Zrádci

Docela příjemná záležitost, na každý díl jsem se těšil. Problém pro mě začala být režie Viktora Tauše. Jak jsem na začátcích Detektivů od ST říkal, že je lepší, než Hřebejk, tak už u Vodníka mi dokázal, že teda ne. Věčbě rozklepaná kamera, alternativní způsob sdělování emocí i myšlenek, strčit oddělení policie či márnice na nejdivnější místa (zde kostel). K detektivce mi artové nasazení skutečně nesedí. Jinak jsem kromě konce byl spokojenej, ten mohl být zpracován líp. (07.04.2020)

Slusna fetacka krimi drama z CR. Dej je super, jednotlive diely na seba nadvazuju a atmosfera je cely cas na slusnej urovni. Zapletka je dostatocne zaujimava, ale zaroven pochopitelna a dava zmysel. Kamera v style Dogma 95 too much, ale napad ako taky okej. Ocenujem menej okukane herecke tvare v dolezitych ulohach. Najvacsia slabina su za mna vedlajsie herecke vykony, v kazdom diele to trocha tahalo uroven dolu, co je skoda. (31.07.2020)

Přestylované. Nesmyslné lokace jako kancly v kostele. Bez účelu jenom ny styl (borec ve žluté). Katastrofální zvuk, kdy některé dialogy nešly vůbec slyšet. Hudba monotóní stupidní novodobý hip hop, což tedy mělo asi sedět k hlavnému hrdinovi. Herecky to ušlo, scénář ok. Nicméně Poláci jsou úplně někde jinde viz Oslněni světlem, kde bylo snad vše lépe udělané a nejmarkantnější rozdíl byl ve zvuku a hudbě. (06.05.2020)

50% — Tak jsem to dodíval a v zásadě jsem vlastně zklamaný. Šest dílů jsem sledoval rádoby uměleckou kameru, poslouchal rádoby umělecké disharmonické zvuky vydávané za hudbu, sledoval pomatenou mysl „hlavního hrdiny“ a jeho pitomé promluvy do kamery, abych se dozvěděl, kdo zavraždil policistu Blažka. A když jsem se to dozvěděl, cítím se poněkud ... podvedený. Taky jsem celou dobu čekal, že mi tvůrci vysvětlí, co měla znamenat ta tanečnice u tyče ve skleněném akváriu na nákladním automobilu, tančící na Dvořákovu Novosvětskou (i když zdůvodnit tu skladbu bych asi dovedl, ale tu tanečnici a prostředí už nikoliv). A nic. Protože to ale nebyl vyložený propadák, tak za to jsou ty tři hvězdičky. (30.03.2020)

Hodně nepovedená věc, která je o to horší, že tu a tam klame záblesky kvality - chvílema někdo dobře hraje, chvílema dává příběh smysl, chvílema zní dialogy věrohodně, chvílema je jim rozumět, obraz se někdy zastaví a hudba občas neřeže do mozku.  To u hloupýho diváka mojeho typu může způsobit, že na to čučí dál v naději, že se to zlomí. Zlomilo - někdy v půlce to totálně padlo na držku.  Celé to vůbec nedrží pohromadě ani obsahově, ani formálně, což způsobuje, že je to pocitově stále horší a horší. Prvních několik minut jsem nevěděl, čím to je, ale pak mě napadlo, že parta,  co to točila, se živí reklamama na robotický vysavače a klipama pro slovenský rapový ultratvrďáky. Že to prostě není pokus o art a experiment, ale fachidiocie. Tenhle pocit se s každým dalším dílem zesiloval - divný interiéry a...uff...lokace, divný úvodní titulky, divný střihy, až jsem se podíval, kdo je Tauš  a ... BINGO! Tak jo, ale kolik lidí se bude rádo dívat na 6 x hodinu a něco reklamních spotů na nic? Ke zvuku nemá cenu se vyjadřovat. Ani k tomu, že Ostrouchov není Neil Young - on hlavně Tauš není Jarmusch, kterej Youngovu kytaru dal jen tam, kam patřila, a obecně umí točit filmy. Nejlepší je na tom ten Dvořák, ale proč tam je?  Závěrečná Rottrová to posílá kamsi do temna osmdesátek za Dietlem.... Slátanina na kvadrát. Ale koukám, že Tauš dělal Sněženky a machry po 25 letech, takže je vlastně všechno tak, jak má být. (10.02.2023)