Climax

Nepříjemná, děsivá (až nechutná), avšak precizní anatomie perverzity & dekadence lidské zvířeckosti. Takto si představuju artistní vizualizaci odborného článku v Journal of Experimental Psychology: Ve struktuře filmu se dá najít abstrakt, úvod, popis metody, diskuze i závěr; přičemž celé je to propojeno neustálým pohybem, neutuchající jízdou na vlnách beatů a konstantním napětím, od kterého se divák zrelaxuje až hodinu poté, co odejde z kina... Climax nabízí intenzivní prožitek, je maximálně vtahující: Pokud se divák nezablokuje hned na začátku, stane se v průběhu filmu skoro jeho součástí, což vyvrcholí v dlouhé závěrečné scéně totálního vizuálního & akustického chaosu, vyvolávajícího v divákovi pocity vlastního "sjetí"... Tak jak kdosi přidal acid do sangrii, Noé s Debiem namíchali audiovizuální koktejl, po němž je zážitek návštěvy kina připodobnitelný jízdě na horské dráze, na jejíž spodní úvrati je náraz do zdi. Vzrušení se prolne s panikou a končí hororem & totálním emočním vyčerpáním. Skvělá kamera s úchvatnými úhly záběru, famózní choreografie. Žádnou filosofii nebo poselství však v Climaxu nehladat! Pouze čistou deskripci a intenzivní prožitek. (25.02.2019)

Jeden z mála snímku od Noého, který mi nezpůsobil vyloženě erekci. Po audiovizuální stránce opět vybroušený diamant, ovšem tentokrát mi zde chybělo nějaké zajímavější sdělení. Dokonce bych si zde malinko postěžoval, že měl celý snímek trošku přiškrcené koule - a to zejména na Noého poměry. Čekal jsem mnohem větší odvaz, než chlastačku, která se mírně zvrhla. Atmosféricky je to ovšem dokonalé. Divák musí být buď slepý a hluchý, nebo snímek sledovat s hodně ztlumeným zvukem a snad i bez obrazu, aby nedocenil naprosto skvělou atmosféru, kterou se znovu Noému povedlo navodit a skvěle diváka vtáhnout do děje. Pokud jste hrdým uživatelem halucinogenních drog, váš zážitek z tohoto filmu bude zcela jistě mnohonásobně umocněn. Osobně bych ale zrovna s tímto snímkem s halucinogeny moc experimentovat nedoporučoval. Mohl by to být výlet, ze kterého nebude návratu. [80 %] (07.05.2021)

Zajímali by mě démoni v Gasparově hlavě a jakým způsobem je kočíruje, že ve filmu je dokáže přetavit v tak skvěle organizovaný bordel. “Život je kolektivní nemožnost. Smrt je výjimečný zážitek.” A dát si titulky uprostřed filmu si dovolí jen málokdo! Tuto acidovou jízdu si dám v kině rozhodně znovu. (16.09.2018)

Nerozumím tanci, ale úvodní taneční kreace byly naprosto fantastické. Dlouhé, pro mě příjemně hypnotické záběry, mistrů šíleného moderního umění dokázaly již od počátku předčit jakákoli očekávání od tohoto filmu. Později rozjeté "peklo" pak plně odpovídalo tvorbě Gaspara Noé, co dodat. Jde o atmosféru, záběry, z nichž se dělá až trochu nevolno, kontroverznost, podivnost. Takové abstraktní umění ve své lepší formě. Paradoxně celému filmu chyběl trochu silnější závěrečný climax. :) 8/10 (08.11.2018)

Půlka filmu se sestávala z tancování a především z dialogů, jejichž stěžejním tématem byl sex. Nepamatuju si, kdy jsem naposledy viděl něco tak otravného a měl jsem sto chutí to vypnout. Pak se film překulil do psychotického násilí s celkem solidním zvukovým podkladem, kdy hrála prim tuc-tuc muzika a dětský křik. To se mi líbilo. Jenže pak se zase zbláznila kamera, na povrch vylezl protivný vizuál a všechno dobré bylo pryč. Ani Boutellka mě nepotěšila. Souhlasím s tím, že se jedná o Noého nejlepší film, ale pořád je to dost mizerná záležitost. 30% (03.02.2019)