Woman at War

Islandský závan do stereotypní mainstreamové filmařiny, kterému se obdivuhodně daří skloubit potřeby klasických vypravěčských postupů a islandského národního folklóru, přičemž dokáže jednak strhnout zajímavým příběhem jednotlivce v boji proti větrným mlýnům, jednak oslovit přesahujícími myšlenkami z ranku Greenpeace. Možná, že kdybych byl více obeznámen s tamní kulturou, neměl bych k tomu filmu žádné výhrady, ale takhle mi už po chvíli začala vadit ta ohromně protlačovaná sebeuvědomělost, která možná znásobovala zvláštní mystickou auru v počínání hlavní postavy, ale její osudovost a morální připodobnění zároveň poněkud shazovala. Každopádně jsem zvědav, jestli mi takhle svěží a originálně pojatý koncept dá napodruhé více, nebo se jeho účinek naopak oslabí… (07.03.2019)

Pan režisér nám před promítáním snímku řekl zhruba toto: Nebudu vám říkat, co ve filmu je, to uvidíte sami. Ale řeknu vám, co v něm není. Násilí, smrt a sex. Omlouvám se.....:) A přesně tak to bylo. Originální nápad i zpracování s výbornou hlavní představitelkou. Její výkony v terénu byly obdivuhodné. Bez živé kapely a chudáka cizince by to bylo spíše drama dost na zamyšlení. No, uvidíte třeba sami.... (13.01.2019)

Hezky natočená, manipulativní hipsterská zelená agitka. Chvíli jsem tomu chtěl hvězdičkově uznat nadprůměrné kvality, ale ne, nebudu se do toho nutit. Film, který diváky nekriticky nutí sympatizovat s ekoteroristkou a ostentativně přehlíží možnost, že její konání možná není tak úplně košér - protože všichni její ideoví protivníci jsou ukázaní jako psychopati neochotní naslouchat. Proč se ta paní třeba normálně občansky neangažuje - z toho, co o ní víme, bych usuzoval, že času by na to měla spoustu. Druhá věc je, že toho o hrdince právě vlastně až tak moc nevíme. Proč ta jediná "paní rozumná" třeba nemá vztah nebo se jej nepokouší najít? Nemůže mít vlastní děti, má špatné zkušenosti s muži? Nevíme. Víme jen, že paní "ví, že má pravdu" a proto strhává elektrické vedení, a že by ráda adoptovala ukrajinskou holčičku. Spoiler: Závěr pak má být asi takovou pozitivní tečkou, "na paní se usmálo trochu toho štěstíčka", ale já teda viděl primárně sobeckou osobu, které vlastně všecko vyšlo, i to, co byla ochotna obětovat, přičemž se navíc bez většího zaváhání vyhne vlastní zodpovědnosti. Protože tihleti přírodní aktivisti jsou zvyklí, že pro ně pravidla neplatí, to známe i od nás, že jo. Konec spoileru. Tak tomu já teda tleskat nebudu. Že je Benedikt Erlingsson z jiného těsta, to jsem poznal už u koní, teď jsem si to jenom potvrdil. (06.02.2019)

Muzikanti napoprvé vtipní, napodruhé nudní, napotřetí až napotřicáté trapní. Příběh ze začátku zajímavý, maximálně od půlky otravný, protože, ač samozřejmě nesouhlasím s rozmrdáváním Planety, takovéhle debilní fanatiky fakt rád nemám. Dohromady tedy velké zklamání a dojem hippies vegan hipster ubohosti. 40% (28.05.2019)

Po druhém shlédnutí "Kona fer í stríð" přidávám na nejvíc. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že je to: "manipulativní hipsterská zelená agitka (J*A*S*M*)". Je tam mnohem, mnohem víc! Skvělá Halldóra Geirharðsdóttir. Ovšem, byly chvíle, kdy jsem zavzpomínal na Stalloneho "První krev", pro Hallininu nezdolnost. Příběh je ohromně propracovaný do poslední minuty. Pasáže, jako ta u poutního místa Vikingů (od fejsbůku až do kruhu na konci) i mnohé další. A zvuk a hudba a ti hudebníci, to se musí slyšet a vidět....PS: "ani muk" je i v islandštině "ani muk" :-) ...PPS: Díky =tkimitkiy= za překlad a úpravu titulků. (16.07.2019)