by totiž k Oscaru za scénář jistě přibylo i ocenění pro režiséra a také Pacina, který hraje jako o život a jeho jednání mu prostě věříte. I když se film věnuje námětu užívanému vesměs v akčních snímcích, padnou v něm za celou dobu sotva tři výstřely. To mu ale neubírá vůbec nic na kvalitě ani na tempu, naopak může být ještě více prostoru věnováno psychicky náročné situaci, do které se všichni zúčastnění, ať už rukojmí, pachatelé či policisté, dostali. Celé je to výborně natočené, je hodně cítit atmosféra 70. let plná diskriminace a politických afér a divák je napnut až do konce, podaří-li se lupičům frnknout, nebo budou dopadeni? (27.02.2012)

(1001) Tak jo, je čas prohlásit to oficiálně. Psí odpoledne osobně označuji za jeden z nejlepších filmů všech dob. A nejspíš třeba rovnou do první desítky. Protože co se tady Sidneymu Lumetovi povedlo je do značné míry slovy nepopsatelné, kdežto filmové médium je pro to jako stvořené. Al Pacino je tady ve své životní formě/roli, už nikdy potom se mu nepodařilo vytvořit tak plastickou postavu přecházející přirozeně z hypnotického řvaní do váhajícího šeptání a něžného pláče. A pracuje celé jeho tělo, veškerá únava, stres a frustrace je tak hmatatelná, jak to jenom jde; můj osobní favorit co se týče metodického herectví. Když začal před bandou policistů a hipíků pobíhat a řvát "Attica! Attica!" jako smyslů zbaven, tak jsem byla zcela přikovaná do sedačky, a to byl teprve začátek. Jeho komunikace na blízko s Johnem Cazale a na dálku s Chrisem Sarandonem je tak krásná, že brečím, jenom když si na to vzpomenu. Děkuji, chlapci. ♥♥♥ (22.08.2010)

Mladý lupič Sonny (Al Pacino) se společně se dvěma kumpány (Cazale, Springer) pokusí vyloupit banku. Plán se však začne bortit hned na samém začátku a tak musí Sonny čím dál častěji improvizovat, až se dostává do situace, kdy není cesty nazpět. Al Pacino podává další ze svých výborných výkonů, ale film je tentokrát pouze lehce nadprůměrný. Je zde prostě příliš mnoho povídání, minimum akce a na dvouhodinovou stopáž několik hlušších míst. (08.03.2011)