Psie popoludnie

Jak je u Lumeta zvykem, film se odehrává na malym prostoru a hodně se tam kecá. To by nebylo na škodu, protože Lumet tyhle filmy prostě uměl. Al Pacino hraje jako o život a John Cazale zdatně sekunduje. Jenže já jsem si o skutečnym případu něco přečet na wikipedii, takže už jsem dopředu věděl, o co půjde a jak to dopadne. Tim pádem mě to bohužel moc nebavilo. (12.06.2015)

Amerika v mých očích i nadále zůstává divokým západem a její obyvatele mám za bandu šílených cvoků. Psí odpoledne jakožto absurdní komediální drama to jen potvrzuje. Moc se mi líbila úvodní písničková montáž, která diváka uvádí do prostředí, kde se film odehrává, a pak rychlá střihová montáž po prvním výstřelu. Před sledováním filmu je dobré vědět jen základní obsah, tj. že film pojednává o přepadení banky, a zbytek si nechat jako překvapení. (05.04.2013)

No do prdele, takto to niekedy v tom poondenom lúzerskom živote obyčajných ľudí chodí. Chytí vás zúfalstvo zo skurveného života a vašich problémov, ktoré nikoho nezaujímajú, zoberete neschopného kamoša a katastrofa je na spadnutie. Sonny asi videl veľa hollywoodskych a francúzskych filmov o tom, ako je jednoduché vykradnúť banku. Lumet zase videl veľa filmov všeobecne a mal už čo-to odrežírované, aby nás dokázal na dve hodiny do svojho filmu bez problémov vtiahnuť a vyjadriť sa aj k niektorým sociálnym témam americkej spoločnosti. Medzi obeťou a zločincom je tenká hranica. (15.06.2012)

Geniální One Man Show. Al všechny naprosto převálcoval svým kolosálním herectvím. Vydal se rychle kupředu a nechal hodně daleko za sebou všechny ostatní. A ty dvě hodiny stopáže, kterými je tento skvost obdařen, dokázal levou zadní utáhnout v "klidu" sám. Ostatní herci, především John Cazale a Charles Durning jsou skvělí a doplňují svými vedlejšími posty Alovu Oscarovou (bohužel neproměněnou) kreaci. Celou svou osobností a umem dokázal s přehledem zalepit i slabší místa. Kdybych se ocitla na onom místě, před bankou, nejspíše bych se připojila k davu a skandovala Sonnyho jméno. Fandila jsem mu a doufala, že se z toho nakonec dostane. Jako bonusová perlička na závěr působí Lance Henriksen a jeho po sobě často vyslovená věta, jejíž význam (a nástrahu) možná plně pochopíte až v samotném závěru. Alovo ztvárnění Sonnyho Wortzika je jeden z těch silných, nezapomenutelných hereckých výkonů, které mě naprosto dostaly a strhly. Přirozené, opravdové, sugestivní. Klaním se. Toto není film Sidneyho Lumeta, ve kterém hraje Al Pacino. Toto je film Sidneyho Lumeta a Al Pacina. Nebo ještě přesněji řečeno - toto je film jednoho muže. Na konci jsem Alovi s obdivem zatleskala. (06.02.2010)

Další nezapomenutelná role Al Pacina, který měl v 70. letech jednu lepší roli než druhou (samozřejmě ne jen v 70). John Cazale toho sice moc natočit nestihl, ale svou neměnou tváří se každému zaryje do paměti. Sidney Lumet natočil parádní kousek, který si o zfilmování říkal, protože jestli se to takhle opravdu stalo, tak je to něco neuvěřitelného. Bohužel k plnému hodnocení mi chybí vyrovnanost obou polovin. Zatímco první polovina je spíše komedie a furt se něco děje, tak druhá se přenáší do roviny psychologického dramatu a snímku trochu začíná docházet tempo. Každopádně za několikeré zkouknutí to určitě stojí..... (07.01.2008)